Francouzská odpověď na Padesát odstínů…
…čehokoli. Pierre
Danimos (francouzský novinář, spisovatel a humorista) řekl: "Pro Francouze
je láska důmyslně režírovaná hra s prologem a mezihrami. To v Anglii je láska
rychlým skečem, o kterém se nemluví. Francouzi jsou gastronomové lásky,
Angličané pouze její vykonavatelé.“ Což by napovídalo, že kniha bude stát za
to. Milý Pierre… jsi vedle, jak ta jedle.
Zdroj obrázku klik
Kniha na:
Originální název: Hotelles:
Chambre un
Rok vydání v ČR: 2014
Rok vydání originálu: 2014
Počet stran: 624 (ebook ve formátu epub podle mé čtečky 477, což zní o kousek líp než
přes 600)
Žánr: erotika
série: Hotel, díl první
Překlad: Jiří Žák
Vydal: XYZ
(web)
Za poskytnutí
recenzního e-booku děkuji webu palmknihy.cz,
kde knihu můžete pořídit za 199,- Kč. Pokud dáváte přednost tištěné verzi, Heuréka
vám ráda napoví. Cena se pohybuje kolem 300,- Kč jak za klasickou formu. Za
sebe doporučuji nejdřív si koupit jeden díl, a pak ho buď poslat dál a pořídit
box, nebo ho poslat dál a… to už předbíhám, že jo?
Anotace z ereading.cz:
První díl erotické trilogie, která je označována jako
francouzská odpověď na Padesát odstínů šedi.
Paříž, hotelový pokoj uprostřed odpoledne… Annabelle pracuje jako společnice,
ale chce toho nechat, protože se bude vdávat. Její budoucí manžel David je vysoce
postavený a vlivný a o její práci neví… Annabelle se sejde s posledním
klientem. Ukáže se, že je to Davidův bratr, charismatický Louis. Po tomto
setkání začnou Annabelle přicházet anonymní pozvání na intimní schůzky do
Hotelu des Charmes, kde je každý pokoj věnován nějaké známé francouzské
kurtizáně. Na každé schůzce musí Annabelle splnit některou z představ tajného
milence, který ostražitě skrývá svou totožnost. Je to Louis? A pokud je, co by
tomu její budoucí manžel asi řekl? Annabelle se ale odevzdá rozkoši a uvědomuje
si, že pravá svoboda přichází, jen když plně podlehne touze…
Lechtivý román Hotel v Paříži: pokoj č. 1 dokonale kombinuje romantiku s
erotikou. Získá si všechny vaše smysly a strhne vás do hlubin
neprozkoumané rozkoše, které nelze nepodlehnout.
Vendi, recenzent
amatér:
Očekávání:
Jak nebýt sarkastická už od začátku? Řekněme tedy, že jsem
čekala to, co bylo avizováno – vášnivou francouzskou odpověď na Odstíny. Kdo mě
zná, ten ví, jak si já a tato trilogie stojíme. Zkusila jsem první díl. Byl to
boj. Dala jsem dvacet stránek a pak putovala švagrové. Neodsuzuji, chápu, kde
se bere ten úspěch. Nechápu, jak to může ženy brát, když z hlavy dám
odhadem deset mnohem lepších knih a autorů. Ale budiž. Nechme lidu, co se lidu
líbí, já tomu dál budu nadávat. A teď k tomuhle… skvostu…
Skutečnost:
Slibuji – dnes přede všemi jako jiskra… jo, tak to patří
jinam (Hrdý Budžes) – pardon – že nebudu zlá. Alespoň se o to budu snažit!
Nebuď skeptická, nebuď skeptická – kriste, má to horší
hodnocení než Odstíny? Ano, výkřik do tmy. Tohle jsem si, sakra, měla zjistit
předem! Kam jsem dala mozek?!
Já a odstíny ve zkratce: Nedočetla jsem je. Na mou obranu –
fakticky jsem se snažila, nešlo to. Příčí se mi, nechápu ten humbuk, i když
dílem ano. Dává to smysl, jen je mi líto těch, kteří je považují za výkvět
kvality, protože… existuje taková hromada mnohem lépe podaných erotických knih,
že by jeden zaplakal, ale je to jako s jídlem. Tisíc lidí, tisíc chutí.
Vážně plánuji podívat se na filmy, ale stejně vážně se obávám, že umřu smíchy.
Stačí se jen podívat, kolik nominací na Zlatou malinu dostal poslední díl! No
nic, to byl jeden odstavec, který si můžete klidně odmyslet. Pokračujeme
v Hotelu!
„…Otočil se ke mně s
tak širokým a upřímným úsměvem, že mi nutně musel přinést vysvobození.
