Nadávám na klišé a přitom mě blbější název nenapadl!
Vykročili jste do nového roku 2020 pravou? Osobně mám dojem, že jsem šla spíš po prdeli, ale není tomu tak. Kterou nohu jsem zvolila, nemám zdání, ale vím, že jsem byla na místě, kde jsem si celý rok přála být. A na tom záleží. I když to na mě po návratu domů padlo jako pytel brambor o hmotnosti jedné tuny. To se poddá. Nebo se poddám já a už se nevyhrabu. Nicméně - vedlejším jevem toho všeho je absence chuti do čtení, pročež vzniká díra lomeno prostoj na tomto blogu.
Leč nezoufejte. Svítá na lepší zítřky. Jo, kéž by, spíš zbožné přání, ovšem někde se začít musí. Občas mě najdete přicmrndávat v
Knižní díře! Nemám šajna, čemu vděčím za to, že mě Maya vzala po svá křídla a přemluvila mě, ale jsem tam. Zatím se dvěma kousky a třetí by se mohl objevit do konce týdne. Usilovně na tom pracuji a kvalita wifi připojení usilovně pracuje na síle mé nervové soustavy.
Čili - kdo má rád můj styl (kromě mě), může zavítat - Knižní díra má svůj
FB profil, i
Instaúčet a já se jdu někam zahrabat a vyhrabu se až na jaře. Jo, aha, kdo potom dokončí tu recenzi, nehledě na další věci? Tak nic, zahrabu se až příští rok!
Pac a pusu v klusu, Vaše Vendi!
ODKAZY NA ZMIŇOVANÉ RECENZE:
♠ Christina Lauren: Miluji tě, nenávidím tě -
klik
♠ Amy Meyerson: Sejdeme se v knihkupectví -
klik