knihovna - Ch. Carter: Dvojitý kříž

Pane Carter, tak jak?

Série by se měly číst hezky popořadě nebo ne? I když... zkusit jednu část na zkoušku a pak se rozhodnout, zda jít do dalších je taky možnost. I když tedy asi není úplně ideální skočit od posledního dílu k prvnímu, ale tak... stane se - na funkci to nemá vliv! Ne, nebavíme se o funkci živočicháře (kdo vyrostl na filmu Vesničko má, středisková zná) a víte co? Přestaneme blbnout a jdeme recenzovat!  

zdroj obrázku klik

Čekej na smrt a modli se, ať je rychlá. 

Popravený vrah ožívá a pokračuje ve svém zrůdném díle. Nebo se jeho odkazu chopil šílený napodobitel? A proč? To musí zjistit ostřílený samotář, detektiv Robert Hunter s pomocí svého partnera, nadšeného nováčka Carlose Garcii. Pod luxusem a září neonů města Los Angeles kvasí zločin, temnější než noc…

Chris Carter je původem Ital, narozený v Brazílii. Vystudoval psychologii a chování zločinců na Michiganské univerzitě. Jako člen týmu soudní psychologie michiganského státního zastupitelství vyslýchal a studoval mnoho zločinců včetně sériových a mnohonásobných vrahů, odsouzených k doživotním trestům.

Začátkem 90. let se Carter přestěhoval do Los Angeles, kde strávil deset let jako kytarista v různých glamrockových skupinách. Pak opustil hudební branži a stal se spisovatelem na plný úvazek. Nyní žije v Londýně. Dvojitý kříž je jeho první román.

Autor:  Chris Carter

Nakladatelství:  BB Art

Žánr: detektivka

Rok vydání: 2018 (originál vydán v roce 2009 – u nás v roce 2012 – e-book 2014, někde uvádí 2013 – paperback 2018)

Počet stran: 344, ebook ve formátu epub 447

Série: Robert Hunter, díl první

Očekávání:

Protože už jsem od Chrise dvě knihy četla, šla jsem tak zvaně na jistotu. Jenže jeden nikdy neví, čili rozhodně nemám já ani autor vyhráno! V jednom jsem ovšem měla jasno – tentokrát začnu od prvního dílu a nebudu v sérii skákat sem a tam jako střelený klokan!

Skutečnost:

Vyplatilo se začít hezky od začátku? Rozhodně. Styl psaní tohoto autora mi jednoduše sedí a laťku? Tak tu nastavil neskutečně vysoko. Líbí se mi, že nikdy nechodí dlouho kolem horké kaše. Rovnou vás hodí do příběhu po hlavě. Žádné dlouhá rozehrávka nebo předehra. Dokonale mi vyhovují jeho krátké kapitoly. Toho si cením neskutečně. Zejména to ocení podobný typ čtenáře, jako jsem já – který nedokáže knihu odložit, dokud nedočte kapitolu a při představě, že se vám chce spát nebo musíte na záchod a kapitola by měla ještě dvacet stran? Auvej!

..."Krucifix ve skutečnosti vyřezával takový divný symbol, něco jako dvojitý kříž, jeden rovně a druhý vzhůru nohama - do týla oběti." Hunter si ukázal na šíji. "To byla jeho opravdová značka."
Hunterova slova Garciu veskrze zaskočila. V duchu zalétl zpět ke scéně ve starém dřevěném domě. Tělo ženy. Obličej bez kůže. Řez na zátylku. Symbol vraha řečeného Krucifix. "Cože ? To si děláš srandu."...

Jako další je to hra s napětím, hloubka postav, neustále vás udržuje v nevědomosti. Ano, někde od poloviny jsem tušila, kdo je vrah. Na druhou stranu u dílu třetího a osmého jsem neměla zdání až do samého závěru, takže vám můžu říct, že na tomto oproti první knize dost zapracoval.

Přestože jsem nijak nepociťovala nedostatky z toho, že jsem začala číst dost nelogicky, byl dobrý nápad začít správně, jak se má čili od prvního dílu. Dojdou mi jemné nuance, vztah mezi hlavními postavami/detektivy i vývoj psaní autora. A protože vím, jaký potenciál Chris skrývá, musím Dvojitému kříži dát čtyři z pěti. Je jedno, zda se bavíme o hvězdičkách, kachničkách, fajfkách či čemkoli dalším. Za čtyři, milý pane Cartere, a uvidíme se zase příště.

…“Co je to sakra za chlapa?“ zeptal se Džejdžej Huntera a o krok od Garcii ustoupil.

„Já jsem chlap, se kterým taky není žádná sranda,“ pravil Garcia a znovu se k němu přiblížil.

„To je můj nový partner, Džejdžeji, a myslím, že se mu moc nelíbíš. Poslední chlap, který se mu nelíbil, dodneška nemůže jíst nic než jogurt.“

„Nemůžeš ho mít na vodítku?“

„Jasně, že můžu. Vodítko mám v autě. Dojdu pro něj. Vy dva tady klidně vydržíte tak deset minut sami, že jo?“…

Často se autoři srovnávají – zatím mohu porovnat s Robertem Bryndzou a Lindou Castillo. Musím říct… každý má něco. Carter je hodně akční, drsný, surový. Bryndza víc detailní, hravý a Castillo? Drsná, emotivní a lákavá netradičním prostředím. Všechny tři mám neskutečně ráda, ale stejně tak ráda poznám zase někoho dalšího, neb rozšíření obzorů nemůže škodit.

Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji eshopům Palmknihy – eReading