I Severus má své dny

Zadání:

Tým Harry PotterDrabbles vyhlašuje v týdnu od 10. do 14. 2.akci s názvem:

Nejlepší Valentýn některé z postav Harry Potter světa 2014

Příběhy, které vás napadnou, můžete samozřejmě sepisovat předem, ale uveřejňujte je až v tomto určeném únorovém období.

Je na vás, jestli si tento „zamilovaný" čas zpestříme něčím humorným, romantickým, smutným, tragickým nebo třeba prostě jen šíleným. A nemyslete si, že Bradavicím se tento svátek vyhýbá. Jen si vzpomeňte na Harryho druhý ročník a úlety Zlatoslava Lockharta.

A jak jsem se toho autorsky zhostila já? :)

I Severus má své dny

Téma: Valentýn 2014

Počet slov: 6x100

Betace: Claire

Rating: Není

Začátek února… Severus hlasitě vzdychl. Předzvěst jakéhokoli svátku s sebou nesla riziko večírku, křiklavé výzdoby, tematických písní znějících prakticky odkudkoli, naprosto zbytečné a bezdůvodné komentáře z úst Albuse nebo Minervy na téma Severusův takřka asketický život a podobně. Albus Brumbál po válce zastával heslo, že slavit se mají i ty nejmenší maličkosti, neboť jeden nikdy neví, co přijde zítra. Severus Snape nebyl nikterak útlocitný, ale některé nápady bradavického ředitele byly až děsivé. A navíc se dotýkaly všech. Brumbál ani na malý okamžik nepřipustil, že by někdo nesouhlasil nebo dokonce snad protestoval. A věřte, že to Severus pravidelně zkoušel… vždy marně.

*♥*

O loňských vánocích například chodil celé čtyři dny převlečený jako mudlovský Santa Claus. Chodbami poletovali andělíčci a na potkání zpívali koledy ve všech světových jazycích. Na Nový rok celičký den padaly všude konfety… nejen ve Velké síni, ale i na všech chodbách i v učebnách. Ušetřeny byly jen soukromé prostory jednotlivých profesorů. Na Velikonoce celými Bradavicemi voněla čokoláda, ve Velké síni po stolech hopsali zajíčkové a pípala kuřátka. Na pozemcích v trávě byly rozesety všemožné sladkosti. Na Valentýna se uspořádal slavnostní ples a každý, kdo vešel do tanečního sálu, prošel okamžitou změnou… jeho oděv zrůžověl! Nic odpornějšího Severus nepamatoval.

*♥*

Na prvního máje se oslavovala v Anglii (i jinde ve světě) plodnost a mělo se tančit okolo májky. Severus raději přijal dozor nad hořícími ohni, ve snaze zůstat tohoto křepčení ušetřen. Májek se vztyčilo hned několik, aby se studenti nemačkali u jedné a mohli si vše náležitě užít. Brumbál nezůstal pozadu, hopsal v rytmu hudby a notně ovíněná Sybilla mu zdárně sekundovala. Svatojánskou noc strávili sedíce u táboráků vyprávěním starých příběhů a pověstí. Studenti poslouchali, Albus se střídal ve vyprávěních s Minervou. Severus tento večer považoval za jeden z nejpovedenějších, neboť vše bylo decentní, vcelku zajímavé… a především klidné.

*♥*

Na Halloween se nikdo nesměl pohybovat bez masky. Kdo si ji nedokázal nevymyslet, tomu se vykouzlila sama. Severus doufal, že mu projde jednoduchá černá škraboška na obličeji. Neprošla. Vešel do Velké síně a k jeho velkému zděšení (a k pobavení všech ostatních) mu na hlavě vyrašila kočičí ouška, na nose čumáček s fousky a z hábitu na zadku černý ocásek. Celý den bojoval s touhou přizabít svého nadřízeného, protože Azkaban by mu byl milejší, než ty hihňající se skupinky masek, na které narážel všude. Jeho kostým totiž zmizel až s úderem půlnoci a snahy o pozměnění kouzlem se absolutně míjely účinkem.

*♥*

Severus se tedy právem obával, co nastane letos. Jaké bylo jeho překvapení, když se probudil čtrnáctého ráno, přišel na snídani a vše bylo naprosto normální. Dokonce to vypadalo, že se nechystá ani žádný večírek, ples či párty. Severus byl zaskočen, odmítal uvěřit, že by si Albus nechal ujít tak jedinečnou možnost k vyřádění své fantazie. Pomalu klíčící naděje zmizela ve chvíli, kdy za ním přišel Lucius.

„Podívej se na tu hrůzu!“ soptil místo pozdravu a ukazoval na své růžové vlasy.

„Já ho zabiju,“ vydechl Severus. Vyhlídka na jakkoli romantický večer vzala okamžitě za své.

„Ne, já ho zabiju!“ zařval Lucius.

*♥*

„Tady někdo konečně přiznal barvu,“ smál se Brumbál při pohledu na růžovovlasého Malfoye.

„Okamžitě mne toho zbavte!“ vyhrožoval aristokrat.

„Já bych velice rád, ale to dost dobře nepůjde,“ dusil záchvat smíchu ředitel.

„Jakože takhle bude celý večer?“ promluvil Severus.

„Nejen večer, ale i zítřejší den,“ oznámil Brumbál.

„Nehnu se odsud, dokud-“ vrčel Lucius.

„Zrušte to!“ přerušil ho Severus.

„Takhle se vybarví každý zamilovaný, odstraní to jen polibek od osoby, ke které tyto city chová,“ přestal je raději napínat.

Když Lucius krátce před východem slunce opouštěl Bradavice, měl již vlasy původní barvy. Severus Brumbála ještě několik dní poté propichoval vražedným pohledem.