Den čtvrtý

Dnes jsem tu s dalším listem ze Severusova deníku…

Velký dík a věnování patří Nadin ♥

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.

…dlouhý den za mnou. Netopýr potřebuje mít možnost létat. Proto jsem Sevii dal do sovince. Nebude sama, je jich tam několik. Ovšem Oskar, to je jiná. Mé prohlášení, že postel je tabu, nebere absolutně vážně. Nemám sílu toho mrňouse pokaždé vyhazovat, takže jsem, nerad to přiznávám, ustoupil. Dostala obojek a malý zmijozelský medailonek. Z chytání myší nebude nic, protože moje kolej ji okamžitě pasovala za maskota. Nelíbí se mi to, musím dohlédnout, aby ji  nepřecpávali. Možná byla chyba dát jí klučičí jméno, jenže… bylo to to první, co mě napadlo. Díky Merlinovi, že jsem večer předtím četl Oscara Wilda a ne například Rosamunde Pilcher nebo Jussi Adler-Olsen . O tom jsem však vůbec psát nechtěl. Zpět k meritu věci. Měl bych vážně přehodnotit svůj úmysl věnovat obdržený dar dál. Dnes se mi to krutě vymstilo. Vstupenky na Kruvalské pištce jsem v slabé chvilce věnoval Sibylle. Netuším, co si ta osoba patlá na rty, ale jakýsi podivný povlak cítím na své tváři neustále, a to jsem se již třikrát drhnul! Pokud bych snad někdy v budoucnosti uvažoval o tom, že dám někomu dar, rozhodně nebudu již tak pošetilý, abych ho šel předat osobně! Nikdy více nehodlám obdobný očistec podstoupit. Nejde jen o ten nesmytelný polibek, který mne bude strašit ještě za sto let, ale i o skutečnost, že její nepředstavitelně vlezlý a neidentifikovatelný parfém se mi okamžitě vsákl do mého nejoblíbenějšího hábitu, jehož zbytky jsou ještě vidět v krbu. Alternativní řešení neexistovalo! Jakoby toho snad nebylo málo, dnes tu byl další balík. Abych však pouze nenadával, tentokrát si autorka dala velkou práci… tedy on to mohl být i autor, podpis Nad. mi toho moc neřekl… Dar byl velmi vkusně zabalen v černém balicím papíru, převázán tmavě zelenou stuhou bez děsivé pompézní mašle. Vzkaz byl stručný a výmluvný:

Určitě Vám přijde vhod, Nad.

Ten text mne zpočátku nenaplnil optimismem. Jsem prostě od přírody skeptik, leč v tomto případě jsem byl mile překvapen. Umně zabalená krabice skrývala nejnovější výmysl společnosti Parsifalovy kancelářské vymoženosti nesoucí název DiktoBrk… prostě a jednoduše já mluvím, on píše. Ale ne ve stylu povrchní Rity Holoubkové, ale seriózně, slovo od slova, včetně dodatků, oprav a předčítání sepsaného textu na požádání… jedním slovem GENIÁLNÍ! Dost však bylo projevů nadšení, Oskar mi právě roztrhala polštář, všude lítá peří. Mám chuť věnovat ji Nebelvírům!