sobota 4. března 2023

Recenze - V. Keeland, P. Ward: Dokonalá hra


Nevýrazná obálka... a co obsah?

Na úvod jemná stížnost – obálka prodává a tady vidím něco, co se tváří průměrně, skoro až nenápadně, tuctově a v regále bych to přešla bez povšimnutí. Dokonalou hru zachránilo, že je dílem mého oblíbeného autorského dua – Vi Keeland a Penelope Ward. Teď je tedy otázka, co je pod obálkou:

Všechno to začalo sázkou. Když můj malý syn zdědil po svém pradědečkovi polovinu starého penzionu, rozhodla jsem se, že se oba přestěhujeme na místo, kde jsem vyrůstala. Všimněte si, že jsem řekla polovinu penzionu. Ta druhá teď patří Levimu Millerovi, slavnému fotbalovému zadákovi, který má ovšem úplně jiné představy, co bychom s nemovitostí měli udělat. Nebudu se zmiňovat o tom, že jsem ho při našem prvním setkání nešťastnou náhodou zranila, takže mu v nemocnici museli ránu sešít osmi stehy. Dalo by se říct, že jsme vykročili špatnou nohou. Když jsme se oba do penzionu nastěhovali, abychom vymysleli, co dál, pořád jsme se jen hádali. On chtěl zchátralý dům, který po pravdě řečeno potřeboval velkou rekonstrukci, vyklidit a prodat. Já chtěla penzionu Palm Inn vrátit jeho původní krásu a znovu ho otevřít. Nemohli jsme se na ničem dohodnout. Tak mi Levi předložil návrh: pokud se mi podaří do konce léta, než bude muset odjet na soustředění, podnik dát dohromady a pronajmout hostům, ustoupí a nechá mě penzion provozovat. Vsadili jsme se, ale byl si jistý, že nemůžu vyhrát. Jenže týdny strávené pod jednou střechou nám přinesly víc, než jsme si vůbec dokázali představit. S Levim jsme se sblížili, a než jsem se nadála, moje noční fantazie o statném Adonisovi se staly skutečností. Nemluvě o tom, že to s mým synem skvěle uměl. Přerůstalo nám to přes hlavu… nejenže byl tím posledním mužem na světě, do kterého bych se kvůli naší dohodě chtěla zamilovat, ale Levi byl navíc starší bratr mého bývalého přítele a otce mého syna. A penzion se najednou stal tím nejmenším problémem.

Poněkud zdlouhavá anotace nás láká na romanci, kde bude hlavní roli hrát de facto zakázaná láska. A to sedí na výbornou. Základní kostra je parádní a vlastně i docela osvěžující. V jednu chvíli dokonce dojde i ke slabému náznaku milostného trojúhelníku a to jsem zajásala radostí, protože to nebývá častý prvek.

Pojďme si říct, že mi styl Vi Keeland a Penelope Ward dlouhodobě sedí. Baví mě způsob, kterým píší, jejich dialogy, jemná erotika (i když teď jsem měla chuť na něco více pikantního), kdy se nepouští do přílišných detailů ani dlouhého rozmazávání. Dokonalá hra má skvělou omáčku. Nejsme v New Yorku ani jiném velkém městě, ale v menším Beaufortu v Jižní Karolíně. Trochu mě štve, že z obálky víc nedýchá sportovní nádech (protože oba mužští protagonisté jsou úspěšní sportovci - hráči amerického fotbalu) nebo i v anotaci několikrát zmíněný zděděný penzion, ve kterém se vlastně 90% času v příběhu pohybujeme.

Prvních sto stran se podivuhodně vleče a čtenář může být odrazen, což je velká škoda – trpělivost se vyplatí. Posléze začne být děj svižnější, dialogy uvolněnější a vtipnější. Chemie mezi postavami je v pořádku a kdo autorky zná, už ví, do čeho jde a Dokonalá hra ho nijak nepřekvapí. Vadí-li vám v romantickém příběhu přítomnost dětí, můžete narazit. Presley má sedmiletého syna, který se v ději objevuje poměrně často.

Přenesu-li se přes svou nespokojenost s obálkou a zaměřím se výlučně na obsah, jsem vlastně spokojená. Kdyby byl lepší a především svižnější úvod, šlo by standard, kterého se Vi Keeland a Penelope Ward umí již řadu let úspěšně držet. Jde jim to. Přehnaně neexperimentují, na nic si nehrají a dodají přesně to, co slibují – příjemnou a čtivou romanci. Jestliže vám jiné jejich knihy nesedly, nebude vám s největší pravděpodobností vyhovovat ani Dokonalá hra. Jestli je máte rádi, je tu další kousek do sbírky, který svým způsobem extrémně nenadchne, nicméně ani nijak neurazí. Lepší průměr po dlouhém a náročném dni na uklidnění, pohlazení, zasmání a zvednutí nálady, který slupnete, ovšem v hlavě vám nijak extrémně neutkví. A i to je někdy vlastně fajn. Přečíst, užít si a zapomenout. 

Vydání: září 2022 (rok vydání originálu 2021)

Počet stran: 360

Překlad: Ivana Čejková

Protože horlivě podporuji nakupování knih přímo u vydavatelů, tady máte odkaz na eshop Baronetu, kde můžete pořídit jak ebook, tak klasickou knihu za výhodnější cenu!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)