Odstíny považuji za brak. Bude na tom Mister lépe?
Mé prohlášení se nedá nijak zaobalit. Odstíny mi nevoní.
Opakuji tuto informaci poměrně často. Horší snad byla jen francouzská odpověď
na ně – Hotel v Paříži – též trilogie. Svrbí-li vás na jazyku otázka,
z jakého důvodu jsem se pustila do Mistra? Mistera? Nemám pro vás vysvětlující
odpověď… uhranul mě obal, jsem jenom člověk… Londýn je moje slabina!
zdroj obrázku klik
Jsou ve
světě lidském chvíle, kdy se jeden pozastaví a hluboce se zamyslí nad svou
příčetností. Jde to se mnou z kopce. Peklo zamrzlo. Slunce vyhasne a na
zemi začnou padat z nebe hamburgery. Mně se líbila kniha od E. L. James!
Švihlo to
s vámi? Jo? Se mnou málem taky. Dva měsíce kolem čtečky chodím po špičkách
a říkám si: Co jsem to udělala za pitomost? Proč jsem se nechala ošálit obalem,
který mě lákal do Anglie? Kam jsem dala svou soudnost? Muselo mi hrábnout! To
nedám! Jak napíšu recenzi na něco, co nebudu schopná dočíst, protože u Odstínů
to nešlo, i když jsem jim dala šanci několikrát (a k filmům se radši vyjadřovat
nebudu ani písmenkem)?
„...Je to hrozně
matoucí. Je tak blízko a přitom tak nedosažitelná. Chystá se urovnat rozházené
černé polštáře na gauči a přitom se jí vzadu vykasá plášť a odhalí kousek
růžového spodního prádla. Se zatajeným dechem potlačuju zaúpění. Já jsem ale
perverzní kokot…“
A pak se to
stalo. Sebrala jsem odvahu, odhodlání a pustila se do čtení. Nemažme si med
kolem pusy, čistých pět nedostane, neb jsou i negativa, nicméně musím říct, že
zapracovala na dialozích. Maxim má sice místo pusy žumpu (v překladu – mluví
jako dlaždič – viz ukázky) a Alessia je tak plachá, až mi z toho
naskakovala vyrážka, nicméně děj, zápletky, vývoj… četla jsem jedním dechem a
neskrývala překvapení, nad sebou i ubíhajícím textem. Dokonce mě autorka
několikrát i rozesmála. A tím mám na mysli upřímný smích, nikoli ironický
záchvat.
Jsem
skutečně a neuvěřitelně překvapená sama ze sebe i z řádků, které tu právě
plodím. Ovšem ať trochu vychladneme – je tu i pár nesmyslů a výtek. Nesnáším,
když si autor nechává zadní vrátka pro pokračování. Jistě (pokud vás to zajímá)
další díl není nezbytně nutný, leč nic nezabránilo vytvoření prostoru pro jeho
sepsání, kdyby se to náhodou šiklo. Celá řada věcí zůstala nezodpovězena. BACHA, SPOILERY! Za všechny např.
spáchal Kit sebevraždu nebo to byla nehoda? Přehnaná závislost Caroline na
Maximovi (náznak vysvětlení byl, ale zasloužilo si větší hloubku). A co
Anatoli? A Dante? Tam taky byly mezery, které by snesly doplnění a rozepsání. KONEC SPOILERŮ.
„.. Vím, že je to
troufalé.
Sakra práce.
Nějak se do toho
zamotávám.
Nevím, jak se vůči ní
chovat.
Sedám si na postel a
skládám hlavu do dlaní. Měl jsem nějaký plán, než jsme se dostali až sem?
Ne.
Myslel jsem čurákem…“
Máme tu
otázku podání příběhu. Jaká forma vám vyhovuje? Ich? Er? V dnešní knize se
E. L. James nemohla rozhodnout, a proto nám to nakombinovala, čímž vznikl
celkem nepříjemný guláš. Maxim vypráví v ich formě. Alessii
zprostředkovává vypravěč. Příšerný mix!
Další
diskutabilní záležitost, za kterou paradoxně nemůže autorka sama, ale spíše
vydavatel, je název. S povděkem kvituji nezměněný obal. Ovšem
s názvem knihy mám problém. V originálním znění jsem schopná mu
rozumět. Alessia oslovuje svého zaměstnavatele „pane Maxime“ – pán=v angličtině
mister. A jak mi to obhájíte či jednoduše vysvětlíte česky? Je mi jasné, že
pojmenovat knihu Pán by pozornost potencionálních čtenářek rozhodně
nepřilákalo. Otázkou však zůstává, co se při přípravě honilo týmu hlavou.
Nerýpu, skutečně by mě to zajímalo. Třeba Baronetu křivdím a nerada bych se
ocitla na černé listině, neb velká část mnou čtených knih je právě od nich. Jen
čistě technická připomínka a čirá zvědavost.
„…Najednou si Maxim
sedá a zvedá Alessii ruku, aby si prohlédl podlitinu na jejím boku. Jeho výraz
se zatvrzuje.
„Podívej, co ti
provedli.“ Sevřený obavami zaváhá.
„Jsem v pořádku.“
Už schytala i horší rány…
„Možná bychom prostě
měli jít spát,“ pochybuje Maxim.
„Cože? To ne.“
„Já myslím, že…“
„Maxime! Nemyslí!“…“
Tím se
dostáváme na závěr recenze a k bodovému (kachničkovému) hodnocení, nad
jehož zrušením vážně uvažuji. Zatím je stále v platnosti a Mister si tím
pádem odnáší tři a půl bodu a neskutečně překvapený výraz na mém obličeji.
Mimické svaly si užily příjemné kardio!
Autor: E. L. James
Nakladatelství: Baronet (web – klik)
Žánr: erotika,
romantika
Rok vydání: 2019 (rok vydání originálu 2019)
Počet stran: 504,
ebook ve formátu epub 443
Série: neměla
by být
Překlad: Zdenka
Lišková
Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji eshopu
Palmknihy.cz
Zrovna včera jsem se bavila s kamarádkou o téhle knize, ze které je stejně jako ty unesená. Já jsem jen podotkla, že ty vulgární pasáže mi prostě nesedí :D
OdpovědětVymazatNemyslím si, že každý erotický román musí takový být :)
Naprosto souhlasím, že nadmíra vulgarit může knihu dost znehodnocovat a příběhu škodit. Já osobně to mám jak kdy. Někde mi sedí a nevadí, jinde bych za ně střílela. Po znechucení odstíny jsem tady byla ráda, že mě kniha zaujala a vulgarity jsem neřešila. Maxim byl hrubý, arogantní a celkem to k němu pasovalo :)
VymazatÉéé, zase nic pro mě, tak třeba příště, no :).
OdpovědětVymazatJá vím, já vím :D erotika není nic pro Janinku - však mám v záloze pestřejší výběr, neboj!
Vymazat