sobota 24. srpna 2019

knihovna - D. Gabaldon: Lord John a ďáblovy ruce

Setkání s Dianou Gabaldon II.

V minulé recenzi na knihu Lord John a bratrstvo čepele odešla autorka s hodnocením 3,5 hvězdy a já jsem předpovídala, že třeba v budoucnu si tu půlku, aby dosáhla na rovnou čtyřku, vyslouží. Dnes má tedy možnost číslo dva. Uspěje nebo si naopak pohorší?

zdroj obrázku klik

Očekávání:

Když už nic, tak alespoň ten průměr – moc prosím.

Skutečnost:

Diana Gabaldon, autorka série Cizinka, která se dostala na čelní příčky žebříčku bestsellerů New York Times, přináší tři fascinující příběhy o válce, intrikách a špionáži, v nichž vystupuje jedna z jejích nejpopulárnějších postav: lord John Grey… celá anotace klik sem.

Asi jsem prosila málo. Nebudu chodit dlouho kolem horké kaše – já a Diana nebudeme kamarádky. Už s první seznamovací knihou jsem se docela trápila, než mě dokázala chytit. A tady se to nepovedlo vůbec. Nemůžu si pomoct, ale autorka na mě má stejný vliv, jako na vysoké škole profesor, který přednášel právo… říkalo se mu něžně: Uspávač hadů. Každý, kdo přežil prvních třicet minut, aniž by se mu začínaly zavírat oči, zasloužil metál.

Vážně nevím, jak to říct jinak… ona píše tak rozvláčně a než se dostane k jádru pudla, tak na to potřebuje dvě stě stran minimálně a na to já prostě nejsem. Chci, aby kniha odsýpala. Aby mě chytila, bavila, lákala, vábila a hlavně napínala. Tady si říkám: Tak bude se něco dít? Nebude? Co teda? Utluče mě detaily a dlouhými popisy a já bych nejradši ze všeho hodila chrupku a ne četla.

Skutečně obdivuji každého, kdo se dokáže prokousat jejími romány, jejichž délka je zpravidla 700 stran a více. Skutečně. Neupírám spisovatelce žádné zásluhy ani dobrá hodnocení. Příběhy jsou postavené dobře. Tady jde však o tři kratší povídky a co si budeme nalhávat, je to rozhodně slabší, než předchozí kniha. U té to sice chvíli trvalo, ale nakonec mě chytla a bavila.

Nechci dát dva a půl, přijde mi to nefér. Lord John je rozhodně zajímavá postava a já bych mu ráda dala ještě šanci číslo tři, nicméně si myslím, že k tomu nedojde. Na druhou stranu by právě tato kniha byla dobrým seznamovacím bodem. Pokud jste od Diany Gabaldon ještě nic nečetli, proč nezačít právě povídkami? Já osobně mám tuto variantu velmi ráda, protože upřímně – kdo se chce dobrovolně pustit do sedmi set stran, aniž by měl představu, jak autor píše? Tady celkem snadno zjistíte, zda vám autorčin styl a pojetí příběhu, detailů a dialogů sedí či nikoli a pak až můžete se pustit do dalších knih. A buďte bez obav – z Cizinky jsem neviděla ani díl a přesto jsem Lorda Johna ráda poznala. On je podle všeho okrajová postava, která dostala více prostoru bokem.

Já se tedy Lordem Johnem rozloučím krásnou trojkou, zamávám mu na pozdrav a popřeji vše dobré a především trpělivější čtenáře, než jsem bohužel já.



 
Autor: Diana Gabaldon
Původní název:  Lord John and the Hand of Devils 
Nakladatelství:  Knihy Dobrovský
Žánr: historický román
Rok vydání: 2019 (originál – 2007)
Počet stran: 328
Překlad: Kateřina Heřmanová

4 komentáře:

  1. povídky jsou vždycky slabší než plnohodnotný příběh, i samotný Lord John prostě nefunguje tolik jako Cizinka, ale já si to přesto nenechám ujít :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je jasné - autor, postavy ani děj nemají tolik prostoru, kolik by si třeba jindy zasloužli :) A já nějak nemám odvahu se do Cizinky pouštět, když i s Lordem jsme si extra nesedli :D Ale jsem ráda, že znám i názor někoho, kdo má od Diany načteno vše, co u nás zatím vyšlo ;-)

      Vymazat
  2. Diana mi připomíná moji maminku, než se dostane k jádru věci, usínám :D. Manžel to komentuje stylem, tuším, že to bylo v Simpsonech, že starý lidi vedou řeči, který nikam nevedou :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to naprosto vystihl :D zpravidla se totiž během té cesty k pointě či jádru pudla stihnou ještě několikrát ztratit :D

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)