Výzva, výzva, výzva!
Opakuji to
prakticky neustále – miluji objevování nových žánrů, autorů, způsobů podání
příběhu – jednoduše čehokoli. Komiks jako takový je pro mě stále velká neznámá
a učím se s ním pracovat. Má své zákonitosti, pravidla a jedinečný styl.
Nemám jich za sebou tolik, abych byla dokonale zběhlá, což mi však nebrání
v dalším zkoumání a seznamování. Dnes je tu jeden výborný kousek!
zdroj obrázku klik
Jaké to je, když se zblázníte? Ellen Forney to postihlo krátce před třicítkou,
kdy u ní propukla bipolární porucha. O svém životě, kde se střídá mánie a
deprese, píše s nadhledem a s humorem. Dává nahlédnout do manických epizod, kdy
se její život „rozjede“ a ona nad ním ztrácí kontrolu, i do epizod deprese, kdy
se z jejího života vytratí barvy a smích… celá anotace zde.
Výborný? Že bych předbíhala už v úvodu? Upřímně,
očekávání byla vysoká a první dojem, jakmile mi kniha přistála doma? Luxusní!
Miluji ten semišově gumový povrch, plasticitu i barvy, přestože uvnitř žádné
nenajdete. Stejně tak zbožňuji ten zdánlivý chaos, který na vás po prvním
zběžném prolistování, vyskočí. Nádherné!
Téma samo o sobě už tak nádherné není, jenže život přece
není jen o krásných věcech a úžasných zážitcích, dokonalém stravování,
bezchybné vůli a mužích, kteří jsou bez kazu. Realita bývá diametrálně odlišná
a každý, kdo se s ní pere, si zaslouží obdiv. Zvlášť pokud mu život
naložil na záda nějakou tu komplikaci navíc.
O bipolární poruše už jsem několikrát slyšela a to nejen v souvislosti
se známými osobnostmi. Vybavuje se mi např. Miloš Kopecký. Když to hodně
zjednoduším, střídají se u vás v takovém případě dvě období – mánie, kdy
je svět zalit sluncem a barvami, překypujete energii a nadšením. A depresí, kdy
naopak je vše černé, unavuje vás i dýchat, natož žít a častým jevem bývají i
myšlenky na sebevraždu.
Tyto dva protipóly jsou patrné i v komiksu. Strany
nahuštěné tak, že pomalu nevíte, odkud kam text číst, aby to šlo, jak má a nic
vám neuteklo, střídají ty skoro prázdné, prosté a jednoduché. Je těžké vidět
druhým do hlavy a přesně tak komiks Zbláznění vnímám. Jako takovou krátkou
sondu do hlavy člověka, potýkajícího se s bipolární poruchou. Alespoň náznak
toho, co se v něm odehrává během jednotlivých fází, s čím se pere, co
se mu honí v myšlenkách, jak uvažuje a jak na sebe věci a jeho chování
navazuje.
Pokud někoho takového ve svém okolí máte, neváhejte a po
komiksu sáhněte, protože vám to, dle mého, může v lecčems pomoct. Nikdy
nemůžete žít život za toho druhého, ale občas se najde způsob, jak se k němu
přiblížit a být mu pak třeba i lepší oporou či přítelem. A stejně tak
doporučuji i v případě, že vás prostě zajímá psychologie nebo jen jiný
komiks. Takový, kde nejsou superhrdinové ani nadpřirozené síly. Jen netradičně
pojatá realita a skutečný život.
Skvěle zpracovaný příběh. Reálný, syrový, hluboký a silný.
Obdivuhodný boj sama se sebou. Lze dát jedině pět z pěti a přidala bych i
hvězdičku, neb je to jeden z nejlepších kousků, který se ke mně v letošním
roce dostal, a zařazuje se tak mezi mé topky, po kterých budu sahat častěji.
Sekám, obdivuji, žasnu a děkuji za publikace, které dokážou přinést něco tak
osobního, silného, co člověka zasáhne a dá mu něco víc, než jen příběh, jehož
děj si za týden nebude pamatovat. Díky!
Autor – text i ilustrace: Ellen Forney
Žánr: beletrie
(náhled do kategorie)
Rok vydání: 2020 (originál 2012)
Počet stran: 248
Překlad: Linda Bartošková
Děkuji mé jmenovkyni
(Kačence) za zaslání recenzního výtisku – co kousek, to originál, až mě mrzí,
že na sociálních sítích nemají takovou podporu, jakou by si rozhodně
zasloužily! Knihu můžete aktuálně koupit se slevou za 314,- Kč.
Je skvělý, když autor/ka dokáže poutavě a čtivě napsat něco takového, myslím, že to hodně pomůže lidem, kteří mají někoho takového v okolí nebo těm, kteří se s touto nemocí perou.
OdpovědětVymazatPřesně a hlavně to není nijak na sílu nebo na marketing - prostě lidsky, upřímně a tak, jak to opravdu je a probíhá a něco takového obdivuji i podporuji :)
Vymazat