neděle 20. října 2019

knihovna - I. Nováková: Zpackané kouzlo

Objevování stále pokračuje!

Další z nových příležitostí seznámit se nejen s novým nakladatelstvím, ale i s autorkou. Dvě velká plus se nabízejí hned na úvod. Autorka je z Čech, čili mám možnost zalovit v našich domácích vodách! A pak bych se měla maličko zastydět, neboť KKknihy.cz jsou z Českých Budějovic! Takže s tvářemi rudými studem se pouštím do dnešní recenze!

zdroj obrázku klik


Očekávání:

Výběr knihy byl na mně, proto kdybych šmátla špatně, jsem to já, komu můžu nadávat. Ale nemyslím si. Čekám odpočinek. Jsem skromná. Náročná doba si žádá své.

Skutečnost:

Kancelář pro uvádění pohádek na pravou míru opravila i klasický příběh o krásce a zvířeti. Odstranila největší logickou nesrovnalost této story. Máte ojedinělou možnost si přečíst, jak to bylo doopravdy. Ona statečná žena nebyla kráskou, ale obyčejnou dívkou. Povrchní mladík nebyl zakletý do podoby zvířete, nýbrž netvora, protože zamilovat si i to nejděsivější zvíře je snadné. (Majitelé kocourů potvrdí.) Jenže nic není jednoduché a s láskou už vůbec ne… celá anotace např. tady.

Autorka, potažmo autor anotace, zná Saturnina? Na vysvětlenou – tam byla Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru… miluju! Na uklidnění nervů jsem si ho pouštěla včera večer.

Na začátek si řekneme něco o nakladatelství – působí od října roku 2014 a zaměřuje se výhradně na ebooky. Čtečky obecně jsou velmi často a vášnivě diskutované téma. Číst knihy v elektronické formě či zůstat věrná/ý klasickým knihám? Jste radikální a stavíte se na tu či tu stranu? Osobně jsem pro zlatou střední cestu a snažím se mezi obojím nastavit rovnováhu. Miluji knihy klasické. Jejich vůni, přebaly, povrch, váhu… a stejně tak ocením, když můžu v noci po tmě zalézt do postele s podsvícenou čtečkou a hltat knihu tzv. pod peřinou. Oboje má pro mě své kouzlo, proto tleskám. A jsem o to více nadšená, že za vším stojí Jihočech. Plus vždycky ráda podpořím dobrou a kvalitně odvedenou práci!

„…Stála jsem a brejlila do houstnoucí tmy plné falešných přísvitů a matoucích stínů. „Je tu někdo?“ zaútočila jsem na medailové pozice soutěže o nejstupidnější hlášku roku…“

Toliko k vykecání se na úvod. Jdeme se podívat na zoubek knize. Myslím, že pro převyprávění nějakého „klasického“ příběhu existuje anglický výraz retelling. Pokud mám zafixováno chybně, klidně mě opravte. Co to znamená? Autor vezme notoricky známý příběh a převypráví si ho po svém. Prozatím jsem nic na tento způsob nečetla. Brala jsem tedy Zpackané kouzlo jako takové seznámení nejen s novou, navíc českou, autorkou, ale také právě s tímto stylem.

„…S povzdechem zavrtěl hlavou. „Nemusíš mi věřit. Ale prostě to tak je. Víš, co říkají Tibeťané? O kouzlech by neměli pochybovat lidé, kterým nepřipadá divné, když se kus plechu zvedne ze země, přenese několik set lidí přes oceán a na druhém kontinentu přistane v mlze.“…“

Ivana Nováková vzala Krásku a zvíře, zasadila ji do současné Prahy a vznikla… vzniklo… a na svět přišlo něco naprosto neskutečného! Mám-li to říct na plná ústa: Byla jsem docela skeptik. Mám to tak s českými filmy i s českými autory. Ano, nacházím výjimky a díky za ty dary! Ovšem také se poměrně často spálím, respektive naštvu. Tady nebyl k rozčarování a nadávkám důvod. Neskutečně jsem se bavila!

