úterý 31. března 2020

knihovna - S. Blanco: Černý jezdec

A hurá na divoký západ!

Westernový bonbonek? Kdo by odolal! Ochutnávka nemůže uškodit, zvlášť pokud jsem se s tímto žánrem ještě nesetkala. Možná dříve letmo, když mi bylo nárt, a milovala jsem Old Shatterhanda. Ale kde že loňské sněhy jsou. Nohama na zem a ať nám Černý jezdec ukáže, co umí!

zdroj obrázku klik


Klasický westernový příběh v rodokapsovém stylu pro milovníky dobrodružství. Příběh velké pomsty, lásky a přátelství… celá anotace např. tady.

Kdo si, stejně jako já, při zmínění žánru western vybaví filmy na motivy knih Karla Maye nebo legendární Tenkrát na západě, přičemž u tohoto kousku usínám během dvaceti minut? Ano, jsem barbar, nicméně kouzlo westernu mi, vyjma krásné tváře Lexe Barkera, zůstávalo až do dnešního dne utajeno.

Jsem holt trochu magor a rýpu velmi, rýpu ráda. A vy přiznejte, že recenze na negativnější strunu máte raději než ty, které knihu velebí div ne až na měsíc. Jak si stojí Černý jezdec? Mám dojem, že zakotvil někde na půli cesty.

„…Hodinu za hodinou vedro neúprosně stoupalo a dýchání se stávalo stále obtížnější. Plíce se neměly kam rozpínat. Ramena, hruď, boky, nohy, vše mi svíral pevný tlak. Krev jen pomalu proudila v žilách…“

Dějově byl příjemným překvapením a s počtem stran 95 spíše takovou jednohubkou. I když já se s ním decentně prala, neb se mi myšlenky toulaly po všech čertech. Na vině však nebyla kniha. Za co ovšem kniha byla a za co bych vytahala za uši prvního, kdo mi přijde pod ruce, byla forma… Už na základní škole nás učí, že po tečce na konci věty následuje co? Velké písmeno! Tady si s tím nikdo hlavu nelámal a mě to neuvěřitelně rozčilovalo.

Plus jedna z hlavních postav – konkrétně Bobby – mi taky neuvěřitelně lezla na nervy, za což si postava může sama, neboť mi přišla do zblbnutí naivní a tak přeslazeně svatouškovsky kladná, až mi z toho málem trnuly zuby. Přesto stále hodnotím ebook nadprůměrně, protože mi autorčin styl sedl. Plus koncept příběhu se mi velice líbil. Že pokulhávají detaily a jedna postava mi vadí? Jsou knihy, kde mi jich vadí mnohem víc a klidně i všechny. Přesto se dá příběh užít.

„…Kulky nám bez přestávky hvízdaly nad hlavami a pobyt na ochozu přestával být bezpečný. Nezbývalo, než se stáhnout dolů. Naši mládenci se snažili, seč mohli a hlavně jejich pušek byly rozpálené téměř do ruda. Noční vzduch brzo prosytil pach střelného prachu a hvězdy zastínil dým z výstřelů…“

Pro koho, z mého pohledu, Černý jezdec je? Pro každého, kdo chce zkusit žánr western na něčem krátkém. Jestli je děj předvídatelný? Něco ano a něco ne. Objeví se jedno nepatrné klišé a pár míst, která by zasloužila podrobnější rozvedení, zejména závěrečný boj. Navíc se dalo trochu víc vyhrát s detaily, dobrodružností i napínavostí.

Takže dnes kniha odchází na pomezí 3 až 3,5 s odřenýma ušima. Na plný počet nedosáhne, protože si nebudeme mazat med kolem pusy, rezervy jsou patrné a v porovnání s jinými autory by případný souboj projela na celé čáře. Autorka napsala i další knihy, a přestože dnešní hodnocení není kdovíjak závratné, určitě se k ní ráda vrátím a dám jí ještě šanci.

Autor:  Salma Blanco
Nakladatelství:  KKnihy.cz (web – klik)
Žánr: western
Rok vydání: 2016
Počet stran: 93 (ebook ve formátu epub 95)


Výborných knih není nikdy dost – velké díky panu Pavlu Kohoutovi z nakladatelství KKknihy.cz  a těším se na cokoli dalšího!

2 komentáře:

  1. Westerny mě vždycky míjely obloukem, ale takový polowestern Osamělý jezdec byl super! :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já si ho budu muset pustit znovu. První seznámení nám nedopadlo extra dobře, spíš jsem byla hodně rozpačitá, ale je pravda, že na podobné filmy to chce mít tu správnou náladu! :D

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)