Recenze - A. Michaelides: Panny

Psychologický thriller od autora bestselleru Mlčící pacientka

Hlásá obálka a já propukám v hlasitý smích! Mám totiž dojem, že nálepku bestseller dostává kde co a je to potom trochu matoucí návnada. Nicméně já se s Alexem Michaelidesem setkávám poprvé a jsem zvědavá, co si pro mě přichystal, protože námět vůbec nevypadá zle. Posuďte sami:

Edward Fosca je vrah. Mariana je o tom přesvědčená. Jenže pohledný a charismatický profesor řecké tragédie je na Cambridgeské univerzitě nedotknutelný. Studenti ho zbožňují, zejména členky tajného studentského spolku nazvaného Panny. A právě z jejich řad vzešla první oběť. Je vážně možné, že by se profesor zaměřil na jednu ze svých studentek? Když se objeví další tělo, Mariana se rozhodne Foscu zastavit – i kdyby ji to mělo stát její vlastní život.

Slyšeli jste někdy pojem „nespolehlivý vypravěč“? Jde o výraz, se kterým podle všeho přišel prvně Wayne C. Booth v roce 1961. Tady si o tom můžete přečíst trochu víc. A proč o tom začínám? Protože po neskutečně dlouhé době mám pocit, že si se mnou autor nepěkně pohrával a spoléhal právě na tento prvek. Co si pod tím máte tedy představit? Hlavní hrdinka, která nás příběhem provází, se jmenuje Mariana a povrchně řečeno to nemá v hlavě úplně v pořádku. Plácá se v minulosti, a ačkoli je skupinová psychoterapeutka, sama by si zasloužila zastavit, sednout si do křesla coby pacient a nechat si pomoct, protože následky z dětství a smrt manžela nezvládá úplně nejlépe. Ačkoliv sama sobě tvrdí opak.

Tak se stane, že se prvních sto stran knihy plácáme v její hlavě a přitom si přejeme, aby se přestala nimrat ve starých křivdách a vzpomínkách, a věnovala plnou pozornost tomu, co se děje její neteři a rovněž amatérskému detektivnímu pátrání, do kterého se na vlastní pěst pustila. Co pustila, ona už má vraha a je o jeho vině tak skálopevně přesvědčena, že tu averzi a jistotu přenese i na čtenáře.

„…Mariana kráčela dál a naslouchala. Znova se ohlédla přes rameno – byla tam, muž ve tmavém oblečení, tvář ve stínech. Překračoval ulici za ní. Pohlédla na úzkou uličku po své levici. Bleskově se rozhodla do ní zabočit. Neohlížela se a dala se do běhu. Běžela uličkou až dolů k řece…“

Rozehraje se hodně nebezpečná hra, která by se dala označit za strhující, kdyby k ní nevedla příliš dlouhá a nudná cesta. První třetina knihy je na facku. Utahaná, nezajímavá, rozvláčná… Jestli vás k tomu všemu absolutně nezajímá řecká mytologie a tragédie, tak budete mít problém navíc. Když se potom vše rozjede, záleží hodně na vaší soustředěnosti a taky zvědavosti a fištrónu. Budete souhlasit s Marianou nebo vás vaše intuice potáhne jinam? A kdo z vás bude mít nakonec pravdu?

Plusové body získává Alex Michaelides právě za to, jak si s námi hraje. Jak si nás povodí a směruje si nás, kam se mu zrovna hodí. Pokud vás tedy první třetina knihy neuspala a neodradila, dostanete odměnu. Menší facku by si zasloužil i za závěr. Klidně mohl minimálně pět stran přidat a víc si s tím pohrát! Příběh rozdělil do šesti částí a ty potom do kratších kapitol. Vyprávění z pohledu Mariany v er formě sem tam proloží letmý náhled do mysli vraha v ich formě a tyto výlety mohou být hodně zavádějící. Nikdy neprozradí tolik, abyste měli jasno. A pár otázek vám nezodpoví vůbec. Za to bych vraždila já.

„…Někdy jsem si představoval, jaké by to bylo, být pohřbený v té díře – obklopený hnijícími mršinami, hemžícími se červy a larvami a dalšími šedivými mrchožrouty – a třásl jsem se hrůzou. Když na to teď pomyslím, ještě pořád se třesu…“

Atmosféra zvoleného prostředí je zvládnutá bravurně. Velký a starý univerzitní komplex, příhodný podezřelý přímo na očích, partička vyvolených studentek, lakonický vrchní vyšetřovatel, traumatizovaná hlavní hrdinka, její truchlící a labilní neteř, fanatický ctitel a jeden záhadný nadbíhač. Charakterů tak akorát, detailů stejně tak. Panny si s sebou bohužel po celou dobu nesou ten velmi nepovedený start, protože kdo se chce prokousávat sto stranami něčeho, co ho nebaví, aby mu to posléze autor vynahradil?

Takovou trpělivost moc čtenářů nemá a přitom je to velká škoda, protože druhé dvě třetiny sviští jako výborně namazaný stroj. Dílky do sebe zapadají, smyčka se utahuje a schyluje se k závěru, který… jo, já vám to řeknu a vy mi budete hubovat. Prostě vydržte a já vám slibuju, že ten sebemrskačský a zvláštní marast, ve kterém se Mariana na začátku plácá, pomine a všechno se rozhýbe správným směrem. Nejde tedy o klasický krimi thriller, kde sledujeme vyšetřovatele, jak šlapou vrahovi na paty. Tady máme amatérku chránící jedinou nejbližší bytost, která jí zbyla, a zároveň mající dost práce sama se sebou.

Pomalu a rozpačitě rozehráno, ale posléze vynahrazeno gradujícím napětím, čtivými pasážemi i parádním rozuzlením. Smekám klobouček. Nápad za jedna, provedení za tři… výsledkem budiž takový lepší průměr. Možná se hecnu a zkusím, jestli mi Alex Michaelides jinou knihou neudělá větší radost. Potenciál tam totiž je. A kdyby některé věci vysvětlit pořádně, byla by to pecka.

Počet stran:  288, ebook ve formátu epub 357

Překlad: Jakub Chodil

Na eshopu Palmknihy.cz můžete aktuálně pořídit ebook za 219,- Kč. Knihu vydalo nakladatelství Motto (patřící pod Albatros Media) v roce 2022.

Alex Michaelides se narodil na Kypru, vystudoval literaturu na Cambridge University a scenáristiku na American Film Institute v Los Angeles. Jeho debutový román Mlčící pacientka se více než rok udržel na žebříčku bestsellerů New York Times a prodal se v rekordních padesáti zemích. Panny jsou jeho druhý román. Autor žije v Londýně.