„…Jediné, co mě začalo trápit, bylo, zda mě vůbec odejít nechají. Schrödingerova kočka*. Dokud nezkusím zmizet, můžu se ještě naivně domnívat, že by to šlo…“

Se svými 120 stranami jde o krásnou jednohubku, kterou slupnete za večer, odpoledne či delší cestu vlakem. Původně jsem si říkala, že by mi to mohlo vydržet na dvakrát… no… byla půlnoc… chybělo třicet dva stran… takže jsem to dala. Mám se v posteli nesmyslně převalovat, protože má mysl vlivem stresu nedokáže vypnout na povel? Raději jsem strávila čas s Kristýnou a bože, ta holka mě neuvěřitelně bavila. Házela jednu hlášku za druhou a já se smála a žasla a znovu smála… pak jsem byla chvíli naštvaná, vzrušená, zase naštvaná, rozladěná, opět jsem se smála a konec byl už normálka. Docela bych si ještě něco přečetla třeba o Melanii. Nebo o Tomášově otci. Obecně mi přišlo, jako u každé dobré knihy, že mohla být delší.

„…Agáta se zjevila mezi dveřmi. „Dala by sis něco k jídlu?“ zeptala se nejistě.
„Mám šílený hlad. Sním cokoli. Kdyby to byly špagety po boloňsku nebo hovězí vývar, pověsila bych se štěstím na lustr.“…“

Tak to prostě je. U něčeho nadáváte, protože mohlo být klidně sto stran papíru ušetřeno. A jindy lamentujete, neb se oněch sto stran z dřívějška dalo využít právě jako tady. Vůbec by se neztratily! Styl psaní autorky mi neskutečně sedl, stejně jako humor, chemie mezi postavami (nejen mezi ústřední dvojicí, skvěle jim sekundovali i další). Bavila jsem se a slupla příběh tak rychle, až mi to přišlo líto. Rovněž velmi tradiční a častý jev.

„…„Takže těšilo mě,“ napřáhla jsem k němu pravici, „snad už se víckrát neuvidíme.“
„Nemohu připustit nic jiného, než že se budeme vídat pořád.“ Podíval se na mě tak hlubokým pohledem, že strčil do kapsy i Joffreye do Peyrac…“

Sečteno, podtrženo – vychází mi ze všeho zmíněného pouze jediný možný závěr – pět z pěti bez nutnosti další diskuse. Vše fungovalo, jak fungovat mělo. Kniha vyvolala nadšení, radost, smích, pár slziček, maličko nečekaného jemného erotického chvění (jen tak okrajově) a i špetičku napětí. Krásná práce! Tleskám, gratuluji a přeji si víc!

„...Podíval se na mě, co na to jako říkám. Pokrčila jsem rameny. „Auta jsou pro mě dost homogenní množina. Rozlišuju je nanejvýš podle barvy. Lamborghini? Není to takové to vozítko, co podvozkem líže silnici a nepřejedeš s ním ani příčný práh na sídlišti?“…“

Autor:  Ivana Nováková
Nakladatelství:  KKnihy.cz (web – klik)
Žánr: fantasy
Rok vydání: 2019
Počet stran: 129 (ebook ve formátu epub podle mé čtečky 120 stran)


Za zaslání recenzního výtisku děkuji panu Pavlu Kohoutovi z nakladatelství KKknihy.cz a těším se na případnou další spolupráci.

*Milovníci seriálu The Big Bang Theory (Teorie velkého třesku) už Schrödingerovu kočku znají, ale pro ostatní:



4 komentáře:

  1. No jo, s českými filmy jsem na tom podobně, když už, tak nějaký krimi seriál na čétéčku, ale ne každý, třeba tenhle poslední mezinárodní je hotová katastrofa.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tý jo a to je jaký? S Rodenem? Myslím, že jsem zahlídla upoutávku, ale jak na klasickou tv nekoukám, tak se nechytám - u nás běží maximálně Déčko jako kulisa, takže můj obor je Pošťák Pat, Červený traktůrek, Bob a Bobek a tak :D

      Smazat
    2. Když jsme nemocní, jede u nás i Pošťák Pat a to prosím už asi čtrnáct let, protože se hoši pěkně vystřídali :D. Jo, ten s Rodenem. Průser je, že je to mezinárodní a strašně dabovaný, polskou linku prezentuje děvka, ukrajinskou dva kriminalisté, co se oslovují zdrobnělinami, česká linka je boží, alespoň, že tak. Jinak tam jsou zbytečně natáhnutý nicneříkající pasáže, fakt škoda, potenciál tam byl velikej.

      Smazat
    3. :D jo a ještě Máša a medvěd! No asi prubnu první díl a uvidíme, jak jsem k těm českým věcem skeptická, tak se moc do ničeho nepouštím :D Navíc teď mám tak příšernou náladu, že je fakt dřina, aby mě něco zaujalo - kniha, film i seriál :D

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)