úterý 2. července 2019

Můj dementní deníček I.

Další velká životní výzva před námi...


To si tak nějak NAIVNĚ myslíte, že péče o umírajícího na rakovinu byla jedna z těch nejhorších věcí, které vás mohly potkat, a že máte na pořádně dlouhou dobu s něčím byť jen vzdáleně podobným vybráno. Mno, tak zákon schválnosti je svině pekelná a vyvede vás z omylu dřív, než řeknete: "To mě po*er na holý záda!" Dnes mám tu čest vám představit nový "seriál" na téma Náš boj s demencí. A ne, nemám na mysli naše politiky nebo úřady, i když o tom si můžeme pohovořit zase v jiné rubrice :D


1. Jak to začalo... Inu, prostě... babi si stěžovala, že je nějaká chcíplá. Což nebylo nic nového. Po operaci zlomeného krčku byla citlivější na prudké změny počasí a tlaku. O pár hodin později zavrávorala a padla. Nepraštila se a byla v pořádku. Druhý den se to bohužel opakovalo a tentokrát se majzla do hlavy, takže sanitka byla nevyhnutelná.

2. V nemocnici část první... po chvilce volání a hledání, kam babi vlastně umístili, se nám podařilo dovolat na urologii. Ano, slyšíte správně. Příčinou slabosti a následného kolapsu byl podle doktora zánět močových cest. Hledáte v tom logiku? Tak to nedělejte. Odpovědí by vám bylo, že tělo je křehký organismus a čím je člověk starší, tím je jakákoli zátěž v podobě nemoci či zánětu zákeřnější. Nasadili antibiotika a za dva dny volali, abychom si babi vyzvedli.

3. Začíná noční můra část první... domů mi přijel úplně cizí člověk... skořápka, která se sama skoro ani neposadila. Absolutně nepoznávala místo, natož lidi. Zmatená, unavená, koktající, sotva mluvící... mráz běhal po zádech a hlava nám to nebrala. Nafasovala jsem antibiotika a děvče, starej se. Noc byla krušná a ráno se nedalo nic jiného, než volat sanitu podruhé.

4. V nemocnici část druhá... díky bohu jsme tentokrát měli štěstí na posádku. Pan doktor se nám dokonce omlouval. Absolutně nechápal, v jakém stavu nám byli schopni babi vrátit. Později se zjistilo, že zánět vůbec nebyl vyléčen a vše se s víkendem na krku uspěchalo. Babi skončila na interně a následně na oddělení následné péče. Lepší výraz pro ldnku. S tou už jsme zkušenosti měli, ale nedalo se jinak, než tam babi nechat a doufat, že umí zázraky.

5. Zázrak se nekoná... neumí. Lékaři jsou jen lidé. Tomu rozumím. Čemu nerozumím jsou naprosto rozdílné informace, které se k nám dostávali. Podle jednoho bylo na ct vše v pořádku a nic nenasvědčovalo poškození mozku. Druhý tam viděl změny odpovídající věku 83 let. O dva dny později už tam vyčetli náznaky malých příhod, které ale vůbec nemusíte zaznamenat. No a o dva týdny později už z toho byla těžká stařecká demence v plném proudu. Jinými slovy do té doby relativně samostatný člověk, který sice potřeboval péči, avšak v rámci možností se sám najedl a došel na wc a nevyžadoval 24 hodin dozor tu teď aktuálně mám člověka, který:

... neví kde je
... neví, co je za rok
... neví, kdo jsem
... křičí bez ohledu na denní či noční hodinu
... odmítá jíst
... neustále se se mnou dohaduje, že mu nejde čůrat, i když jde
... každý den vymyslí nějakou novou blbinu typu... je mi horko/je mi zima střídajíce se po půl hodinách... ta peřina je těžká... kolik je hodin, spěchám do divadla... ty jsi na mě zlá... ta plínka nefunguje... pomoc mi umřít

Určitě jsem ještě na něco zapomněla, ale přijde na to určitě řeč později. Dnes za sebou máme úvod. V příštím díle si povíme něco o pomůckách, které jsou potřeba, pokud se do podobné situace dostanete vy nebo někdo ve vašem okolí. A jsme u toho, proč tento článek vzniká...

