úterý 26. ledna 2021

knihovna - J. Urban: Strážci brány


S Fantom Printem na dlouhé zimní večery!

Říkejte mi ostudo… nebo flink? Kleknu si do kouta a hluboce se nad sebou zamyslím, protože mi trvalo neskutečně dlouho dobu se s dnešní knihou „poprat“. Proč a jak to dopadlo? Dozvíte se v následujících odstavcích!

Heslo pro záchranu světa zní: Řád. Žádné kutny ani celibát však nečekejte. Tenhle řád je tu už několik set let, sahá do dob Rudolfa II. a za ta léta si stihl vytvořit slušnou základnu výjimečně nadaných jedinců. Zřejmě tušíte, že tento řád má jiné poslání než čekat na příchod království Božího. Snaží se totiž odvrátit konec světa, pokud je to vůbec možné…Už za několik měsíců to vypukne, transdimenzionální brána se otevře a stane se tak právě v Praze, na průsečíku magických siločar. Začne porcování magického koláče a každý si hodlá nabídnout, pardon, vlastně zuby nehty urvat, co se dá. Bandy „cizáků“ z různých koutů světa se začínají do naší metropole slétat jako vosy na med. Svérázný řeholník Vyvyan, kterému byste jeho čtyři sta křížků nehádali, dostává na starost mladý zázrak, gymnazistku Elišku, která je zcela unikátní médium a tudíž pro Řád pravým poklad. Nejen kvůli tomu je Vyvyan hned od začátku konfrontován s cizáky a jejich útoky. Navíc mu je spolu s Eliškou přidělena i zrzka Marika, a dvě ženské v baráku spolu s útočícím nepřítelem, to by mohlo být i na tak ostříleného parda dost. Naštěstí má kromě své nadprůměrné intuice k ruce jizlivý humor a všeobjímající nadhled, pro který ho budete milovat a Eliška s Marikou chvílemi nenávidět. Neotřelá postava hlavního hrdiny, bohatá paleta postav, originálně pojaté patriotství a široká škála fantastických schopností – to jsou hlavní premisy románu Strážci brány.

Dostáváme do ruky kousek, který je úvodem do série, navíc od českého autora. A aby toho nebylo málo, klíčovým žánrem je fantasy se příslibem postapo. Pojem fantasy asi nemusím blíže vysvětlovat, u toho druhého jen napovím, že jde o knihy (či filmy, seriály…), kde se operuje s katastrofou, která postihne lidstvo. A mělo by být jedno, zda se k ní právě schyluje, akorát probíhá či už byla dokonána. Obecně k tomuto žánru tíhnu stále častěji. Ano, je mi jasné, že podle recenzí to vypadá jinak, nicméně na blogu nekončí všechny přečtené knihy.

Pravdou však zůstává, že v této oblasti nemám příliš načteno. Nicméně se mi právě s touto knihou potvrdila jistá věc – dávám přednost příběhům, kde už je po katastrofě. Strážci brány a vůbec všechny knihy v této sérii mají naprosto úžasnou a propracovanou obálku. Hlavní problém časové prodlevy a mého častého úprku od čtení však byly postavy. Chápu, že je potřeba diváka/čtenáře zasvětit do příběhu, prostředí, seznámit s pravidly, zákonitostmi – jednoduše vystavět základy, na kterých vše stojí. Jenže já jsem měla spíš pocit, že se na mě valí zástup jmen a já se místo hltání řádků neustále zabývám tím, kdo je ten či ten, zda už tam byl nebo je nový a co má, zatraceně, za úkol?! A než se dostaneme k jádru pudla, sejdu na stáří…

„…u všech spolkových sémantiků. Tvoje čeština, skopčáku, je stejně marná jako snaha Lunetiků o comeback…“


Jednoduše bylo těch informací, jmen a vazeb na můj unavený mozek příliš.  Čeho jsem se ovšem nemohla nabažit a co mě vždy přimělo se k příběhu vrátit, byl autorův humor! Jestli má někdo skvělý talent na hlody ve stylu Františka Kotlety nebo Martina Moudrého v Temných záblescích, je to Jan Urban. Co stránka, to minimálně jeden exkluzivní hlod, který mě rozesmál a spravil mi chuť!

„…„Na Okoř je césta, jako žádná zé sta, vroubená je mrtvolama,“ zanotoval suše asi čtyřicetiletý štíhlý muž…“

Takže ano, s knihou jsem bojovala a nestydím se to přiznat. Ale je škoda nedat jí šanci nebo na ni nadávat, pokud si uvědomuji, že nedostatky jsou spíše v mé (ne)pozornosti, roztěkanosti a únavě, než že by v plném rozsahu byla na vině kniha samotná. Za mě tedy dostává solidní tři a půlku. Rozhodně se nebojím, že by si své čtenáře nenašla!

Autor:  Jan Urban

Nakladatelství:  FANTOM Print (web – klik)

Žánr: fantasy, postapo

Rok vydání: 2014 a reedice v roce 2020

Počet stran: 304 a čtečka PocketBook ve formátu epub tvrdí 300

Série: Pragocalypsa – díl první

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství FANTOM Print a těším se na případnou další spolupráci a slibuji, že už nebudu takový šnek!

Spisovatel Jan Urban zná Prahu jako své boty a dobře ví, kde dřímá genius loci. Nakladatelství Fantom Print přichystalo reedici úspěšné série jménem Pragocalypsa, kterou uvítají všichni milovníci postapokalyptické městské fantasy a také příznivci chytlavého humoru a nikdy nekončící akce. Pojďme odvrátit konec světa!


2 komentáře:

  1. Tohle se mi občas stává u Agathy Christie, někdy je těch postav zkrátka moc a já se pak ztrácím. Ale protože ji miluju, tak jí to vždycky prominu :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně - potřebovala bych k ruce poznámkový blok. Jak je často mozek unavený, tak prostě větší porci postav nestíhám :D

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)