Recenze - L. Sylaba, D. Gaigg: Máma v pohodě

Čas na špetku sebereflexe…

V nějakém alternativním světě určitě existuje dokonalost. Dokonalá manželka, matka, přítelkyně, milenka, kuchařka, uklízečka a tak dále. My ale žijeme v realitě a dokonalost (či snaha o ni) je nebezpečný mýtus. Proč tedy tak často podléháme touze právě tohoto bodu dosáhnout? Nedávno jsem si na záchodě na poliklinice přečetla úžasné moudro, které mi právě teď naskočilo: „Co bylo, bylo. Co bude, bude. Ale teď je tady a všude.“ Zapomínáme žít tady a teď. A především zapomínáme, že mámy jsou taky jenom obyčejní smrtelníci – mají právo být unavené, vyčerpané. I proto mě zajímalo, co mi dnešní titul může dát.

Pouze vyrovnaný, spokojený člověk, jehož potřeby jsou naplněné, dokáže tímto směrem vést a podpořit i druhé. Kniha je určená všem matkám-perfekcionistkám, které netuší, kde jsou jejich vlastní hranice, nebo se nacházejí těsně před vyhořením. Když se nám podaří přesunout v životě naplněném stresujícím snažením, aby naše dítě nestrádalo a byly naplněny všechny jeho potřeby, část pozornosti na sebe, mohou se začít dít malé zázraky.

Na začátku byly obavy. Autorky jsou z Rakouska. I když je to sousední země, mentalita je odlišná a jejich myšlenky nemusí být úplně aplikovatelné všude. Téma je ovšem tak dobře uchopené, že tato skepse byla absolutně lichá. Na rovinu přiznávám, že ne se vším, co Linda Syllaba a Daniela Gaigg na 200 stranách píší, souhlasím a souzním. Takový stav by snad ani nebyl reálný. Zakomponované postřehy jsou však zajímavé, výborně zpracované a dávají možnost k zamyšlení, sebereflexi i uvědomění.

Musím přiznat, že během čtení knihy Máma v pohodě jsem zažívala celou řadu emocí. Byla mezi nimi i úleva a připomenutí, že jsem prostě obyčejný smrtelník. Můžu selhat, cítit se bezmocně, beznadějně, vyhořele. Můžu milovat svou dceru, ale také drobné chvíle, kdy chci být sama a v tichu zalezlá v ložnici a nedělat vůbec nic. Většina z nás touží po uznání okolí, jenže nám už nedochází, že často jsme sami sobě nejpřísnějšími soudci a kritiky.

Máma v pohodě nese podtitul Sebepéče pro hrdinky všedních dnů a přečtení vám otevře oči. Zároveň vám neřekne: dělejte tohle a tohle a vesmír bude v rovnováze, vy v zenu a vše bude dokonalé. Spíš vás nasměruje k pochopení, že vše začíná u nás. Když nebudeme v pohodě a pořádku my, sotva dokážeme dát dětem správné základy. My jsme základní kámen a nesmíme na sebe zapomínat.

Pustím se na tenký led a vypíchnu, čím mi ještě obě autorky udělaly radost. Nebály se zmínit, že je důležité pochopit, že kontaktní rodičovství neznamená nedat dítě z ruky. A respektující výchova není o tom nemít nastavená žádná pravidla či hranice. Nedílnou součástí je totiž i respekt sám k sobě a vlastním potřebám. Děkuji za takové tituly. Tváří se nenápadně, ale poskytnou neuvěřitelně mnoho.

5*

Vydalo nakladatelství Portál v roce 2023