knihovna - M. Novotná: Vražda nepočestné panny

Dlouhá pauza!

U jaké knihy jste se naposledy zasekli ne v rámci týdnů, ale dokonce měsíců? A hovoří nastalá situace v neprospěch knihy nebo je za tím možné hledat něco jiného? Tak přesně na tato témata se, mimo samotné hodnocení, zaměříme právě dnes!

Král Václav II. ztrácí trpělivost s řáděním loupeživého rytíře Jindřicha a vysílá proti němu vojsko, které oblehne jeho hrad Frejštejn. Rozkaz zní jasně, zajmout a potrestat Jindřicha i jeho syna Viléma. Tomu se ale za pomoci jeho věrného přítele Jakuba podaří z hradu uprchnout. Ani pak ale nemá vyhráno a o své místo na světě musí těžce bojovat. Když už se zdá, že vše zdárně překonal, zjistí, že jeho potíže teprve začaly… celá anotace např. tady.

Historická detektivka není vůbec marný žánr. Právě naopak – skýtá neuvěřitelně pestré pole působnosti. Jistě, současnost se může jevit o poznání přitažlivěji, nicméně i minulost má své kouzlo. Rovněž však úskalí. Může se totiž snadno stát, že se u knihy budete nudit jako už dlouho ne.  Zasekla jsem se na straně číslo 48 a dál jsem nejela. Ne, že by snad osud Viléma a Jakuba, kterého mám o poznání raději, nebyl napínavý. Ani nemám výtky proti autorčinu stylu psaní. Spíš mi vadila doba jako taková. Potřebovala jsem číst něco akčnějšího, nabitějšího a současnějšího.

Když však nazrál čas a já byla naopak knih, které se odehrávají v naší době, doslova přesycená, přišlo mi setkání se starými známými neuvěřitelně vhod. Najednou jsem neměla potřebu nad řádky usínat a knihu odkládat. Naopak, hltala jsem děj, přestože průměrně zdatná a sečtělá (t)lama vytuší, odkud vítr intrik vane, na zážitku správný tip na pachatele nikterak neubírá.

„…Jakub se kousl do rtu. Uvědomil si, že je jako ten, co v klasickém pořekadle kope jámu pro druhé a nakonec do ní spadne sám. I on se právě do jedné takové pomyslné jámy zřítil…“

Je osvěžující ocitnout se v dobách, kdy čest měla svou váhu. Dámy byly, až na výjimky, dámami a pánové… inu, někteří sladce naivní, jiní rázní a trošku grázlíci (zamilovala jsem si velitele vojáků) a jiní úplně normální. Přehled charakterů byl neuvěřitelně pestrý a je to jedna z věcí, která se mi na knize líbila nejvíce. Naopak problém jsem měla právě s Vilémem, který mi postupem času lezl slušně na nervy. Ale myslím, že postavy každý můžeme vnímat trochu odlišně a stejně tak jim fandit nebo nadávat.

Autorka celý příběh rozehrála velmi dobře a i přes pomalejší rozjezd se z toho nakonec vyklubala solidní a slušná tři a půlka. Jak ráda bych dala víc, jenže na knize je patrná jistá neučesanost, zvýšená koncentrace překlepů. Nic dramatického, ale zároveň nic, co bych mohla či měla opomenout zmínit. Potenciál tam rozhodně je, jen ho správně rozvinout a využít. Nic nebylo překombinované, nedotažené nebo nelogické. Krásně si to sedlo. Detailů ani málo, ani moc. Dialogy v pořádku. O povahách postav jsme se již bavili – každý musí posoudit sám, co mu sedne a co nikoli. Najdete si favority i záporáky.

S některými věcmi se dalo víc pohrát, rozvést, napínat. Jiné naopak nepatrně uspíšit a příliš se v nich nebabrat. Jinými slovy – vyváženost. A tím bych to uzavřela. Navzdory počátečním rozpakům a delšímu odstupu byla kniha zajímavá, příjemná a její společnost jsem si užila. Že jsem si nesedla na zadek je věc druhá. To už mě musí něco vážně „vyndat“.

Autor:  Martina Novotná

Nakladatelství:  KKnihy.cz (web – klik)

Žánr: historická detektivka

Rok vydání: 2020

Počet stran: 309 (ebook ve formátu epub 243)

Výborných knih není nikdy dost – velké díky panu Pavlu Kohoutovi z nakladatelství KKknihy.cz  a těším se na cokoli dalšího!