středa 5. srpna 2020

knihovna - A. Torre: Ghostwriter

"Dej si pohov od erotiky, zkus thriller!"

Říkala jsem sama sobě a bokem mimo spolupráce sjela tři knihy od Roberta Bryndzy. Ještě mi chybí jedna. A pak mě, namlsanou dobrými a napínavými detektivními zápletkami, zaujala anotace dnešního kousku, která slibovala hru na jinou než vysloveně kriminální notu ve smyslu klasické vyšetřování zločinu. Jméno autorky mi není neznámé. Několikrát jsem kolem jejich knih kroužila a zatím jsem odolávala. Podlehla jsem té správné?


Když Lhala jsem. Policii, přátelům i rodině jsem kdysi vyprávěla příběh, vylhaný od začátku až do konce. A víte co? Všichni mi uvěřili. Ale není se čemu divit. Vyprávění příběhů mě přece proslavilo. Patnáct bestsellerů. Miliony fanoušků. Sláva a úspěch. Nyní mi zbývá napsat už jen poslední příběh. Ten ale bude ze všech nejlepší, s dechberoucí zápletkou a vyvrcholením, které srazí čtenáře na kolena… Celou anotaci a další podrobnosti o knize najdete tady a k ukázce se dostanete tudyma!

„…jejich vzájemná rivalita není žádným tajemstvím. To byste taky mohli požádat Darth Vadera, aby zaléval kytky u Lukea Skywalkera…“

Upřímně? Nejsem si vůbec jistá. Předně si na férovku povězme, že tohle není thriller. Román… drama… klasická beletrie s prvky thrilleru možná, nicméně čistokrevný thriller ani omylem! První třetina knihy je otravná, nudná a až na pár lepších momentů zavání průserem. Druhá třetina to zabíjí naprosto dokonale. Něco tušíte, jste napnutí, čekáte… čekáte… pořád čekáte… na okamžik vám zatrne… a když se to konečně rozjede, je konec.

 „…Je představivost a pak je hloupost. Jsem zarytou zastánkyní prvního a neochvějnou odpůrkyní druhého…“

Kdyby celá kniha byla tak výborná jako její poslední třetina, doslova bych si z ní sedla na zadek, protože konec mě bez přehánění rozsekal. Cosi jsem čula, měla svou verzi, byla jsem částečně vedle a nakonec musím autorce chtě nechtě přiznat plusové body právě za ten silný, emotivní a dobře podaný závěr.

Jenže nalijme si čistého vína – konec knihu nespasí! Důležitý není jen cíl, nýbrž i cesta a Ghostwriter je názorná ukázka toho, že pokud zprasíte úvod i střed knihy, není vám pomoci, ani kdyby na samotný závěr přišel zvrat jako hovado. Nevadilo mi, že se střídá několik pohledů, naopak to mám dokonce ráda. Ovšem rozčilovalo mě střídání ich formy s er formou. Pokud příběh vyprávěla hlavní hrdinka, šlo vše výborně a já se do děje dokázala vžít a prožívat řádky spolu s ní. Jakmile přišly kapitoly z pohledu jiných postav, k tomu vyprávění v třetí osobě, bylo zaděláno na další průšvih.

 „…Jestliže lžete často, vaší pravdě nikdo neuvěří. To je dobrý úvod. Jen bych si přála, aby nebyl tak pravdivý…“

Atmosféra byla okamžitě v tahu. Slova vázla, děj se vlekl a vtáhnout do děje mě nedokázala ani touha po odhalení pointy. A když už si tu debatujeme na upřímné notě, přiznejme si, že z nápadu se dalo vybruslit lépe, napínavěji, strhujícněji (jo, jsem magor a vymýšlím si vlastní slova, na vedro to tentokrát svádět nebudu) a především dramatičtěji.

Potenciál na srdcervoucí a dramatický thriller snad nemohl být lepší. Bohužel se nezdařilo. Vzniklo nemastné neslané divné cosi s úžasně silným a krásným koncem. Jako kdyby knihu psali dva lidé (kdo četl, narážku chápe). Takže ano, jak se praví v anotaci – dechberoucí závěr, který vás srazí na kolena – mě dostal. Už je to hodně dlouho, co jsem u knihy ne brečela, ale doslova a do písmene řvala jako želva. Nemám to ráda, ovšem sem tam je fajn povolit stavidla a dát emocím průchod. Prý je to očistné.

 „…Zrovna já víc než kdokoli jiný rozumím tajemstvím. Chápu, jak může jeden člověk, jedno zašeptání pravdy, zbořit říše, zničit životy, odhalit netvory. Kdys jsem bývala strašlivým drakem. A tenhle muž… brzy bude muset nést břímě pravdy, udržet tajemství, strážit tu hrůzu…“

Jaké knize udělit hodnocení? Dvě je málo, čtyři moc. Na půlky bych to neviděla, čili odejde s průměrnou trojkou. Někomu se mohu zdát přísná, jinému příliš benevolentní a knihu by více strhal. Já bych s chutí strhla půl bodu za označení, které naprosto neodpovídá tomu, co se skrývá pod obalem. Pardon, ale tohle prostě a jednoduše thriller nebyl a nebojte, vím, že se opakuji.

Mám dojem, že je to má první kniha nejen od Alessandry Torre, ale i z nakladatelství Mystery Press. Jestli je i poslední? Upřímně, mám chuť dát jim oběma ještě šanci. Zaprvé je hloupost soudit knižní produkci na základě jedné knihy a zadruhé by mě skutečně zajímalo, jak by si u mě spisovatelka vedla v žánru, kterému (bráno s rezervou) rozumím. Ano, thrillerů mám přečteno hodně, nicméně v oblasti romancí a zejména erotiky jsem si jistější v kramflecích zejména co do srovnávání. I když se jako čtenář i recenzent vyvíjím, podstata zůstává stále stejná. Čili… uvidíme příště!


Autor:  Alessandra Torre

Nakladatelství:  Mystery Press (web)

Žánr: thriller

Rok vydání: 2020 (rok vydání originálu 2017)

Počet stran: 320, ebook ve formátu epub

Série: ne

Překlad:  Hana Láryšová

Za zaslání recenzní eknihy mnohokrát děkuji Zuzance a eshopu Palmknihy.cz - má první a zároveň nejdéle trvající spolupráce – snad k oboustranné spokojenosti!


2 komentáře:

  1. Jestli mě u knížky dokáže něco rozčílit, tak je to nemastný neslaný začátek. A když je k tomu takový ještě prostředek, konec to fakt nezachrání a člověk má chuť knížku mrsknout zpátky do knihovny...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě zase do vývrtky točí uspěchaný a odfláknutý konec - tady to byl úplně jiný případ a v příští recenzi - asi o víkendu - to taky bude super dáreček :D

      Vymazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)