Recenze - S. Tonge: Zima, kdy jsme se poznali

Pomalu a vážně!

Přiznejme si, že se dvěma zaměstnáními není mé čtecí tempo nikterak závratné. Ale dnes si názorně ukážeme, jak to dopadne, pokud narazím na knihu, která je tak pomalá, že už to snad ani pomaleji nejde. Je to průšvih? Uvidíme!

Jess by nikdy nenapadlo, jaký dopad na její život bude mít záhadný, okouzlující Nik, který si v letadle na cestě domů z vánočního veletrhu hraček přisedne na místo vedle ní. Po přistání v Londýně ho nechce nechat jen tak odejít. Ani neví jak, a pozve ho na návštěvu. Zatímco ho provází hračkářstvím, kde pracuje, má Jess znepokojivý telefonát z domova důchodců Willow Court, kde žije její babička. Domov před Vánoci končí. Jess je odhodlána najít své babičce nové pohodlné bydlení – a uspořádat tu nejlepší vánoční oslavu, jakou Willow Court zažil. Jak čas běží, Nik, který se přidá k Jess a jejímu nejlepšímu příteli Oliverovi v úsilí uskutečnit tyto plány, ji přitahuje víc a víc. Dostane Jess šanci, aby z letadla vstoupila do jejího života láska, nebo je to jen mámivé vánoční kouzlo?

Se Samanthou Tonge se setkávám poprvé, což není nijak neobvyklé. Ráda zkouším nové autory, témata, žánry a podobně. V poslední době navíc velmi ochotně dávám přednost obálkám, na nichž nejsou fotografie, ale jsou nějakým způsobem vytvořené graficky. Ať už jde o malování, koláže či cokoli podobného. Anotace navíc naznačuje řešení i vážnějších témat, takže vše hovoří pro to, po knize sáhnout. A málem bych zapomněla na svou slabinu – Londýn!

Námět zní celkem neotřele a přiznejme si, že najít nově znějící motiv, který hned do světa nekřičí: „Bylo to tu už minimálně stokrát.“, je celkem fuška. Takže jsem se vrhla na čtení. Potěšila mě ich forma a žádné střídání pohledů. Příběh nám vypráví celou dobu Jess a přišlo mi to celkem osvěžující. Problém nastává, pokud od řádků, odstavců a kapitol očekáváte nějaký spád. Zima, kdy jsme se poznali je tak moc slowburn, že být to ještě o kousek pomalejší, klepne mě pepka.

Líbí se mi pointa názvu, která vám dojde na závěr a je to vlastně celkem vtipné i kouzelné. Ale jinak? Celou dobu jsem čekala, kdy začne být čtení něčím poutavé nebo zajímavé. Místo toho jsem dostala sice příjemný příběh, dokonce je i k zamyšlení zejména co se týče soužití a péče o naše nejstarší členy rodiny, ale zabalený v extrémně nudném hávu. Oceňuji snahu i způsob, jakým bylo vážnější téma začleněno do příběhu. Kdyby romantická linka byla o něco svižnější nebo alespoň víc… nebo respektive míň plytká, byl by to skvost.

Hledáte-li něco opravdu pomalého, skoro až platonického, bez špetky erotiky, humoru nebo zlehčování a se zapojením lehce vážnější noty, udělá vám Samantha Tonge radost. Já se s druhou polovinou knihy jemně prala a měla tendence ji nechávat ležet a zadělat si tak na čtecí krizi, přestože jsem byla zvědavá na odpovědi. Některé - i celkem zásadní - jsem bohužel nedostala a vadí mi, že zejména jedna záležitost byla zvláštně odmávnutá, přestože skýtala neuvěřitelný potenciál. A jako kdyby toho nebylo už tak málo, ještě nebyl ani epilog! Vy to nevidíte, ale mračím se a hodně.

Krásná obálka skrývá něžný příběh, ze kterého jsem sice nebyla dvakrát odvařená, ale taky ho nechci hanět, protože měl to, co jiné nemají – hlavu, patu, nápad, myšlenku a vlastně i jemnou hloubku. Zase ale nečekejte filozoficko psychologický rozbor generačních rozdílů nebo úrovně péče o seniory. Stále tu máme romanci. Oceňuji cestu, kterou Samantha Tonge šla, přestože já mezi její fanoušky zřejmě patřit nebudu. Na to mi její styl přišel až příliš plouživý. Jo a Londýnem se nenechte nachytat – je tu jen velmi okrajově… to jen tak… na okraj!

Vydání: říjen 2022 (rok vydání originálu 2020)

Počet stran: 352

Překlad: Antonie Králová

Protože horlivě podporuji nakupování knih přímo u vydavatelů, tady máte odkaz na eshop Baronetu, kde můžete pořídit jak ebook, tak klasickou knihu za výhodnější cenu!