Temná strana - prolog

Protože človíček, ukrývající se pod přezdívkou Sev, projevil (jako jediný) zájem a nadšení, tak se o nedělích můžete těšit na novou povídku. Předem upozorňuji, že zatím není dokončena. Jsem v teoretické polovině, proto bude vycházet jednou za dva týdny, aby nám nějakou dobu zásoba vydržela a já stihla podle možností pracovat na pokračování v klidu a bez uspěchání. Snad se vám bude líbit a udělá vám radost :)

Rating: zatím není a asi ani nebude - uvidíme - možná k závěru na jeden dílek

Párování: SS/GW (Severus Snape/Ginevra Weasleyová)

Stručná charakteristika: Když věci nejdou tak, jak bychom chtěli a všechny metody k dosažení cíle selžou, vyžádá si situace tu největší oběť. Nás samotné. Kam až jsme ochotni zajít pro správnou věc?

Betace: Claire  

Počet kapitol: 20-25

PROLOG

„Co si o sobě vůbec myslíte?“ odsekla rázně.

„Já? Snad vy!“ obořil se na ni.

„Nejsem malá holka, která bude skákat, jak starší pískají!“ zlobila se dál.

„A v tom je ten hlavní a zásadní problém. Jste malá holka!“ nemínil si brát servítky.

„Nic jste nepochopil!“ měla velkou chuť praštit ho nejbližší těžkou věcí v dosahu.

Právě naopak, blesklo mu hlavou.

„Teď na mě vyrukujete s tím, že jste to všechno dělala kvůli mně?“ ušklíbl se. Její blízkost ho omezovala, svazovala a děsila.

„Jistě, jistě, když jsem vás tehdy našla, ošetřila jsem vás čistě kvůli sobě. Starala jsem se o vás, mlčela, trpěla vaše urážky, pomáhala vám a to všechno jen a jen pro sebe,“ už toho začínala mít akorát dost.

„Ne snad?“ zaútočil na ni zatím jen slovně.

„Málem jsem si už začínala myslet, že jste něco víc, než jen nesnesitelný, povýšený a protivný zmijozelský netopýr!“ obořila se na něj.

„Strhávám Nebelvíru dvacet-“ spustil výhružně.

„Ani se neopovažujte,“ skočila mu se vztyčeným ukazováčkem do řeči.

„Nebo co?“ začínalo se mu to celé vymykat z rukou.

„Nebo moje příští kroky povedou přímo do-“ zamýšlenou hrozbu už nestihla dokončit. Sevřel jí rukou hrdlo a prudce její tělo přitlačil ke zdi. Chtěla křičet, ale nedokázala ze sebe vydat hlásku, jen na něj šokovaně hleděla.

Už toho věděla moc – o něm, Pánu Zla, přicházející válce, černé magii, jeho minulosti. A posledních několik dní ho navíc začala přitahovat, což bylo ještě mnohem nebezpečnější. Stačilo jen trochu víc zmáčknout a vše by se rázem vyřešilo. Další nevinný život by padl za oběť hře, do které se kdysi dávno nechal zatáhnout, zcela dobrovolně a prakticky na vlastní prosbu. Tak proč své prsty nepřinutí, aby přitlačily? Ukončily to, co je pro něj přítěží? Nemohl, nedokázal to a především – nechtěl. Místo vysvobození sebe sama dal přednost ještě větším komplikacím a riziku, když se zmocnil jejích rtů. Ale nejhorší část měla teprve přijít. Když uvolnil sevření, prakticky se mu vrhla kolem krku a polibek vášnivě opětovala. V ten okamžik nenáviděl sám sebe za svou pošetilost a ji za impulzivnost, která ho zcela jistě jednoho krásného dne přivede do hrobu.