Františku, díky!
Nářezy došly! K další sérii jsem se ještě nedostala. A pak
z čistého nebe přišla zpráva, že se Bratrstvo krve vrací! Tedy ne doslova.
Stalingrad je… Kotleta, což jako informace do úvodu úplně stačí. Recenze na
ještě teplou Kotletovku je tady – jdeme do ní – vidličky a nože připravit,
chleba ukrojit a hořčici nebo kečup nepotřebujeme, František je pikantní sám o
sobě. Kořenit netřeba!
zdroj obrázku klik
Nářez. Nic víc, nic míň. Pět hvězd jen to fikne. Kotleto,
nezklam mě!
Píše se rok 1942 a
německá armáda vítězí na všech frontách i díky speciálním vojákům v jejích
řadách. Vojákům, kteří jsou prakticky nezničitelní - tedy pokud mají dost cizí
krve. A jestli něco v téhle zatracené válce skutečně teče proudem, tak právě
krev. Germánský upírský klan se rozpíná do všech stran a jeho nepřátelé jsou
rozhádaní a prohrávají jednu bitvu za druhou. Zdá se, že mocnou vládkyni
Germánů nic nezastaví… celá anotace ZDE.
Skutečnost:
A Kotleta šel, psal a nezklamal. Záchvat smíchu jsem dostala
už během prvních tří vět. Tenhle pán si nebere servítky s ničím a se svými
hrdiny už vůbec ne. Servíruje nám tu jeden hlod za druhým spolu s masakrózními
boji a drsnou nejen mluvou.
„…Zamotala se mi
hlava. Upíří organismus vydrží hodně, ale tolik vodky je přece jenom na
pováženou. Potřeboval bych vodu a trochu se vyspat.
„A ty mě taky neser,“
zavrčel na mě Sergej…“
Kniha není
nic pro slabé povahy ani žaludky, natož puritány. Tady je všechno tak surové,
jako když váš steak ještě běhal po lukách a hájích, než se vám dostal na talíř.
Nic pro vegetariány, vegany a jiné. Respekt, pokud vyznáváte tento styl. Obdiv,
pokud to každému necpete pod nos a jste stejně tolerantní. Odbočuji od tématu.
Stalingrad
je označován za čtvrtý díl. Nenechte se mýlit, nejde o pokračování boje
s kartany a dalšími zm. záporáky! Tady si uděláme výlet do minulosti a
setkáme se v dobách, kdy si Jan s Gerhardem ještě šli surově po krku,
ve světě zuřila druhá světová válka a v Rusku byla pekelně zima. Moment,
tam je zima pořád, ne?
„…„Nerada ruším
poměřování penisů, ale nemáme moc času.“
„Máš pravdu, jdeme,“
přitakal jsem.
„Jen tak?“ zeptala se
Skadi.
„Ne. Rychle. Zatraceně
rychle,“ odpověděl jsem a vytáhl jeden ze zbylých granátů…“
Jinými
slovy: Knihu můžete číst před jednotlivými Nářezy… nebo po nich… nesejde na
tom, ničím tím neublížíte. František se v jednom rozhovoru nechal slyšet,
že možná, ale jenom možná, časem, někdy, v daleké budoucnosti se
k Nářezům vrátí a napíše pokračování. Možná ovšem také ne čili berte, co je,
a tleskejte.
„…„Necháme si to pro
sebe, pane, stejně by nám nikdo nevěřil,“ ozval se kluk, který mi dost možná
zachránil život.
„Jo, lidská skepse, na
tu je skoro stejně dobré spolehnutí jako na lidskou blbost,“ pokýval jsem
hlavou a prohlédl si je…“
Protože je čemu! Stalingrad se drží zaběhnutého standardu a
je to pět z pěti bez rozmyslu. Ano, chvílemi ta řežba může působit
monotónně a nudně jako kdyby autor nepatrně vykrádal sám sebe, jenže co? Stejně
je to našlápnutá jízda, kterou zhltnete jak malinu, a na konci budete valit
bulvy, protože… BACHA SPOILER. VAROVÁNÍ. SPOILER. Kdo z vás tušil, kdo je
otec Veroniky, což? KONEC SPOILERU. Sečteno podtrženo – číst knihy na jeden
zátah v řadě za sebou, Kotleta se vám podle mě přejí a nebude to dobré.
Mít mezi jednotlivými knihami odstup… tak si je pak vychutnáte jako vzácné
bonbony a budete si lebedit. Nemůžu se dočkat čehokoli, co si pro mě autor
přichystá. Snad to nebude rána sekerou mezi oči, neb jsem známého řezníka
oslovila poněkud důvěrněji.
Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji eshopu Palmknihy.
Autor: František Kotleta
Nakladatelství: Epocha
Žánr: fantasy, sci-fi/akční fantastika
Rok vydání: 2019
Počet stran: 296,
ebook ve formátu epub 213
Série: Bratrstvo krve, díl čtvrtý
Hele, já ti asi vím, co si nechám nadělit pod stromeček, díky! :D
OdpovědětVymazatJé! Kotleta je dobrá volba! :)
Vymazat