pátek 24. dubna 2020

knihovna - L. Hlavinková: Sestry Foxovy

Třetí kousek od Joty - budeme se bát?

Boj pokračuje. Blok o velikosti ledovce, který poslal Titanic ke dnu. Čím více knihomolové jásají na sítích, kolik toho přečetli, a stává se z toho spíš závod, než zábava, tím víc mám chuť nečíst vůbec. Čímž jsem se dostala i do menší sekery v termínu. Rovný týden. Snad mi bude odpuštěno a jdeme ke knize!

zdroj obrázku klik



Kam odejdou duše zemřelých? Kam se poděje podstata člověka, kterého jsme milovali? Mohou se mrtví vracet a komunikovat s námi? Na tyto odvěké otázky přinesly odpověď milionům zoufalých pozůstalých sestry Foxovy v Americe druhé poloviny 19. století. Fascinující životní příběh těchto mladých žen, zakladatelek spiritistického hnutí, se začíná odvíjet spolu se vznikem moderní doby, která přinesla úžasné vynálezy jako elektrické osvětlení, dynamit, spalovací motor nebo žvýkačky, ale také drastickou dětskou úmrtnost spojenou s překotným rozvojem měst bez dostatečného hygienického zázemí. Lidem této doby přestávají stačit staré náboženské odpovědi na otázky… celou anotaci najdete zde.

Jak se pozná, že mám s knihou problém? U předešlého Anděla vznikl paradox. Příběh jsem měla tendence odkládat a šetřit si ho, aby mi vydržel, neb netuším, kdy bude pokračování. U „Sester“ jsem odkládala též, nicméně bohužel z úplně jiného důvodu. Nedokázala jsem se začíst. Ač mě anotace nalákala, bála jsem se, že půjde spíše o životopis než beletrii. Dobrou zprávou budiž, že je to skutečně beletrie.


Ke škodě knihy mi však nesedl autorčin styl. Nedokázala mě svými řádky chytit a zaujmout. Do čtení jsem se musela vyloženě nutit a to je pokaždé špatné znamení. Ač je námět skutečně zajímavý a kniha mohla být neuvěřitelně mrazivá a napínavá, ve mně vyvolávala spíš zívání v kteroukoli denní či noční hodinu. A že jsem to nepřestávala zkoušet.

Zasekla jsem se v polovině na dobré dva týdny a nedokázala se přemluvit k pokračování. Nakonec jsem to zlomila, ale bylo to pouze s vědomím a pod tlakem, že nemohu napsat recenzi na nedočtenou knihu. Nebo mohu? Nerada dávám jen dvě a kousek kachny. Jde možná o pravdivý příběh o počátcích spiritismu, za mě ovšem dechberoucí uspávající nuda, což mě neuvěřitelně mrzí. Píšu ráda negativní recenze, s chutí si zanadávám, ale pokud nastane situace jako dnes, jsem bezradná.

O jaké situaci mluvím – inu – kdy nemám ke knize pořádně co říct. Nemohu sepsout autorku, protože ona de facto neudělala nic špatně. Příběh sester Foxový je zajímavý, jenže stylem, který na mě absolutně nezabírá. Jsem už moc otrlá a spíše konzumní čtenář. Hltám jedním dechem, ráda a s chutí, což mi tady bylo odepřeno. Jako kdyby scházela jiskra, která vše nějak pozvedla, okořenila. Jak jednou pravil v rozhovoru František Kotleta – on je spisovatel a nebude recenzentům radit, jak mají dělat svou práci. Já jsem pro změnu recenzent a nemohu spisovatelce radit, jak má psát tak, abych byla (u)spokojená. Mohu pouze vyjádřit slovně, co by bylo bývalo zabralo na mou osobu: na mě tam bylo málo dialogů, málo mrazivé atmosféry… chybí koření.

Ať to budu okecávat ze všech možných i nemožných směrů, jak chci, pokaždé dojdeme ke stejnému závěru: Sestry Foxovy mi nesedly a přes to nejede vlak. Přesto nad biografiemi nelámu hůl. Nemůže vše dostat pět z pěti, kam bychom přišli?


 Autor:  Lucie Hlavinková
Nakladatelství: Jota (web) 
Žánr: beletrie česká (náhled do kategorie)
Rok vydání: 2017
Počet stran: 271
Série: ne


Pokud vás kniha zaujala navzdory mému názoru, neváhejte! Pořídit ji můžete např. přímo na stránkách Joty za 238,- Kč a já děkuji Lucce za příležitost i důvěru!

2 komentáře:

  1. Týjo, tak to je hustý, nepamatuji si, že by mě knížka někdy tak strašně prudila. A nebo si to radši nepamatuju? Čert ví :D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hele - já mám ráda, když mě knížka prudí, protože pak je o čem psát v recenzi, ale tady to bylo těžký zklamání a navíc emoce nula nula prd... i ta recenze je přesně taková :D nijaká :D

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)