knihovna - V. Keeland a P. Ward: Můj nejmilejší suvenýr

Ujíždím na růžové?

Jen růžová to může být tydydududydydududypdyp… Díky, Baronete, teď tu melodii dva dny nedostanu z hlavy. Odtajní mi někdo, jak se vybírají obálky/přebaly? Čím dál častěji mám totiž pocit, že „autor“ obálky nemá šajna, o čem kniha je. Chápu, není prostor všechny knihy předem číst, měl by však dostat alespoň základní info či klíčová slova, protože…

Moje plánovaná dovolená pro dva se nečekaně proměnila v osamělý výlet. Než abych se tím trápila, sbalila jsem kufry s pocitem, že týden v luxusním hotelu je přesně to, co potřebuju.

Ovšem jako by jedna katastrofa nestačila, ocitla jsem se bez střechy nad hlavou, stejně jako stovky dalších lidí. Už to vypadalo, že místo vysněné dovolené budu spát na zemi v hotelové hale. Jenže pak jsem zaslechla, jak se jeden krasavec vydává za hosta, který dosud nedorazil, aby mohl využít jeho rezervaci. Když jsem zjistila, že se jedná o dva pokoje, držela jsem s ním basu a předstírala, že jsem jeho sestra. Tak začal příběh „Mila a Maddie“. Z bezvýchodné situace se náhle stalo dobrodružství…

Na úvod: já chápu, že anotace je přepis toho, co je na zadní straně přebalu, ale je k uzoufání dlouhá (tady ne, záměrně jsem ji usekla). A úplně zbytečně. Méně je někdy více a vyzradit příliš může být dost na škodu. Opatrně! A teď ke zmiňované obálce. Hele, bez diskuse – je pěkná – je barevná, rozhodně se vymyká. Frajer sice není ani trochu můj typ, nicméně na popis a představu Mila sedí, jenže… a nejsem sama, dělala jsem průzkum na instagramu – ve všech obálka vyvolává představu dovolené na pláži. Sluníčko, sexy odhalený chlap, uklidňující zvuky vln a šumění moře, koktejly a tak… a proto nám hlavní dvojka lyžuje na zasněžených svazích!

„…Mnohokrát v životě prostě jdeme dál, protože máme pocit, že bez nás by se zastavil celej svět. Ale člověk nemůže takhle fungovat…“

Rozumíme si, že spíše než o seriózní výtku jde o vtípek? Doufám, že ano. Můj nejmilejší suvenýr je oddechovka v tom nejlepším slova smyslu. Svěží, čtivá, vtipná… bohužel rovněž dost průměrná. Snadno zapadne v návalu ostatních. Lehká paralela s Božským bastardem ve stylu: soutěžíme o to, kdo bude venčit nejpodivnější zvíře. Příjemný dvojsmyslný humor nahrazuje prvoplánovou erotiku, se kterou se tady spíše šetřilo. Prostor dostávají právě dialogy a vývoj. Rýsuje se i pěkný milostný trojúhelník, které nevídám úplně často.

Obecně se Vi i Penelope snažily vydat opět jinou cestou. Našly zajímavou zápletku, byť jeden zvrat se dal vytušit. Já se o to nepokoušela, takže šlo o velmi příjemné překvapení. Přičítejme to pozdní hodině a únavě z nevyspání, nicméně i kdybych to tušila, na zábavě by to nijak neubralo. Problém je, že toto duo autorek umí i lepší příběhy. Propracovanější, napínavější. Chybí nějaké opravdu mohutné wau! Něco, co by vás přimělo si knihu pamatovat i za dva dny či týden.

„…Milo vytřeštil oči. „Ty máš králíka, co se jmenuje Abbott?“

„Jo. Modrej angorák.“

„On je modrej?“

„On není nic. Abbott je holka. A je spíš do šeda, ale tý barvě se říká modrá.“

Milo se zatvářil pobaveně. „Ví ten tvůj modrej králíček s klučičím jménem, že je vlastně šedivá holka, nebo je stejně zmatenej jako já?“…“

Jako další mě nepatrně rotovaly chybějící úvodní uvozovky, pokud kapitola začínala přímou řečí. Tady začíná promlouvat mé cynicky rýpající já. Na mou obranu, mám rýmu a třeští mi hlava, což vás coby potencionálního čtenáře absolutně nezajímá. Na obranu knihy – nejde o zas tak velký průser, protože nelituji času stráveného četbou. Vzniká tady problém vysoko nastavené laťky a očekávání. Vi Keeland a Penelope Ward nás umí ohromit. Ať už každá zvlášť, či právě společně. A když se ono ohromení nedostaví, připadáme si zklamaní, zrazení a špetku vytočení nebo dokonce otrávení.

Můj nejmilejší suvenýr není ničím ohromující, ale je milý, uvolněný, zábavný, špetičku originální a v každém případě bodne v unavenější třeba i nemocné dny, kdy chcete číst něco, co ubíhá, neprudí, nemotá vám hlavu a zvedne vám náladu. Lepší průměr a s autorkami se v žádném případě neloučíme! Kterou knihu od nich máte nejraději? A jaký věšák na košile na obálce by vám udělal radost?

Autor: Vi Keeland, Penelope Ward

Nakladatelství:  Baronet (web)

Žánr: erotika, romantika

Rok vydání: 2021 (rok vydání originálu 2020)

Počet stran: 328

Překlad:  Antonie Králová (poznámka – pokud máte oblíbeného překladatele či překladatelku, na webových stránkách Baronetu máte možnost snadno a rychle si zobrazit knihy právě podle tohoto kriteria!)

Za zaslání recenzního výtisku děkuji přímo nakladatelství Baronet. Na jejich webu si můžete knihu pořídit aktuálně se slevou 25%!