pondělí 7. října 2019

knihovna - P. Ward: Gentleman devět

Obal, který mě neirituje!

Nemá se posuzovat na základně prvního dojmu a kniha se nemá soudit podle obalu. Ruku na srdce, kdo z nás dělá pravý opak? Není snad obal jednou z prvních věcí, která nás na knize upoutá? U Gentlemana devět je, díky za ty dary, konečně obal normální. Začíná mi ten přehršel pekáčů buchet na břiše dost vadit. Kam se vytratila kloudná erotika a alespoň zdání originálního nápadu? Na rozjezd jsem si decentně zanadávala a teď hurá na recenzi!

zdroj obrázku klik



Očekávání:

Prosím, ať se to dá číst. Ať tam není celá halda obvyklých klišé, které by si zasloužily samostatný článek. Díky!

Skutečnost:

Bývali jsme tři kamarádi. On byl ten podivín. Já byl ten playboy. A ona byla ta kráska. Hluboko uvnitř jsem chtěl vždycky jenom ji. Nechával jsem si to pro sebe, protože jsme s Rorym uzavřeli dohodu, že oba necháme naši kamarádku Amber na pokoji. Jenže lhal. Já šel na univerzitu a získal ji on. Amber se nikdy nedozvěděla, jak mi tehdy bylo. Zůstali spolu potom celé roky – než jí zlomil srdce.… celá anotace např. tady.

Protože jsem měla dost velkou krizi. I když na jiné poměry spíše takovou střední. Trvalo dobré tři týdny, než jsem se ke knize vůbec dokopala.

„…Byl hodně jako Tom Cruise v Riskantním podniku – teda kdyby byl Tom Cruise bez trička a měl tak vymakanou postavu…“ (poznámka recenzentky: Nesnáším Toma C., takže se směju nad představou, že někdo, kdo má sotva metr sedmdesát… tak třeba má jiné kvality, krásný úsměv – já jsem holt na jiné typy, nevadí, popojedeme :D)

Obal nebyl marný. Nepodbízel se, nepůsobil nijak lacině a tuctově. I anotace se zdála slibná a faktem je, že Baronet romantiku/erotiku až na pár malých přešlapů umí. A potom přišla první stránka… a za ní další… a další… a další. Příběh plynul a s ním i dialogy. Přibývaly emoce, věci se komplikovaly, zamotávaly… a stálo to za to až do samotného konce!

Doopravdy! Je osvěžující přečíst si konečně knihu, kde nevíte! Máte pocit, že je vám jasné, jak to skončí, jenže přijde pár stránek a autor s vámi vyběhne.  Zamotá hlavu hlavní hrdince a s ní i vám a vy se tetelíte blahem, neb máte dost knih, u kterých je vám od první (dobrá, někdy až od druhé) kapitoly jasné, kdo s kým skončí, i kdyby čert na koze jezdil!

„…„Když si budeš neustále myslet, že tráva může být někde zelenější, nikdy se neusadíš.“
„Ne, ale když se nikdy nedostaneš ze svojí komfortní zóny, nikdy si neuvědomíš, že nejde o to, jakou barvu ta tráva má, ale jak zatraceně dobře chutná, když ji kouříš.“…“

Penelope Ward je spisovatelka, se kterou jsem prozatím neměla žádnou zkušenost. Nutno podotknout, že už v žánru romance a erotika bývám trochu skeptická. A protože jsem otrlá, není snadné mě zaujmout natolik, abych dala víc než svých oblíbených tři a půl. Gentleman devět si zaslouží o rovnou hvězdičku víc. Dobrá, uznávám – k dokonalosti mu skutečně malý krůček chyběl. Erotiky mohlo být více a navíc je docela průměrná a nijak nezabíhá do podrobnějších detailů. Nicméně dialogy, chemie mezi postavami, příběh i zpracování? Na výbornou!

