Recenze - L. Srňánková: Ano, pane Božský

Fialová kráska!

Hledáte něco pikantně eroticky romantického z pera české autorky? Vkusnou, příjemnou a nelacinou obálku, která láká, anotace slibuje a nezní vůbec prvoplánově? Potom pro vás mám celkem nečekaný tip, který mne samotnou zaskočil. Takže proč váhat?

Když Evě zemře milovaný manžel, z hodiny na hodinu se jí zhroutí celý svět. Osud jí ale záhy přivede do cesty Samuela, vlivného podnikatele, který prožil podobnou tragédii. Vzájemná přitažlivost v nich probudí divokou spontánnost, která nečekaně rychle přeroste v intenzivní vztah. Poslechne Eva varování přítele Roberta, když ji od spojení s mužem, kterého sotva zná, zrazuje, nebo už zcela podlehla a zůstane s ním, i kdyby ji to mělo stát život?

Eroticko-romantický šuplík je, co se témat týče, už poměrně prohrabaný. Jen málokdy se objeví kniha s námětem, který tu ještě nebyl. Základní kostra příběhu je nehorázně často jako přes kopírák. Křečovitě se drží zajetého mustru a ten umí být často dost otravný. Který to je? Dvojice se nám přes počáteční překážky dá dohromady, chvíli spolu randí /žije, načež následují „vidle“ alias moment, kdy jde pár z nějakého důvodu od sebe, aby vzápětí přiklusal happy end a tadá! Najít příběh, který jakýmkoli způsobem vybočuje nebo se odlišuje, je čím dál vzácnější.

O to větší radost mám, pokud se mi něco takového podaří. Je to i případ Ano, pane Božský? Rozhodně! Lucie Srňánková zvolila sice nepřekvapivou základní linii, nicméně doplnila ji o tolik zajímavých prvků, že jsem 400 stran slupla s velkou chutí, vervou a neskrývaným překvapením. Příběh Evy a Sama má jako bonus i lehce nadpřirozený nádech (žádné spoilery!). Dále se tu objevuje poměrně nezvyklý trojúhelník, který je nabitý konflikty a emocemi. Věci, které jsem si myslela, že se stanou, protože se nabízejí, se nestaly. A místo nich přišly jiné, naopak celkem překvapivé.

Nebyla nouze o emoce a erotické scény. Ty jsou pikantní, delší, detailnější, leč nijak vulgární či hrubé. Do děje a povah postav krásné zapadly a dodávaly jiskru. Jakmile došlo na dialogy, konflikty, hádky, děj letěl jako splašený. Pokud však hlavní postavy upadly do jakési dennodenní rutiny, děj lehce vázl a stával se špetku nudnějším. Naštěstí těchto momentů nebylo tolik a já jsem ráda, že jsem našla opravdu čtivou, poutavou knihu od české autorky, která mě neuvěřitelně mile překvapila. Vadí, že jsem nečetla předchozí Ano, pane řediteli? Vůbec. Příběhy stojí samostatně. Chystám se na ni? Nejspíš neodolám.

Lucii Srňánkové se podařilo odvést fantastickou práci a přinést příběh, který mi poskytl neuvěřitelné uspokojení. Ať už mluvíme o erotice, romantice, vztazích nejen mezi hlavním párem, ale i matka/dcera, nejlepší přítel/přítelkyně, atd. Jsou tu emoce, výčitky, starosti, drby… V podstatě nemám, co bych vytkla. Neskrývám překvapení i radost, že nemám důvod remcat a držkovat.

 

Vydalo nakladatelství Fortuna Libri 17. 1. 2024