úterý 28. července 2020

knihovna - F. Tallis: Smrt půvabného média

Už to vážně chtělo změnu

Aneb nejen erotikou, romancemi a sebevzdělávacími knihami živa je Vendi coby čtenářka! Ještě jsem zapomněla na publikace pro nejmenší, ale to bych se tu vypisovala týden. Portál umí beletrii pro dospělé, respektive beletrii obecně? Já mám totiž toto nakladatelství zaškatulkované coby zprostředkovatele převážně odbornější literatury a hned posléze té dětské. Inu, objevujeme a učíme se celý život, proto nebojme se vlka nic a jdeme na to!



Zavražděná, půvabná mladá žena, byla středobodem kroužku spiritistů, jehož členy byli odborník na atypické zámky, nevypočitatelný maďarský hrabě, aristokratka – přívrženkyně madame Blavatské, která se považuje za vtělení exotického božstva, a další originální jedinci. Inspektor se radí o případu s doktorem Maxem Liebermannem, který se právě pod mírným nátlakem své rodiny chystá zasnoubit s přitažlivou, avšak povrchní Clarou, ale zároveň je stále více fascinován svou pacientkou slečnou Lydgateovou, vzdělanou a inteligentní anglickou guvernantkou se symptomy hysterie... celá anotace zde.

Škatulky jsou velice ošklivá věc! A Portál má neuvěřitelně široký záběr nejen co se žánrů týče. Jistě, erotiku u nich nejspíš nenajdu. Tedy ne tu, kterou hltám, když mi mozek na víc nestačí, protože se jednoduše čte dobře a odsýpá, pokud nenarazíte na krávovinu. Ovšem taková dobová detektivka ze staré Vídně? To byla výzva!

„…„Myslel jsem, že na tom už jsme se shodli, profesore.“

Mathias zavrtěl hlavou.

„Já jsem, Rheinhardte, vždycky byl velkým stoupencem římského úsloví festina lente. Pospíchej pomalu.“…“

Netajím se tím, že jsem spíš typ na Londýn a období řádění Jacka Rozparovače nebo naopak na prostředí současnosti a ideálně spojit detektivku s thrillerem jako to dělá např. Chris Carter, Linda Castillo nebo Robert Bryndza. Ano, toto je má top trojice autorů v detektivně thrillerózním žánru. A že oficiálně nic takového neexistuje? Nevadí!

Proto jsem předem počítala, že se s knihou Franka Tallise budu docela prát. Pravdou je, že jsem si se čtením skutečně dala na čas, nicméně autor nebyl na vině. Mohlo za to mrně, vedra a potíže se spánkem. Jestliže nechcete detektivku odbýt, je potřeba věnovat pozornost detailům. Orientovat se v ději, neplést si jména… jednoduše být vnímaví, otevření a soustředění.

„…Rheinhardt se chabě pousmál a dál si lámal hlavu s Liebermannovými dedukcemi. „Maxi, ještě jsi prohlásil, že jsem se do toho bytu musel dostat násilím. To je taky odhad?“

„Ne. Celý večer si nepřítomně mneš pravé rameno, což děláš vždycky, když někde vylomíš dveře. Máš ho dost pohmožděné, hádám. Příště bych je doporučoval vykopnout.“…“

Chvíli mi to tedy trvalo, však příběh je za mnou. Frank jich napsal několik a já upřímně doufám, že jsme se nesetkali naposledy. Sedlo mi de facto vše! Prostředí staré Vídně, záhada zamčeného pokoje, vícero podezřelých i zapojení vedlejších postav a prohloubení příběhu. Nejsme totiž jen svědky vyšetřování samotné vraždy, rovněž dostáváme možnost nahlédnout do lékařského prostředí té doby. Setkáme se se Sigmundem Freudem, byť jen na chvíli. Sledujeme, jakým způsobem se léčila hysterie a zároveň blíže případ jedné ochrnuté pacientky… a dost, neb riskuji spoilery.

