středa 14. prosince 2016

Advent 2016 - U madam Larissy VI.

Šestý sladký dílek. Co napsat víc? Nic a jdeme rovnou na něj, no ne? :) 


online tvorba nápisů



Betace: Claire
Počet kapitol: 10 různě dlouhých
Rating: Ale kdeže… ne
Párování: Možná, cíleně však nikoli

Shrnutí: Deset krátkých příběhů pro adventní čas roku 2016. Koho byste tipli na jakou sladkost? Čím ta či ona postava ze světa HP hřeší? Všichni se dříve či později zastaví v čajovně U madam Larissy a vy budete u toho. A kde se ona čajovna nachází? To vám neřeknu, stejně by vám to k ničemu nebylo. Kouzelníci to dávno vědí a mudlové? Ti by ji nepoznali, ani kdyby do dveří narazili čelem!



zdroj konvice a hrnečku

díl 6. - dýňový cup cake


Ačkoli se madam Larissa snaží být nekritická, milá a nijak blíže své zákazníky nezkoumat, nesoudit a nehodnotit, občas se stane, že se nad některými detaily chtě nechtě pozastaví. Například ve chvíli, kdy se žena stojící před ní výrazně podobá dezertu, který si právě zakoupila, a hodlá ho následně i sníst.

Snad už všichni jsme slyšeli o tvrzení, že jaký pán, takový pes. Však koluje i spousta srovnávacích fotografií, které jsou důkazem toho, že nejde jen o podobnosti v oblasti chování, nýbrž i co do vzhledu. A dnes dostaneme pádný důkaz o existenci tohoto souladu i při výběru dezertu. Třeba takový kyselý Malfoy. O co, že bude mít rád právě kyselé (o něm v některém z následujících dílků adventní povídky)! Nebo posledně zmiňovaný Brumbál a jeho koláč mnoha protichůdných chutí. Kdo tedy přišel pro dezert dnes a s jakým odešel?


zdroj obrázku

Začneme koupeným kouskem. Malý, buclatý, oranžový, vláčný, hebký, jemně voňavý, akorát sladký s jemnou kůrčičkou na povrchu. Podle přání zákazníka posypaný cukrem, politý citronovou nebo čokoládovou polevou či jen obyčejnou nadýchanou šlehačkou bez dalších přidružených kouzelnických efektů. Jsme v čajovně, ne v divadle. I když jahůdky na jednom z koláčků zpívají a brumlají.

Zrovna jeden takový nadýchaný elegantní bochánek připravovala madam Larissa do krabičky. I když... elegantní... Měl trochu pocuchaný vršek. Vyšel šišatě, ale to přece není důvod, aby ho vyhodila. Zákaznice si přála zrovna ten s bambulkou na vršku. Larissa si po očku prohlížela dámu před sebou.


Malá a buclaťoučká právě jako ten mini dortíček. I do oranžova byla, ale určitě ne proto, že by byla z dýně. Však to byl přece člověk z masa a kostí a ne přerostlý perníček. Kdyby své jemně rozcuchané vlasy neměla jen šedivé, ale už krásně stařečky bílé, vypadala by doslova jako kopie cup caku, který jí právě Larissa podávala. Šlehačka všemu dodávala nádhernou závěrečnou sladkou peřinku. A kdo byla ona dáma, která si cestou z vlakového nádraží, neboť právě přijela z Bradavic na Vánoce do Londýna, skočila na malý sladký doping? Dnes vás nebudu trápit hádáním. Nikdo jiný než profesorka bylinkářství a ředitelka mrzimorské koleje Pomona Prýtová.

2 komentáře:

  1. Když se člověk může podobat svému zvířátku (což považuji za nepopiratelný fakt, neb má spolužačka chová čivavy a vypadá jako... čivava :D), proč by se nemohli zákazníci podobat svému zákusku, že jo :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako ano - o podobnosti mazlíčků a páníčků už jsem cosi zaznamenala, leč o podobnosti se zákuskem? Ale tak jo - když můžeme mít na světě každý svého dvojníka (chtěla jsem napsat doutníka a ani nevím proč), tak klidně i zákusek! :D

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)