Recenze - E. Briggs: Osudové pouto

Druhý díl erotické fantasy je tady

Ten první – Třinácté znamení – mě namlsal. I když erotické scény obsahoval všeho všudy v podstatě dvě, stejně to byla čtivá záležitost. Nechyběly momenty překvapení, chemie, náznak milostného trojúhelníku. To vše ruku v ruce s jednoduchostí a nepřekombinovaností. Na zadek jsem si nesedla, ale slupla jsem knihu jako malinu a velmi si ji užila. Jak si povede pokračování?

Ayla, vyvrženec smečky Raka, našla své místo ve třinácté smečce Hadonoše. Když je její nová rodina napadena smečkou Lvů, Ayla za ni statečně bojuje. Nakonec ji Lvi unesou. Alfa vůdce Jordan, její Slunečními čarodějkami vyvolený partner, s ní má totiž velké plány. Odolá Ayla partnerskému poutu? Dokáže se znovu vrátit ke své smečce a především ke Kadenovi, který je pro ni tím jediným a pravým? A jak se postaví k dalším odhalením o své rodině a Slunečních čarodějkách?

Orientace v ději je jednoduchá. Nikam nepřeskakujeme – vše nám zprostředkovává Ayla v ich formě stejně jako v případě Třináctého znamení. Volně navazujeme přesně tam, kde jsme skončili. Pokud vás jednička bavila, dvojka je sázka na jistotu. Vše se nese v podobném duchu: postavy, styl, zápletky, akce… Jen přibylo podstatně více erotiky.

Elizabeth Briggs se toho nebojí a rozhodně se jí daří dobré a zajímavé zvraty. Ano, průměrně sečtělá lama by mohla remcat, že čuchá předvídatelnost, ale víte co? Nevadí. Omáčka to skvěle vynahrazuje a myslím, že pár věcí tolik nebije do očí a jsou vcelku nečekané.

Děj má spád a já Osudové pouto slupla tak rychle, až mě to skoro mrzelo. Na instagramu nakladatelství Cosmopolis proběhl jakýsi náznak, že se na pokračování můžeme pomalu začít těšit, ale pšt. Dílů je v originále celkem pět (4 kousky a ten pátý zahrnuje epilog a pár povídek pro některé vedlejší páry – důrazně doporučuji nečíst anotaci na goodreads. Minimálně ne před přečtením 1. a 2. dílu!).

Jak to tedy shrnout? Kdo nečetl jedničku, hezky s ní začne a nebude rebel. Tady by to bylo na škodu a v podstatě budete vařit z vody, protože nebudete mít základ. 304 stran bylo zoufale málo. Osudové pouto je snad ještě čtivější než Třinácté znamení. Erotika je vesměs vkusná, ale sem tam zbytečně rozepsaná (ano, to říkám já, notorický zvrhlík – ale je pravda, že teď jsem trochu v útlumu. Až na mě přijde jaro, možná si dám rereading!), ne však hrubá či vulgární – spíše živočišná.

Opět jsem tedy spokojená a natěšená na další díl. Pokračování mě bavilo snad ještě víc než první kniha. Zamlouvá se mi koncept, nebabrání se v detailech i to, kam příběh směřuje. Konec je k nas*ání, ale to je snad u podobných fantasy sérií už jistý standard.

Vydalo nakladatelství Cosmopolis 16. 8. 2023