Smrt půvabného média nabízí komplexní zážitek. Bere nás zpět v čase do období, kdy ženy ještě nesměly volit. Ba co víc, de facto ani jít na univerzitu, až na slabé výjimky. Detektivní práce rovněž nebyla z nejjednodušších, neboť vyšetřovací metody byly značně… omezené. Několikrát jsem si vzpomněla na seriál Dobrodružství kriminalistiky, který mě provázel dětstvím a byl velmi fascinující.

„… Liebermannovi připadal případ Löwensteinová jako labyrint. Naslepo s Rheinhardtem tápou jeho temnými chodbami, chvílemi se jim daří zachytit stopu, po níž se mohou vydat, aby se v zápětí ocitli nemilosrdně mimo jeho zdi. A ve středu labyrintu spočívá zosobnění prastarého zla a vysmívá se jejich neschopnosti…“

A když už jsem nakousla seriálové téma… i tady se můžeme setkat s profesorem Liebermannem a inspektorem Rheinhardtem! Jmenuje se Vienna Blood a moc vás prosím, dejte raději šanci čtenému originálu, protože… jinak: Není dobrý nápad vrhnout se na první díl, který je právě podle této knihy, hned začerstva po jejím dočtení. Poleze vám totiž na nervy celá řádka věcí. Zaprvé vztah mezi inspektorem a doktorem, příběh Amelie… nejenom detaily, i zásadní rozdíly… uspěchanost… až chorobná snaha herců o německou výslovnost jmen, zatímco při běžné mluvě (hovoří anglicky) nemají ani náznak přízvuku… vržou mi zuby, nicméně další díly nejspíš prubnu – jsou zatím jen tři – každý á 90 minut. A než budou případné další díly knižně, stihnu vše zapomenout!

Zpět ke knize, která je primárním objektem mého zájmu… nádhera… po grafické stránce (přebal, desky pod přebalem…) i po té čtenářské. Výtka? Někomu by se kniha mohla zdát pomalá, nudná až zdlouhavá. Z mého pohledu autor detaily nešetřil, ovšem ani jimi neplýtval a čtenáře se nesnažil zahltit podrobnostmi a nedůležitými informacemi. Vše bylo na svém místě. Dialogy fungovaly, postav bylo akorát, i když německá jména mají tendenci se mi maličko motat. Já si to užila. Vraha jsem neodhadla. Měla jsem dva tipy a nebyl to ani jeden! Ovšem byla jsem blízko co do způsobu vraždy, maličko, ale byla! Víc už vám neprozradím. Kvalitní historická detektivka s postavami, které si vás získají, nechávají dostatek prostoru pro vaši představivost i pro další vývoj. Skvělá práce!

„…„Máš sice pravdu, ale je to rozumný předpoklad. Připadal ti Theo jako někdo, kdo je schopen vraždit?“

„Obávám se, že každý podvedený je schopen vraždy, zvlášť když ho takhle napálí milenka.“…“

Jo a číslo? Z napsaného snad vyplývá, že krásný plný počet a imaginární hvězdička navrch za umožnění výletu nad rámec mých standardních žánrů. Za vtažení do děje a prostředí, za sympatie, které ve mně vyvolávaly některé postavy, nesympatie u některých nejmenovaných. A tleskám za kapitoly, jejichž délka není nikterak ubíjející. Velmi podařený kousek!

PS: Autor mi udělal nevýslovnou radost, neb zbožňuji Prátr!

PPS: Jak tedy praví klasik: „Jen houšť a klidně větší kapky!“ 

Autor: Frank Tallis

Nakladatelství:  Portál (web)

Žánr: beletrie (náhled do kategorie)

Rok vydání: 2020

Počet stran: 400

Série: podle všeho ano – Liebermann Papers - díl první ze sedmi

Překlad: Petra Hesová

Děkuji mé jmenovkyni (Kačence) za zaslání recenzního výtisku – co kousek, to originál! Knihu můžete aktuálně koupit se slevou za krásných 339,- Kč (e-kniha za 307,- Kč).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)