Zaprvé mi to pomáhá udržet si příčetnost.

Zadruhé - pokud existuje alespoň jeden člověk, kterému mé zkušenosti pomohou, pak je mise splněna. Dnes a denně se každý z nás potýká s nějakou překážkou a vlastními boji a je dobré vědět, že v tom nejsme sami. Že můžeme najít podporu, zkušenost, sdílení a pochopení.

Takže na viděnou u příští části! :) 



10 komentářů:

  1. Moje milá kachničko, jsem moc ráda, že o tomhle píšeš, i když mě se to (zatím) netýká, u babičky vidím, že něco není v pořádku, ale není to ještě zlé. Jak jsi popisovala, co máš doma aktuálně za človíčka, vzpomněla jsem si na svou kolegyni v práci. Její tchyni řekli, že se jí zabil syn - během velice krátké doby se z ní stal ležák, který křičí, pláče, neví, kde je, kdo je, sundává si plínku a její obsah rozmatlává po zdech, po sobě... :( Držím ti pěsti, ať to zvládneš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já jsem, milá janinko moje ♥ moc ráda, že článek plní svůj účel, protože i když je tohle jen slabý začátek a více méně pouze základní info, i tak to má význam a někomu to může přinést radu a útěchu - včetně následného dialogu v komentářích :D kdyby nějaký proběhl, zatím si tu povídáme pod každým článek více méně jen my dvě :D a ano... akce plínka probíhá i u nás... teď tedy zatím - klepu - klid, protože máme od pana doktora tišící léky, aby babi neohrožovala sama sebe, uvidíme, na jak dlouho. U našeho zdravotnictví jeden nikdy neví. Děkuji moc ♥

      Vymazat
    2. Mně to nevadí, když si tu povídáme jen my dvě :D. To mi připomíná, jestli si to pamatuju dobře, jak jsi na Blogu.cz trhla rekord v komentářích u jednoho článku, to snad ještě nikdo nikdy neměl :D.

      Vymazat
    3. A víš, že mně taky ne? :D ježíši a držíme ten rekord pořád? To by mě zajímalo - budu se tam muset podívat - to byla akce a jaká u toho byla sranda :D :D

      Vymazat
    4. Nevím, jak to dohledat, ale myslím, že jo :D.

      Vymazat
    5. no to mi nedá a musím se jít podívat :D

      1. pokouším se přihlásit na blog.
      2. čekám, čekám, čekám :D
      3. pořád čekám :D
      4. asi jsem tam a jdu hledat
      5. můj blog - žebříčky - nejdiskutovanější - 29. července 2012 v 10:36 11. Prohlášení - Černá a Blond I. 32 767 komentářů
      6. dřív šlo dohledat žebříček nejkomentovanějších článků, ale to nějak nemůžu teď :D

      Fakt jsem to nenašla, ale bývalo to tam - před x lety :D

      Vymazat
    6. Já tu ikonku taky hledala a nenašla, musel to Standa zrušit, když odcházel, ten mazal kde co, byl to takovej zákeřnej hajzlík.
      32767 říkáš? Tak to snad nepřekonal nikdo :D.

      Vymazat
    7. jj - číslo mám přímo z toho článku a žebříčku statistik, co vidím v administraci, ale bývaly právě i statistiky za všechny blogy komplexně - no páni, to se tedy děly parádní divočiny, o kterých ani nevím, jak se na blogu nepohybuju už hoooodně dlouho :)

      Vymazat
  2. Katarínka, môžem Ti len silno držať palce. Myslieť na Teba.
    Ak by si potrebovala, vieš kde ma nájdeš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andrejko - ty jsi zlatíčko ♥ děkuji moc za podporu :-*

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)