sobota 10. srpna 2019

knihovna - D. Mills: Co má štěně nejradši?

Odpočineme si u leporela!

Taky je na tom vaše hlava občas tak špatně, že dětské leporelo se jeví jako nejlepší a jediná možnost, kterou jste schopni vstřebat? A u nás nejvíc teď frčí právě psi, kočky a rybičky, takže volba byla naprosto jasná, i když po variantě s Co má kotě nejradši? bychom sáhly klidně taky. Přistál nám doma pejsek, tak podrbeme toho živého a jdeme se podívat na zoubek kreslenému.

zdroj obrázku klik




Očekávání:

Alespoň minimální přínos pro dětskou fantazii a příjemné zpracování.

Skutečnost:

Knížka Co má štěně nejradši? pomocí roztomilých obrázků, hmatových plošek i vtipných otázek nenásilně uvede děti do psího světa a poskytne rodičům skvělý základ k vysvětlování, jak se ke štěňátku správně chovat. Zdroj anotace klik sem.

Vezmeme to krátce!

Ono o čem taky sáhodlouze psát u knihy o deseti stranách!

  1. Oceňuji, že je zde přidaná hodnota v podobě povrchů, které si může dítko osahat – chloupky, látka, míček, třpytky
  2. Nádherné a hravé ilustrace – věrné, reálné a přitom pohádkové
  3. Minimum textu – krátké otázky, díky kterým se mrně naučí, co pejsek jí, kde spí, s čím si hraje a přitom klidně můžete vy, coby dospěláci, příběh obohatit či si vymyslet pokaždé úplně jiný. Prostě popustit uzdu fantazii a nedržet se jen textu. Ilustrace k tomu přímo vybízejí
  4. Bytelné zpracování, protože co si budeme povídat, děti s knihami dělají věci – hážou, tahají je, otvírají i nad rámec limitu hřbetu, ohlodávají, pastelkami počmárají – inu knihy procházejí velkou zatěžkávací zkouškou
  5. Rozumná délka a váha – kniha nemá metr na metr, má pár silných stran, které dítě krásně otočí samo a nezápasí s nimi, a ani není kniha přehnaně těžká, a proto si s ní prcek může někam zalézt i sám
  6. Jsme u věkové kategorie – na knize a ani na webu jsem určenou věkovou kategorii nenašla. Za sebe bych hlasovala tak od roku – pro úplně malé ne – sem tam odletí chloupek, a kdyby prcek olizoval (známe děti, že jo) ty „neknižní“ povrchy, mohl by se jeho jazýček dost podivovat. Tříleťačka si knihu užívá. Už poznává věci, zná pejska z domova, takže i když jsem se bála, že bude na leporelo už veliká, opak je pravdou. 

Shrnutí: Jsem upřímně překvapená, jak moc se kniha vydařila. Leporela jsou různá. Někdy se ilustrace úplně nevydaří, jindy hapruje příběh či provedení. Tady musím přiznat samá plus, nemám jediné negativum, pokud nebudu rýpat, že se kniha tiskla v Číně. Á propos, právě jsem si na zadní straně všimla, že děti do tří let by s knihou neměly zacházet sami, ale pod dohledem právě kvůli těm netradičním povrchům. Takže doplnění pro úplnost.

Zpět k hodnocení, ať je to vážně krátké. Za pět z pěti. Tady není o čem diskutovat. Vše se povedlo. Nemám jedinou výtku a jsem ráda za pestrý kousek, který neslouží jen ke čtení. Na své si přijde i hmat a to je rozhodně nádhera!


  
Autor: Daniel Mills
Ilustrace: Gabriel Cortina
Původní název:  What Does Puppy Like?
Nakladatelství:  REBO International CZ (web)
Rok vydání: 2019 (originál – 2018)
Počet stran: 10
Překlad: Lenka Uhlířová

4 komentáře:

  1. Z leporel už jsme tak nějak vyrostli, ale možná jednou v babičkovském věku ´... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D ježíš - to je za pár - kriste, jsem si úplně vzpomněla na mýho dědu... jak byl pyšnej, že byl děda v 36 letech :D :D kurňa, to je mi za rok! :D

      Vymazat
    2. No, tak to asi nehrozí, ne? :D A u mě tak minimálně deset let taky ještě ne, prvorozený je rozumný, jen aby nepřekvapil druhorozený :D.

      Vymazat
    3. No je to dost nereálný, když jsou tý malý koze tři :D no zpravidla překvapí ten, u koho to nejmíň čekáš :D

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)