pátek 23. března 2018

knihovna – J. Folný: Víkend v Londýně


Londýn – láska na celý život…


… to patřilo ke mně, nikoli ke knize. Ač si myslím, že už se tam nepodívám, tak se do mého srdce a vzpomínek zapsal silně, hned několikrát a už to jinak nebude. Nemyslím si, že by mě jiné město dokázalo oslovit stejným způsobem a Londýn nahradit, takže když Wixie nahodila tip na tuto knihu, neváhala jsem, přestože s českou tvorbou nejsem zpravidla nijak extra spokojená. Jaké to bude tentokrát?

Zdroj obrázku klik

Kniha na:





Originální název: Víkend v Londýně 

Rok vydání v ČR: 2018
Rok vydání originálu: 2018

Počet stran: 248 (ebook ve formátu epub podle mé čtečky 190)

Žánr: román, česká literatura
série: není žádná

Vydal:  Host (web)


Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji webu palmknihy.cz, kde knihu můžete pořídit za 199,- Kč. Pokud dáváte přednost tištěné verzi, Heuréka vám ráda napoví. Cena se pohybuje v rozmezí 187-289,- Kč jak za klasickou formu.

Anotace z ereading.cz:


Petr sedí holým zadkem v heřmánkovém čaji a sní o divokém sexu. Marek plánuje sebevraždu. Adam chce svatbu a možná i dítě.

Průměrný český muž se dožívá sedmdesáti šesti let, což znamená, že jste-li muž a je-li vám čtyřicet, nacházíte se ve druhé polovině svého života. V té horší polovině. Dostavuje se úzkost z toho, kolik vám zbývá času, kým jste se stali a kým už nikdy nebudete. Šance na změnu vám připadají mizivé a začínáte si uvědomovat konečnost svého života. A pokud máte navíc pocit, že jste v té první půlce něco zanedbali, nestihli nebo si ji dostatečně neužili, právě teď přichází poslední možnost to napravit.
Tři kamarádi a bývalí spolužáci se chystají na víkendovou pařbu v Londýně, při které chtějí oslavit své čtyřicetiny. Chlast, sex, jídlo, fotbal a kecy o všem i o ničem. To všechno proto, aby zahnali společný neklid z toho, že v jejich životech nadešel čas bilancovat. Během nadcházejícího víkendu se však změní víc než jen jejich věk.



Jan Folný (nar. 1977) je původním povoláním učitel českého a ruského jazyka, po „vyhoření“ se přestěhoval do Londýna, kde už několik let žije a pracuje. Jako spisovatel debutoval knihou Od sebe / k sobě (LePress 2010), v níž zúročil své zkušenosti a zážitky z tříletého pobytu v Irsku. Velký kritický i čtenářský ohlas pak zaznamenala jeho povídková kniha Buzíčci (Host 2013). Jeho nejnovějším počinem je Víkend v Londýně – vyprávění o třech kamarádech, kteří se chystají na víkendovou pařbu v Londýně, kde chtějí oslavit své čtyřicetiny. Kniha vyjde v nakladatelství Host v únoru 2018.

 Vendi, recenzent amatér:


Očekávání:

Snažila jsem se nemít žádná, ukazuje se to totiž jako velice správná strategie. Ale dobře, abych nebyla tak strohá. Čula jsem cosi na bázi černého humoru, sarkasmu se špetkou vážna k zamyšlení. Taková lepší odbočka od červené/erotické knihovny a detektivek.



Skutečnost:

S plánem přečíst jen pár stránek, maximálně první kapitolu jsem se na knihu vrhla a najednou koukám, že dvacet pět v čoudu a za mnou. Vůbec si to nevede špatně a poletí se do Londýna, takže za mě rozhodně prozatím spokojenost.

