Už nikdy víc nebudu pít - ADVENT 2015 - část devátá

Jak bude náš příběh pokračovat? Kdo zmizí, kam a zjistí, jak na to konečně vyzrát? Uvidíme... :)

Počet kapitol: 11-13

Obsazení: Albus Brumbál, Severus Snape, Hermiona Grangerová, Lucius Malfoy, Raymond Reddington, Elizabeth Keen, Vendi, Nadin, Wixie, Liz, Janinka

Rating: Neblázněte - NE
Betace: Wixie ♥

Klíčová slova: mišmaš, všehochuť, předsváteční úlet, lék na shon, prostě ať je nějaká legrace!

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu i obrázků.

IX.

“Dovolím si oponovat,” usmála se Lizzie a vysloužila si bodavý pohled od Severuse Snapea, který o jejích slovech dost pochyboval. “Jen máloco sblíží lidi tolik, jak vypjaté situace, nutnost spolupráce a chvíle, kdy jste odkázaní jeden na druhého,” vysvětlila, kam svým prohlášením mířila. Mezi ní a Raymondem to nebylo jinak. Ten ji coby správná opora souhlasně pohladil po zádech.

“Takových už jsme zažili,” vrčel dál Severus. Odmítal se s tím ztotožnit. Prohlášení mladé brunetky mu naprosto nedávalo smysl. I kdyby se chtěli pustit do další diskuse, nebylo jim přáno. Naše čtveřice zmizela a tentokrát všichni najednou.

“Mami, nepřipal to,” upozornil mladší chlapeček maminku.

“Neboj,” usmála se Janinka.

“A s tím jako vážně půjde malovat?” zeptal se starší. “Já bych to radši ochutnal, vypadá to jedle.”

“Dělej, jak myslíš,” mrkla na druhého synka. Jestli hodlá koštovat voskovky, nemíní mu bránit. Bude to účinnější lekce, než když mu řekne ne a on to stejně zkusí, hned jak se k němu otočí zády.

Z ničeho nic se v kuchyni zhmotnil Severus Snape a Elizabeth Keenová.

“Mami, vidíš je taky?” špitl mladší z klučinů. Janinka přikývla.

“Pečení voskovek je toxické,” oznámil starší synátor a promnul si oči, neboť neobvyklý pár zmizel stejně rychle, jako se objevil.

A kam se poděla Hermiona s Raymondem? Mladá Nebelvírka přistála našemu zločinci v elegantním balení na zádech a ten se musel smát. Bylo to čím dál absurdnější.

“Ahoj, neradi rušíme,” pousmála se na ženu, která rozsvítila lampičku, neboť ji způsobený hluk probudil.

“Hermiona, těší mě,” podala jí čarodějka ruku. Nic praštěnějšího ji nenapadlo.

“Liz,” odvětila šokovaně obyvatelka místnosti. Přišla domů servaná jako borůvka a zalomila to únavou v křesle.

“Jmenujete se stejně jako má přítelkyně,” usmál se Raymond a i on, po vzoru své společnice, podal dámě ruku. Zdvořilost je třeba dodržovat a byl přece gentleman. A dál? Vážení, dál nic. Naše čtveřice se opět vrátila do chaty neznámo kde.

“Dobře, pokud je klíčem k tomuhle chaosu, který začíná být dost únavný, naše sblížení, tak bychom s tím měli něco udělat,” oznámil rozhodně Severus. V Hermioně hrklo. Co tím myslel?

PS: chcete vědět, jak se pečou voskovky? Kuk k Janince!