Od srandiček zase na chvíli k vážnosti!
Jsou totiž okamžiky v životě lidském, kdy humor dojde. Že je nástup do mateřské školy stresující nejen pro dítě, snad dochází nám všem. Je to velká změna. Jeden by ale předpokládal, že když už potomek do školky chodil, nástup do předškolní třídy ho tolik nezaskočí. No, budu mluvit za nás: Ač proběhlo velké těšení se, realita je úplně někde jinde a nastává nejedna komplikace. Už teď je mi jasné, že si to cácorka za rok zopakuje a nástup do školy prostě ještě nepřipadá v úvahu, i když je teprve listopad. Proto jsem si chtěla přečíst nějaký titul, který by nám oběma – a především jí – pomohl… jenže jsem trochu podcenila anotaci:
Čímž netvrdím, že je kniha špatná. Vůbec ne. Je tam několik velmi zajímavých myšlenek, nápadů, postřehů i témat k prodiskutování. Jenže faktem zůstává, že cílovou skupinou jsou pedagogové a ne rodič bez pedagogického vzdělání. Pro názornost vám sem hodím náhled obsahu, ať si obrázek o tématech a zaměření můžete udělat sami.
Ač je kniha německých autorů velmi tenká, její obsah je hodnotný. Děkuji do prostoru, že je tu někdo, kdo se nebojí zmínit, že i rodič je jen člověk a často jsou na něj kladeny až nemístné nároky. Zejména se to ukázalo v období distanční výuky, která se týká i předškolních dítek. Nás se zatím nedotkla, protože loni byla cácorka ještě malá, ovšem letos z ní mám solidní vítr. Sice mám přes den čas, neboť mi pracovní doba začíná zpravidla po 16té hodině, ale i tak.
Obojí - rodičovství i učitelství - má svá úskalí, obojí má své výhody, nevýhody a rovnováha se hledá zatraceně těžko, protože jedna strana jako kdyby pohrdala tou druhou (a naopak). A dohoda nikde. Maike Röhnau-Böse a Klasu Fröhlich-Gildhoff navrhují – mimo jiného - způsoby, jakým vést dialog a najít společnou řeč. Protože právě spolupráce rodičů a pedagogů je jeden z prvků/pilířů, které hrají dost zásadní roli ve správném vývoji dětské psychiky.
„…Dnes je jasné, že psychická odolnost není vrozená a
také se nedá získat navždycky. V průběhu života se mění a musíme se ji neustále
znovu učit, popř. si ji „osvěžovat“. Děti k tomu potřebují pomoc svých blízkých
v rodině a pedagogických pracovníků v dětských denních zařízeních a školkách.
Psychická odolnost proto není osobnostním rysem, ale dynamickým procesem
přizpůsobování a vývoje… a získává se během vývoje v kontextu interakce dítěte
a prostředí, které je obklopuje…“
Nebudu se rozepisovat ani rozvášňovat. Pointou celého je, že stresovým situacím se nevyhne ani dospělý, ani dítko. Je však potřeba vědět, jak se v takových chvílích zachovat, jak s mrňousem „pracovat“, motivovat ho a směřovat a jak mu pomoci se s tím vším vyrovnat.Což jsou témata, na která jsem v tomto případě odpovědi nedostala, respektive ne uspokojivé a v takové formě, abych byla schopná je absorbovat. Primárně bych tedy Psychickou odolnost předškoláků nedoporučovala, nejste-li pedagog. Bude lepší, když se vy i já, pokud to je potřeba, poohlédneme po jiném titulu a nebojím se, že bychom nenašli.
Rok vydání: 2021
Počet stran: 120
Překlad: Alena
Bezděková
V případě zájmu
vás tento kousek vyjde na krásných 220,- Kč (stále je v platnosti 25%
sleva) a nevím, jaký názor na to máte vy, ale já rozhodně podporuji nakupování
přímo u vydavatelů – tudy
do eshopu!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)