Bacha, potopa!
Existují témata,
která způsobí na čele (i jinde) spoustu vrásek, a přitom povědomí o nich patří
mezi základní všeobecné znalosti. Všichni jistě máme v živé paměti aféru
s Jidášem u maturit… Nebudu se pouštět do srovnávání důležitosti mezi
jmenovaným a potopou světa, jenže někde se začít musí a upřímně – dětem bude ta
potopa skrz zvířátka podstatně bližší a ne - ani já, ani děda (můj táta) nejsme
věřící, spíše naopak. Tedy takhle: Děda je zarytý ateista a jak sám říká, pokud
vleze do kostela, budou ho muset znovu vysvětit. Se mou je to trochu
komplikovanější. Nemám problém s vírou, vadí mi jiné věci, ovšem o tom
potom. Respektive jindy a jinde. Dnešní otázka tedy nezní, zda věříte či
nikoli, ale zda si myslíte, že by vaše děti, vnoučata či sourozenci měli mít o
tématech z bible nějaké povědomí. A než si odpověď rozmyslíte, jukneme se,
co na to ovečky!
Tři ovečky, Kudrnka, Kulíšek a Kopýtko, žijí spokojeně na louce, kde dělají to,
co ovce obvykle dělají. Pasou se, vyhřívají se na sluníčku, trochu si zdřímnou,
pak se zase pasou. Jednoho dne začne pršet. Prší a prší a voda stoupá, je jim
už po kolena a nemohou se pást, protože tráva je pod vodou. Podaří se jim
dostat na Noemovu archu s ostatními zvířaty a vyzrát na vlka, medvěda a lva?… celá
anotace zde.
Co by, šly na to od lesa! Aneb jak se poprat se zásadním
pravidlem, že na archu Noe pouští jen páry? Jenže ovečky jsou tři – Kudrnka,
Kulíšek a Kopýtko. Ba co víc, průšvih! Na arše už pár oveček je! Vymyslí tedy
kulišárnu, která je přivede nejen k netradičním přátelstvím, ale i závěrům.
Není to tedy jen o potopě jako takové, nýbrž i o přátelství,
spolupráci a nevyzpytatelnosti života, což ocení a uvědomí si spíše dospělí,
dítka to vnímat nebudou. Ty uhranou nejspíš ilustrace, které sem tam působí
divoce skoro až na hranici přeplácanosti. A jindy dokonale vystihnou náladu,
aniž by byl potřeba jakýkoli text.
A propos text – toho tu není mnoho. Na můj vkus dokonce málo
a znáte mě, s tím mám zpravidla trochu (rozuměj celkem dost) problém a
frflám. A budu špačkovat i tady. Mohlo to být lepší! Když si autor s ilustrátorem
dali takovou práci s grafickou částí knihy, mohli vyšperkovat rovněž text.
K obrázkům – nádhera. Opět jiný styl. Ne vysloveně
dětský. Zvířata reálná, za což velké díky! Některé stránky vypadají jako kombinace
fotografie a kreslení. Jiné zase jako když vezmete obrázek, vystřihnete a znovu
do knihy nalepíte. Naprostá paráda. V tomto směru mohu výlučně chválit a
znovu a znovu knihou listovat.
Primárně jsou Tři ovečky na arše určeny dětem od pěti do
osmi let. Nemám na kom otestovat. Cácorce budou v létě teprve čtyři a v tomto
směru není zrovna „směroplatná“, neb jak vidí zvířátka, okamžitě je miluje a
bere za vlastní, nejde-li o mravence či mouchy. Poetičnost nebo cokoli o potopě
jde v současné chvíli naprosto mimo ni. Starším dětem už to, myslím, půjde
co do vnímání lépe a odnesou si něco i z děje. A když už zmiňuji děj – tři
ovčí pravidla by se občas hodila i nám, dospělcům. Jaká? Inu, to už se musíte
obrátit na knihu, přece nebudu spoilerovat a prozrazovat vám vlastně to
nejpodstatnější. Ať nejsem úplně zlá, máte jedno v přiložených náhledových
obrázcích.
Závěrečné hodnocení místo neustálého okecávání? Váhala jsem
mezi trojkou a čtyřkou. Jak jsem tak sepisovala recenzi, vychází mi z toho
krásná a uspokojivá čtyřka. Žádné obavy, není to jen o nahuštění biblického
tématu do dětských hlaviček, spíš o vtipu, přátelství, životě, spolupráci,
podnikavosti a vynalézavosti. Od každého hezky trošku a každý si z knihy odnese
to své.
Autor: Michael
Engler
Ilustrace: Henning
Löhlein
Žánr: dětská
literatura (náhled do
kategorie)
Rok vydání: 2020
Počet stran: 36
Překlad: Viola
Somogyi
Děkuji mé jmenovkyni
(Kačence) za zaslání recenzního výtisku – co kousek, to originál, až mě mrzí,
že na sociálních sítích nemají takovou podporu, jakou by si rozhodně
zasloužily! Knihu můžete aktuálně koupit se slevou za krásných rovných 200,-
Kč.
A na samotný závěr stránky věnované 30. narozeninám nakladatelství Portál! #uz30letjsmenahlavu
S vírou jsem na tom podobně, možná něco mezi nebem a zemí existuje, ale mám trochu jinou představu. Možná to není mezi nebem a zemí, ale mezi horou a zemí a určitě to není Bůh se svatozáří v bílém rouchu :).
OdpovědětVymazatPřesně si to vystihla - někde tam něco bude a třeba to tu podobu mění a není stálá - věřit nepřestávám, i když je to někdy hodně nahnutý a člověk pochybuje, ale i o tom víra v cokoli je :)
Vymazat