knihovna - T. Reisz: Siréna

Poznávám nepoznané?

Když už ne nový žánr, tak alespoň zabrousíme do neznámých vod, co se týče autorky a dokonce i nakladatelství. Může mi někdo říct, jaký je rozdíl mezi nakladatelstvím a vydavatelstvím? Děkuji předem. A my se mezitím podíváme na zoubek Siréně.

zdroj obrázku klik

Očekávání:

Trapné, ale co čekat od erotického románu? Recenze na goodreads byly buď top nebo shit čili přesně ta situace, kdy se buď třesete nedočkavostí na další díly (ano, je to série – au!), nebo se mlátíte do hlavy, kam že jste to dali soudnost.

Skutečnost:

Nora Sutherlinová, hlavní hrdinka románu Siréna, je úspěšná autorka erotických knih, které čtenáři přijímají s obrovským nadšením. Její poslední rukopis je však jiný, vážnější a osobnější. Nora věří, že právě tento román si získá skutečné uznání kritiky. Ale všechno má v rukou přísný redaktor Zachary Easton, který je ochotný spolupracovat na knize, jen pokud ji Nora celou přepíše. Spolupráce se Zacharym je náročná… ale také velmi vzrušující. I když se Nora Sutherlinová domnívá, že umí překračovat hranice vlastních možností, ve světě, kde je vášní bolest, není nic jednoduché… celá anotace např. tady.

Takže se půjdeme podívat, do jaké skupiny se řadím já. Inu… čekali jste jednoduché shrnutí? Zklamu vás, dneska to bude maličko složitější. Dlouho se mi nestalo, že by ve mně kniha vzbudila tolik emocí, jako se to podařilo právě Siréně.

„…Věnováno Jasonu Isaacsovi, jinak též známému coby „nejpohlednější muž na světě“. Děkuji Ti, že jsi mi byl Zachariášem i múzou…“ 

Varování na úvod: Důrazně NEDOPORUČUJI číst na cbdb.cz komentář od uživatelky KAČAMURA! Bez varování na vás vyplivne spoilery jako hovado. Nedělejte to, bude nadávat a vztekat se jako já, protože tohle se do prčic prostě nedělá a nejde to nikde nahlásit!

„…„Je dobrá spisovatelka a ta kniha má potenciál. Pokud jsem k ní byl trochu vřelejší, tak jen proto, že mě zaujala ta kniha. Ale je to cvok, v tom jsem měl pravdu.“

„Je to spisovatelka. Od ní se čeká, že bude cvok.“…“

Začneme formální stránkou – bohužel v redakci Zeleného kocúra řádí podobný šotek jako u prvních dvou knih od Ocelotu. Překlepy, přímá řeč se tam seká jak Baťa cvičky, bordel neskutečný. Je tam, kde být nemá. Nekončí nebo naopak nezačíná. Divočina neskutečná!

Obal je neotřelý a tleskám za originalitu, protože pardon, ale těch obnažených pánských pekáčů buchet už je tolik, že to na mě působí jako odrazovadlo. Zapojte trochu představivosti, tohle mě nudí!

„…„Ujetej ne. Ale ani nevinnej. Voníš… zvědavostí. A zvědavost mnohý přivedla do pekla.“

„Noro,“ napomenul ji Zach varovným tónem…“

A teď k obsahu… při čtení jsem vystřídala několik emocí a nálad. Kniha mě bavila i rozčilovala. Někdy se vlekla a já do čtení neměla chuť. Jindy svištěla tak, až stránky lítaly a já se nestačila divit, kolik jsem jich pokořila. Žasla jsem, trnula, vzdychala, áchala, smála se, vrtěla hlavou, hlasitě klela, brečela… hotový tobogán. Nejvíc jsem nadávala při zjištění, že knih je snad osm nebo kolik, plus nepočítám novely a povídky bokem, které děj doplňují. Nicméně – bez spoilerů, s koncem knihy dokážete žít v případě, že by pokračování nevyšlo. Já bych za něj ovšem byla ráda.

„…„Ale tohle se nemůže dít,“ vysvětlil. „Sobotní se nesmí opakovat.“

„Může a taky se během několika dní opakovat bude. Sobotní noc se opakuje minimálně jednou týdně.“…“

Ze začátku jsem měla obavy, že jsem narazila na odpad alá Padesát odstínu či Hotel v Paříži. Což jsou dvě nejotřesnější knihy, které jsem v tomto žánru měla tu čest/smůlu držet. Nora, Zachary, Soren, Wesley a King mi však udělali hromadně čáru přes rozpočet a musím říct, že zejména druhá polovina mě bavila neuvěřitelně. Ano, kniha místy postrádá onu pověstnou čtivost a tak jsem ji nezhltla na jeden zátah, ale šetřila si ji. Leč propracovaný příběh, místy až maličko překombinovaný, mi udělal neskutečnou radost.

„…„Noro, promiň, že se opakuji, ale je třeba to říct znovu – zase jsi znásilnila středník. Přestaň s tím. On si o to neříkal, ať byl oblečený jakkoli. Pokud nevíš, jak používat interpunkci, tak se na to úplně vyhasli, piš jako Faulkner a budeme předstírat, že je to tak schválně.“…“

Z počátečního chaosu nakonec vzniklo velmi zajímavé čtení, které rozhodně – zejména za mě – patří k těm lepším v tomto žánru. Jen se hodí varování, že pokud neradi čtete o sado maso praktikách (a sice dosti podrobně) a opravdu značné dominanci a podřízení, ruce pryč a ani nezačínejte. Pokud vám však peprnější čtení na hraně nevadí, vrhněte se na onu hranu spolu s hrdiny a uvidíte, kdo ji překročí, kdo uteče, kdo vyhraje a kdo dojde poznání. Za mě nádhera na čtyři a půl hvězdy a moc prosím, vydejte další, protože tohle byla tak nečekaná a emotivní jízda, až jsem sama sebe překvapila. Jo a chyťte toho šotka, díky!

„…„Ty nejsi špatný člověk. Kdybys byla špatný člověk, neseděla bys oblečená ve vaně bez vody a celá vyděšená bys nepřemýšlela o tom jestli náhodou nejsi špatný člověk. Ďábel si nedělá starosti, jestli náhodou nepřijde do pekla.“…“

Autor:  Tiffany Reisz

Nakladatelství:  Zelený kocúr (web – klik)

Žánr: erotika

Rok vydání: 2019 (rok vydání originálu 2012)

Počet stran: 400, ebook ve formátu epub 345

Série: Rození hříšníci, díl první

Překlad: Miroslav Gruber

Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji eshopu Palmknihy.cz

Webové stránky autorky - KLIK