„…„A víš, co je ještě skvělého na prvním rande v knihkupectví?“
„Co?“
„I když z toho nic není, stejně si máš co vzít sebou domů na pomazlení do postele.“…“

Kniha je osvěžující vlajkou mezi všemi těmi průměry a lepšími průměry. Ukazuje, že i s haldou klišé a předpojatými čtenáři se dá přijít s něčím, co udělá radost, nadchne, potěší, zarazí a ukáže na autory, kteří ještě nezamrzli v průměrnosti, ale stále se snaží dělat svou práci dobře a se ctí!



Kdo knihu četl a byl na straně Roryho? A kdo na straně Channinga? A komu to bylo úplně fuk?!

„…Fakt, že měl na mně Rory tohle tričko nejradši, byl takový můj tajný vztyčený ukazovák směrem k mému ex…“ (poznámka recenzentky – nechci rýpat, ale neměl by být vztyčený spíš prostředníček? :D)

Skutečně nemůžu jinak, než dát 4 a půl šušně a děkuji. Děkuji Zuzance z Palmknihy.cz, že mi je dobrou rádkyní, protože mám vždy dva až tři adepty a nemůžu se rozhodnout. Děkuji autorce za krásnou knihu, která mi pomohla, a dojala mě, neb se tam objevuje něco, s čím jsme se v posledních měsících potýkali a z čeho mě mrazilo a možná i proto pro mě má ten příběh větší kouzlo a jistou realističnost. Připisuji si Penelope Ward na seznam a dozajista jsme se neviděly naposledy. Její styl, pojetí i nápady se mi prozatím velmi zamlouvají. A velké plus dávám za to, že děj je vyprávěn z pohledu obou hlavních postav s malou Roryho vsuvkou. Tleskám!

Autor:  Penelope Ward
Nakladatelství:  Baronet (web – klik)
Žánr: romantika, erotika
Rok vydání: 2019 (rok vydání originálu 2018)
Počet stran: 296, ebook ve formátu epub 235
Série: neměla by být
Překlad: Darina Povolná



Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji eshopu Palmknihy.cz

7 komentářů:

  1. Tak zase nic pro mě :D.
    Toma Cruise jako člověka neznám, ale co se takhle dalo vyčíst, asi nic pro mě. Ale jako herce ho naprosto zbožňuju :D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já ti nevím proč, ale snesu ho jen v některých :D On je tak sladkej, až je přeslazenej a bože... max něco akčního, ale romantiku s ním? Ne, díky :D

      Smazat
    2. Bože, romantiku ne, sám o sobě je sladkej jak cukrkandl :D. Já měla zrovna na mysli právě ty akčňárny, hlavně ty novější - za mě asi největší pecka Mumie a pak Na hraně zítřka, Nevědomí, z těch starších už jen Válka světů. A to je vlastně asi tak všechno, možná tak ještě Mission Impossible, ale taky ne všechny díly.

      Smazat
    3. Přesně! :D Mumie mi něco říká, ale asi ji mám na seznamu a ještě na ni nedošlo - Na hraně zítřka je boží - ten miluju - už za ten nápad a tam mu ten výkon věřím. Válka světů taky nebyla marná. Nevědomí mi nic neříká, píšu si. A MI jsem viděla asi jen dvě a pak mě to nějak přestalo bavit :) Ještě zběžně projíždím jeho filmografii, zda mě něco netrkne, mám příšernou paměť na názvy filmů :D Barry Seal... nuda jak vrata.

      Smazat
    4. Mně se v Na hraně zítřka strašně moc líbí, nejen ten dokonalej nápad, ale i to, jak se z nafučenýho floutka stane někdo úplně jinej :).

      Smazat
    5. Joo a taky jak už pak má dokonale nacvičený, co přijde kdy - normálně mám chuť si ten film pustit! :D

      Smazat
    6. Jako teď jsi mě ale navnadila, minule jsem si pustila Mumii, když jsem byla sama doma, tak až bude volno, asi tu je jasná volba :D.

      Smazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)