Dnes mě nenapadá trefný titulek!
Čarodějky malostranské se vrací potřetí a zřejmě i naposledy. Trilogie je kompletní. Vivat. Nu což, jásot je skutečně na místě. Rozhlédněte se pořádně, kolik je sérií, které se závěru nedočkají? Garantuji vám, že počítat budete dlouho.
V podstatě je to jednoduché. Ginevra VII. Malostranská si užívá svého mladého života, přátel, strastí dospívání a vůbec netuší, na jak nebezpečnou a strastiplnou cestu se jednoho rána v doprovodu sestřenice Josefíny vydá. Přitom vše začne naprosto banálně. A to se mi líbí. Petra Kubašková to do nás netlačí nijak násilně. Po pás ve šlamastyce se spolu s postavami ocitneme naprosto přirozeně a zároveň bez zbytečného protahování.
444 stran nám nabídne čtivé dobrodružství, v rámci něhož budeme sledovat nejen kroky Ginevřina průvodce – němého homunkula, ale i spletité cesty, za kterými se skrývají intriky, konkurenční boje, kletba, věštba a nebezpečí. Myslím, že už jsem vám toho prozradila až až, takže teď méně konkrétně.
Ilustrací se opět ujala Zuzana Striga Čatajová a dané scény či momenty vystihla naprosto neuvěřitelně. Přitom bez barev, protože si vystačila pouze s černou a bílou. Řádky, které si Petra Kubašková připravila, vás vtáhnou, pohltí a nepustí. Pokud se vám líbily předchozí díly, neváhejte ani vteřinu. Kvalita je neuvěřitelná a gradace velkolepá. Pro pokračování recenze klik na banner ↓↓↓
Žádné komentáře:
Okomentovat
Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)