Předpoklady snad nemohly být lepší!
Dracula – jeden z mých oblíbených „hrdinů“ v knihách, filmech i seriálech. Přelouskala a viděla jsem bezpočet zpracování. Pokaždé, když narazím na nové, jsou na místě pochyby nad jeho případnou kvalitou, ale sem tam se dá objevit skrytý poklad či velké překvapení. Ovšem i naopak pořádný průser. Jaký případ nastal dnes?
Viktoriánský Londýn…
k tomu jakási alternativní verze Jacka Rozparovače a Dracula jako hlavní
tahoun? Lépe už ty karty rozdané být nemohly. A přesto došlo k hořkému zklamání
a příšerné nudě, která mi zadělala na solidní čtecí krizi. Venku se ochladilo,
nálada je všelijaká a nastává tak ideální čas pro úprk do příběhů, které se
ukrývají v řádcích a stránkách od různých autorů. Jenže to by člověk
nesměl narazit na kousek, který ho pekelně zasekne!
Splácat do jedné
knihy Draculu, Sherlocka Holmese, Brama Stokera (autor románu Dracula),
Genevieve Dieudonne (postava ze série Warhammer), Lestrada (inspektor z románů
o Sherlocku Holmesovi), Fredericka Abberlina (šéfinspektor londýnské
metropolitní policie – vyšetřoval případ Jacka Rozparovače), klub Diogenes
(fiktivní klub z románů o Sherlocku Holmesovi), Henryho Jekylla (postava z románu
Podivný případ dr. Jekylla a pan Hyda), Oscara Wilda (spisovatel) a dalších
známých jmen.
„…V jednom ohledu se zdejší
zločiny rituálním vraždám nepodobaly, v případech rituálního vraždění bylo
důležité, aby sločin doprovázel nezpochybnitelný podpis, něco na způsob pěti
pomerančových peciček, které Ku Klux Klan zasílá zrádci, nebo studené ryby
ponechané vedle Siciliána, jenž se vzepřel mafii. Jediným podpisem v těchto
případech byla jakási soustředěná zběsilost. Měli co do činění s bláznem,
nikoliv s povstalcem…“
Taky vám z toho
vznikl v hlavě guláš? Výborně! Jsem ráda, že nejsem sama, protože tohle
bylo neskutečné rodeo. Žádná z postav není tak výrazná, snad jen
Genievieve má potenciál, aby si čtenář řekl: „Jo, to je ono, ta či ten mě bere!“
Spíš jsem měla potíž se v ději orientovat a užívat si ho, protože když už
se něco dělo, musela jsem si udělat jasno, s kým vůbec jsem! Děs běs.
Chyběla napínavost, která by mě ke knize připoutala, a probudila ve mně nadšení
a chuť do dalších stránek. Místo toho jsem se musela nutit a měla jsem tendence
chodit kolem knihy obloukem. Vždy jsem našla minimálně tři zajímavější věci,
které jsem chtěla dělat spíš.
Mrzí mě to, ale snad
jen díky závěru a přítomnosti alternativního konce plus dvou krátkých povídek a
krásnému obalu, dostane kniha dvojku. V plánu byl i film, k jehož natočení
na konec nedošlo. Chce se mi říct bohužel, protože na plátně by ten guláš třeba
vypadal o něco snesitelněji. Snad budu mít příště s tématy upíři a Dracula
lepší ruku. A jak to s nimi máte vy?
Autor: Kim Newman
Nakladatelství: Laser books (web)
Žánr: fantasy,
steampunk
Rok vydání: 2015 (originál vydán v roce 1992)
Počet stran: 416
Série: ano,
ale podle všeho vyšel u nás jen první díl – jinak má série dílů šest
Překlad: Milan
Žáček
Pokud vás kniha zaujala, pořídit ji můžete např. na stránkách Megaknihy.cz a já děkuji Haničce s Lucinkou za další recenzní kousek!
Méně je někdy více, ale co už s tím, že jo, není každý den posvícení, no ne? :)
OdpovědětVymazatNení - občas prostě šmátnu vedle - ono dávat pořád plný počet taky není sranda :D
Vymazat