Recenze - L. Mitchell: Vánoční pozdvižení

Oddychová vánoční romantika, která vám nedá nic duchaplného nebo převratného

Přiznám se, že po přečtení ultra dlouhé anotace jsem měla obavy. Tolik otázek, potencionálně toxických lidí a dramat najednou působilo až na sílu, zvlášť pro vánočně laděnou romantiku. V úvodu knihy toho Lucy Mitchell rozehrála opravdu hodně a chvíli jsem nevěděla, kam se to celé bude ubírat.

Navzdory mým obavám se ale ukázalo, že Vánoční pozdvižení je svižné a čtivé. Děj má potřeštěný nádech, který se střídá s kapkou hořkosti, smutku, zoufalství a bezmoci. Lucy Mitchell píše ve třetí osobě, což příběhu dodává určitý odstup, ale zároveň zachovává intimitu hlavní hrdinky a jejích zápasů. Je to prostě oddychová vánoční romantika, která vám nedá nic duchaplného nebo převratného. Pohladí vás, potěší, možná vás i trochu vytočí – ale to je přesně ten typ knihy, kterou si vezmete k vánočnímu punči a chcete prostě vypnout.

Zoufale jsem postrádala epilog. Konec přišel příliš rychle a působil uspěchaně a zbrkle, i když byl nápaditý. Ocenila bych výraznější konfrontace mezi postavami a hlavně více prostoru pro závěrečné vyústění – mělo to potenciál být emotivně silnější, ale jakoby to Lucy Mitchell chtěla rychle zabalit a hotovo.

I přes výtky v knize nechybí humor, přátelství a láska. A nemluvím jen o té romantické mezi Rachel a Benem. Je tu krásně zpracovaný pozitivní vztah mezi prarodiči a vnoučaty, láska ke zvířatům (Humphrey je hvězda!), k dobrému jídlu a ke komunitě. To všechno dohromady vytváří příjemnou vánoční atmosféru, která vás zahřeje u srdce a vykompenzuje alespoň část negativ.

Vánoční pozdvižení není dokonalá kniha, ale je to příjemný vánoční odpočinek o 304 stranách s trochou dramatu, a naděje. Pokud hledáte něco lehkého a nečekáte literární mistrovství, může vás tento příběh mile pobavit. Jen počítejte s tím, že konec přijde rychleji, než byste chtěli, a epilog si budete muset domyslet sami.

3,5*

Vydalo nakladatelství Baronet v roce 2025