„Ten, kdo vám tohle
poslal, musí náš hotel znát dobře, Elle,“
„Co tím chcete říct?“
„Zelle není chyba
jména. Je to příjmení jedné z našich nejslavnějších celebrit… Podle jejich jmen
se dají identifikovat pokoje.“
„Opravdu? A které?“
„Jedné z největších.
Margarethy Gertuidy Zelle.“
„Prosím?“
„Maty Hary, jestli
dáváte přednost její přezdívce.“…“
Jdu na to… prolog je… vržu zubama a nebudu zlá (skeptická).
Dej tomu šanci. Dávám. Deset stránek. Jo a jen tak mimochodem – už
v prologu vyzradí jistou skutečnost, která vám pak bude (teoreticky) vrtat
v hlavě v podobě otázky: „Jak k tomu, sakra, došlo?“ Což na
druhou stranu beru, nasadí to brouka a podnítí zvědavost. Což je velká záchrana
této knihy – viz později.
Kapitola první – mám na jazyku jedno citoslovce… nebude se
vám líbit… Bleh!
Kapitola třetí – skutečně hodlá autorka skákat v čase
sem tam jako praštěná? Současnost… před rokem… ještě před osmi měsíci… to je
jak Honzo, vstávej! Dva slepičí dopředu. Jeden králičí dozadu!
Kapitola osmá – povíme si to asi následovně: Jsou dvě věci,
které mě drží, abych knihu neprohodila oknem. Jo, pardon, to by letěla čtečka, popojedeme.
Matka hlavní hrdinky, která bojuje s rakovinou. A tajemné vzkazy, které
hlavní hrdince někdo posílá. Fakticky mě zajímá kdo a proč. A pak taky jak je
možné… nesmím spoilerovat, ale četli jste to před chvílí – jak došlo
k jisté věci, zmíněné v prologu, než autorka začala cestovat
v čase, protože všechno se vyvíjí tak, že by k tomu dojít ale vůbec
nemělo! Jinými slovy mě umí autorka nasrat a zaujmout zároveň. Což je rozhodně
unikátní jev!
Kapitola čtrnáct – touha znát odpovědi se tluče s touhou
vymazat knihu z čtečky, z počítače, z knihovničky na palmknihách
a zapomenout, že jsem si ji kdy chtěla přečíst. Díky bohu, že jsem si nekoupila
rovnou ten komplet box tří dílů, ale měla dostatek soudnosti a nejdřív prubla
jedničku! Osm stovek by vyletělo komínem! Mám tendence přeskakovat řádky ve
snaze mít tenhle skvost co nejdřív za sebou. Francouzská odpověď na Padesát
odstínů? Skutečně? Plýtvání papírem a to jsem myslela, že padesátku hned tak
něco nepřekoná. Ano, vážně mi leží v žaludku a teď tam má společnost!
Co se popisu sexu týče… Bleh dneska podruhé. Nuda. Nuda.
Nuda. Kde nic tu nic. Zlatá trilogie Beta (Alfa, Beta, Omega) – to oproti
tomuhle bylo tvrdý porno! Zlatá Sylvia Dayová. Kriste, i v těch harlekýnkách
je sex popisovaný vášnivěji a barvitěji. Ach jo!
„…David, povzbuzený přesvědčením, že je to výsledek jeho snahy,
zrychlil kadenci přirážení…“ Uznejte, že to zní příšerně!
Chcete shrnutí? Dobře – jestli hledáte kvalitní eroticko
romantické čtivo, tak tohle obejděte obloukem. Ne, ne, ne. Jako romantický
příběh… možná, ale natažený na šest set stran a zdaleka nekončíme, protože to
má dvojku. Zajímalo by mě, co se děje dál. Ne, že ne, ale nejsem masochista!
Nečetl to někdo, že by mi udělal výtah? Pokud s podobným druhem literatury
začínáte, je klidně možné, že vás to odradí od dalších knih a to by byla škoda,
protože jak říkám – najděte si sérii Beta od Jasindy Wilderové nebo knihy Sylvie
Dayové případně i Sylvain Reynard je šikula. Julia Quinnová. Turbulence od
Whitney G. také stála za to. Kdo mě ještě takhle z hlavy bez dlouhého
dumání napadne… Archerův hlas – úžasně
silný příběh s erotickým kořením a tak dále a tak dále, ale tohle? Tohle
ne. Jedna kachnička a to jen proto, že je mi líto papíru, který padl na
klasickou formu knihy. Nechci to říct potřetí, ale nemůžu si pomoct… Bleh!
A co na to Janinka? Ee, fuj :D.
OdpovědětVymazatLépe bych to neřekla :D
Vymazat