sobota 3. dubna 2021

knihovna - S. Messenger: Věčnoplamen


Návrat za elfy!

Sekám to jak Baťa cvičky. Myslím knihy – pravda je, že jsou stále můj velký držák. Noci jsou dlouhý, režim máme naprosto příšerný. Školka zavřená… a jestli se v polovině dubna otevře, tak podle všeho pouze pro předškoláčky a tam jde cácorka až od září. Takže fofrem pryč od negativních myšlenek a hurá na výlet do světa fantazie!

Sophie Fosterová je po vyléčení Černou labutí připravena čelit nelehkému úkolu, který před ni postavila Rada. Prolomení mysli nebezpečného Pyrokinetika má však pro všechny katastrofální důsledky. Elfí svět začíná obklopovat hrozící nebezpečí. Nejen, že musí elfové čelit povstalcům z vlastních řad, ale možná se brzy budou muset chránit i před dalšími bytostmi. Navíc Rada vznešených elfů není kompletní a je zapotřebí zvolit si nového člena, což mezi obyvateli Eternalie vzbudí značný rozruch.

Napětí stoupá stejně jako počet stran. Trochu mě děsí nastavené tendence:

1. díl – 400 stránek

2. díl – 480 stránek

3. díl – 512 stránek

Další bod na mém seznamu vyděšenosti není rozsah knih, ale spíš počet dílů. Zatím jich vyšlo osm, nepočítám novely mezi jednotlivými díly, a devítka je připravena na vydání letos v listopadu. Na jednu stranu tedy tleskám nové sérii, která má rozhodně potenciál přitáhnout mladší ročníky k příběhům. Záměrně se vyhnu porovnávání s Harrym Potterem. To je jako zkoušet spolu srovnat sladká jablíčka odrůdy Snow Lady a mléčnou čokoládu značky Lindt! Oboje je výtečné, ale v různém období máte různé chutě.

Máme tu kapitoly plné fantazie, kouzel, magie, napětí, tajemství, akce, přátelství a tak dále. Na druhou stranu jsem tvor netrpělivý a nejraději mám, pokud je série venku kompletní. S chutí si dám maraton a slupnu ji na jeden zátah. Což v tomto konkrétním případě nejde. Nicméně trojka vyšla poměrně rychle po dvojce, proto nezbývá než doufat, že tomu tak bude i u dalších.

Ano, chápete správně – budu chválit! Jsou věci, které vytušíte. Přijdou však situace, u kterých budete kroutit hlavou a šokovaně zírat na písmenka před očima. Je to sice primárně kniha pro náctileté, ovšem i dospělák se u ní skvěle zabaví a užije si vybudovaný svět, který ho absolutně pohltí. Odpovědi z minulého dílu byly? Byly. Průser je, že přibyly otázky nové, takže kde je další kousek?

Čtivost, napínavost, kouzelnost a hravost je něco, co na mě mrká už z obálky, natož po začtení se do jednotlivých částí. Postav je přiměřeně. Ani málo, aby to mohla být nuda. Ani moc, aby se v tom zase čtenář špatně orientoval. Jako třeba ve Hře o trůny, která sice není pro náctileté, nicméně postav je tam taková darda, že je notes ideálním pomocníkem. Zejména jste-li chaotik a sklerotik jako já.

I když přijdou pomalejší a nudnější místa, stejně budete nedočkavě otáčet na další stranu a sledovat dobrodružství, které vám/nám autorka servíruje a opravdu před ní smekám klobouček. Udržet vysoko nastavenou laťku i ve třetí knize, to už chce značnou dávku umu a vynalézavosti! Usilovně přemýšlím, zda bych našla nějakou výtku, protože mě znáte. Ráda zmiňuji jak negativa, tak pozitiva, neboť konečné shrnutí je ovlivněno mými zkušenostmi, znalostmi a preferencemi. Nejde zachovat stoprocentní neutralitu. Jenže nemám nic k vytknutí.

V každém případě závěrem doporučuji, a to důrazně, dodržet pořadí dílů, jinak si v ději a vývoji postav naděláte solidní maglajz. Zkazíte si tím nejen náladu, ale i zážitek ze čtení. Z uvedeného jasně vyplívá, že Věčnoplamen dostává plný počet. Za další oceňuji, že se Ocelot drží původní obálky a nepouští se do žádných experimentů. Je totiž nádherná a byla by škoda ji měnit.

Za zaslání recenzní knihy mnohokrát děkuji Hance a Lence z teamu Megaknih a těším se na případnou další mimořádnou i nemimořádnou spolupráci.

Autor:  Shannon Messenger

Nakladatelství: Ocelot (web – zatím jsem nenašla, až najdu, doplním) 

Žánr: fantasy

Rok vydání: 2020 (originál vydán v roce 2014)

Počet stran: 512

Série: Strážce ztracených měst - díl třetí

Překlad: Radka Kolebáčová

Fan arty jsou ze stránek autorky ↓↓↓







2 komentáře:

  1. Taky máme příšerný denní režim. Kromě toho mého - práce, domů, uvařit, spát. A tak pořád dokolečka. Není čas skoro na nic, ani na čtení, maximálně tak zvládnu blogy.

    Ten počet stránek by bylo to hlavní, co by mě vyděsilo :D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tak tohle rozhodně není žádná jednohubka :D

      Cokoli se počítá - je to masakr a to ani nemusíme být v Texasu!

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)