Challenge číslo jedna

Otevírá se nová rubrika.

Každý z nás stojí mnohokráte za život před různými výzvami. Mohou být (a většinou také jsou) z různých oblastí. A proto jsem dnes tady, abych vám představila jednu z mnoha. 

Někdy se tu objeví věci humorné, jindy vážné. Závažné či rádoby vtipné. Budou pestré stejně jako život sám. Tedy alespoň v to doufám :)

Určitě jste už stály před možností ochutnat něco nového, neznámého... k čemu možná máte trochu předsudky, přesto vás to jistým způsobem láká. V mém případě (nebo v našem, protože jsem na to nebyla sama) se jedná o sushi.

Poprvé jsem ho jedla doma, ještě když tu byl nejmladší bráška a připravil nám ho... přesto je jiné ochutnat ho tzv. od profíků. Tedy... alespoň jsem si to myslela :)

Wasabi jsem se vyhnula obloukem - mám ráda pikantní i pálivé záležitosti, ale toto zelené nee. Zůstává mi po něm v puse divná pachuť, nemluvě o vlezlé ostrosti v celé puse, které se nezle zbavit ani vypitím litru vody či snědením čehokoli.

Zato omáčka podávaná k sushi (myslím, že sojová, jistá si ovšem nejsem), tak tu mám ráda - příjemně slaná.

Vedle omáčky a wasabi máme první kousky Maki Sushi s lososem a s tuňákem. Jihočeská kachna nemá ráda ryby. Proč? Protože mají kosti! Ale lososem či tuňákem nepohrdnu. To zase ne. Na druhou stranu nemám potřebu jíst je denně, dokonce ani týdně. A syrové? Nebrat! Tuňák ještě ano, ale po lososovi mi v puse zůstává taková divná pachuť - myslím právě po syrovém.

Zbožňuji rýži a kousek sushi namočený v omáčce nebyl špatný. Jak to popsat jednoduše - lepkavé, trošku... ne přímo gumové... ale žvýkavé :D

Mimo Maki jsme měly (to tvrdé y je tam záměrně!) se podle internetu jmenuje Uramaki Sake (nevyfotila jsem si jídelní lístek a jsem hrozně sklerotická) a skládal se v tomto případě z rýže, lososa, avokáda, řasy nori a nahoře je sezam.  Nic proti ničemu :) A to podotýkám, že avokádo nemám ráda. Přijde mi, že nechutná nijak...

Poslední sushi je také Uramaki, ale tentokrát California. A z čeho se skládá? Rýže, řasa nori, krabí tyčinka, salátová okurka, červený kaviár... z celého prkýnka (talíř to není :D) mi chutnalo nejvíc! Kaviár jsem ochutnala prvně. Byl to zvláštní pocit - nasládlé, hrubší a tak divně to prsklo, když jste do toho kousli.

Úplně vpravo - zatím nezmíněná záležitost - nakládaný zázvor. Pohledem jsme nebyly schopné identifikovat o co jde. Tudíž jsem se musela obětovat a... přežila jsem. Ovšem po požití malého kousíčku jsem měla v puse ohňostroj! Ještě se mi nic takového nestalo. Na jazyku se mi vystřídaly všechny chutě, které jsem schopná identifikovat. Slaná, sladká, kyselá, pikantní, jemná, ostrá, hořká, typická chuť zázvoru a celé znovu - slaná, sladká, kyselá, pikantní, ostrá, hořká, zázvor... další kousek už jsem si nedala.

K jakému závěru jsme došly? Za sebe říkám: "Radši si dám kuřízek!"

Kuřízek - z reklamy na Tesco (myslím). Pojem, který u nás doma zdomácněl... stejně jako "já nemusím, já už ho vidím!"