Čiré utrpení!
Nějakou chvíli jsem teď více či méně spíš chválila a sem tam nepatrně remcala či připomínkovala. Dnes to bude jiné. Možná i jadrné. Nalákali mě plameňáci na obálce. Mám pro ně slabost. Prevíti! Vymstilo se mi to. Takže se pojďme podívat, co je tento thriller vlastně zač!
Zní to jako slušný námět na thriller, že ano? Částečně i s možným náznakem postapokalyptického nádechu… na to zapomeňte! Dostanete rozvleklou ubíjející a uspávající nudu! Zcela upřímně přiznávám, že nemít recenzní ebook, odložím knihu po první třetině, někam ji zamknu a zahodím klíč! Jenže mi přijde nepoctivé kousek nedočíst. Za co by potom můj názor stál? Co kdyby se objevila nějaká pointa nebo nečekaný twist či zvrat, který vše otočí o 180 stupňů?
„…„Vypadá v pořádku. Já taky vypadám v pořádku. Všechno
vypadá v pořádku. Ale zároveň to také vypadá jako katastrofa. Zároveň to
vypadá jako konec světa. Potřebujeme plán. Musíme vědět, co uděláme. Nemůžeme
tu přece zůstat věčně.“…“
Ve zkratce bych Nechte svět za sebou popsala následovně: Nuda-nuda-nuda- chlap si drandí Karla na zahradě-nuda-nuda-nuda. Bacha, ťuky ťuk, kdo je tam? Nečekaní hosté a místo obratu k lepšímu jakási psycho hra na netuším co. Místo nadšení a napětí se koná… spánek! Pokud se čtenář hecne a dočte do konce, dostane… prd! I ten konec se nese v duchu knihy. Nedozvíte se absolutně nic! Dopiš si sám, milý čtenáři, já na to dlabu, došli mi nápady!
„…„Nemůžu ji najít?“ Amanda to vyslovila jako otázku, protože jí to
připadalo úplně pitomé – Nemůžu ji najít! Nemůžu najít své dítě! Je to stejné,
jako by tvrdila, že nemůže najít ušní lalůčky nebo klitoris…“
Takhle moc mě nenas*ala ani Služebná Kessy! Tam minimálně ten nápad byl co k čemu. Tady ani to minimum ne! Rumaan Alam bude jméno, které si napíšu na svou imaginární černou listinu a v budoucnu se mu vyhnu obloukem. Kapitoly byly přiměřené dlouhé, děj sdělován ve třetí osobě, jenže jaksi nezúčastněně. Scházejí jakékoli emoce, které byste v podobných situacích, kterým jsou lidé v knize vystaveni, očekávali. Nemastné neslané postavy, divná tíživá atmosféra, dialogy o ničem, psychologický thriller bez jakékoli jiskry nebo spádu.
Ano, vývoj děje tu je. Kamsi se posouváme, ne že ne. Jenomže příběh máte hltat, má vás pohltit. S postavami můžete nesouhlasit, můžou vás rozčilovat, ale musí tam být náboj, prostě něco. A to něco vás donutí hltat stránku za stránkou a ne po dvou odstavcích začít klimbat! Pokaždé, když jsem po Nechte svět za sebou sahala, přála jsem si, aby se to konečně zlomilo a čtivost se dostavila. Nestalo se. Je mi líto. Rumaan Alam se mi absolutně netrefil do noty a spíš mi zadělal na solidní čtecí krizi, neboť takhle znuděná a otrávená jsem nebyla už dlouho.
Žánr: thriller
Počet stran: ebook ve formátu epub 244
Překlad: Jana
Kordíková
Na eshopu Palmknihy.cz můžete aktuálně pořídit ebook za 199,- Kč, případně klasickou knihu za 279,- Kč. Knihu vydalo nakladatelství Kalibr v roce 2021.
Nechci být škarohlíd, ale docela mě děsí to, jak se téma výpadků proudu a celkově blackoutu objevuje v knížkách stále častěji. Podle mě to jednak nepřijde a za druhé běžný výpadek proudu není přeci nic špatného? Když vám doma na chvíli vypadne proud, tak přeci nepanikaříte a taky hned nehledáte záložní generátor. No nevím, je to jen názor, ale podle mě s tím pak lidi akorát blbnou a bojí se každé minuty tmy.
OdpovědětVymazatTo je něco pro milovníky konspiračních teorií a různých postapo scénářů :) Technicky to samozřejmě možné je. Současná civilizace je na elektřině a technologiích závislá až nezdravě, takže stačí jeden dobře mířený zásah nebo hackerský útok a nevěřila bys, co s lidmi - zejména mladšími - udělá, že nejde wifi nebo si nemůžou nabít telefon. Navíc třeba američané mají sklony panikařit, zveličovat, hrotit a tam ta davová mánie bude potom taky úplně na jiném levelu. Takže ano, běžný výpadek je v pohodě, ale zkus si představit, že se něco porouchá a nepůjde proud tři čtyři dny? Což jsme třeba zažili, když bydlíš na samotě u lesa, tak trvá, než přijede oprava, protože přednost mají zalidněnější oblasti :)
Vymazat