Je zajímavé číst zase po delší době příběh čistě z pohledu mužů, přičemž každý ze tří kamarádů je úplně jiný a to dodává další rozměr (můj oblíbený slovní obrat v posledních recenzích). Asi byla chyba striktně se vyhýbat českým autorům. V žádném případě nepatří všichni do jednoho pytle. Kotleta a Folný začali slibně a celkem mě navnadili, chlapci.

„…“Co je super, volové?“ ozve se najednou za námi. Ve dveřích stojí Petr. Zmuchlanej jako po hromadným znásilnění. Taky chodící důkaz toho, že smrad je možný i vidět…“

Z nějakého mně neznámého důvodu jsem čekala na sebe nenavazující povídky. Možná jsem měla anotaci věnovat větší pozornost, ale já věřila Wixie a Londýnu a prostě to prolítla a vybrala k recenzi. A ne, nelituji. Příběh(y) jsou hrubé, vtipné a vážné zároveň. Najdou se i nudnější místa, ale jak roste alkohol v krvi hlavních postav, začíná se to celé rozjíždět a vše na mě působí tak… reálně, uvěřitelně, lidsky, až z toho mám husí kůži.

„…Chtěli jsme z Londýna vidět co nejvíc, abychom si ty zdejší turistický milníky odbyli hned zkraje, a tak jsme s Petrem navrhovali jet z letiště tágem, ale to je prý moc drahý a na to prý nemáme, no já určitě ne, já jsem suchej a prázdnej jak pochva svatý Anny. Nebo aspoň tou legendární dvoupatrovou sockou kdybychom jeli, ale to zas nechtěl Adam, autobusem tu prý nejezdí, prý není žádnej pitomej Harry Potter…“

Jedno negativum ale mám. Spíš bych ocenila, kdyby byly jednotlivé kapitoly pojaté z různých pohledů postav (vyjma tří hlavních mužských hrdinů se připojí i další vypravěči), protože se často přistihnu při situaci, kdy si nejsem jistá, kdo vlastně právě převzal otěže a vypráví. Musím se vracet a hledat a docela mě to rotuje (rozuměj štve).

„…Vždyť co může být víc, než že se probudíte vedle zlitýho kámoše, kterej vám vydechuje smrad hrobů a skládek přímo do ksichtu a vy si uvědomíte, že se momentálně nacházíte daleko předaleko od vlastních sraček…“

Po dočtení vám můžu říct… došel mi humor! To byla síla! Sranda ze začátku člověka zmátla, že ztratil ostražitost. Přidejte k tomu nic neříkající zařazení knihy do sekce česká literatura a máte zaděláno na průser. Myšleno jako nadsázka. Pořádně nevíte, co čekat a tak čtete, čtete a najednou čumíte s otevřenou pusou (doslova), protože tohle by vás ani ve snu nenapadlo a dost to s vámi otřese, neb ta realističnost právě přečteného je… děsivá.

Nebýt toho chaotického přeskakování z postavy na postavu, které mi často motalo hlavu a stěžovalo děj, dala bych bez zaváhání pět z pěti. Takhle zůstanu u čtyř i vzhledem k pár hluchým a nudným místům a možná decentně uspěchanému konci. Za mě se dalo určitě ještě víc zapracovat na závěru a pár stránek přidat. Ničemu by to neublížilo, ba naopak – dost pomohlo, ale jinak – příjemné překvapení a hodně silný příběh, u kterého jsem si docela slušně pobrečela i se smála.



3 komentáře:

  1. Kdysi mi jeden kamarád řekl, že jsem poloviční chlap. Myslel to dobře, protože tím chtěl říct, že jsem výjimka, která chlapům rozumí, má jejich smysl pro humor a tak. Díky téhle dispozici bych si knížku asi hodně užila :-D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zní to asi líp, než kdybys ty jemu řekla, že je poloviční žena a dá se to brát krásně jako kompliment :) :) :D

      Smazat
    2. A se dvěma synky a polovičákem je to rozhodně skvělá vlastnost ;-)

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)