Recenze - V. Ottomanská: Co napoví stromoví

Dnes si na úvod dáme bojový úkol!

Vyjděte ven (klidně imaginárně, pouze v hlavě) – do parku nebo do lesa a řekněte mi zcela upřímně: Kolik stromů s jistotou poznáte? Já bych slušně pohořela, to přiznávám rovnou a bez mučení. Proto dnešní kousek není jen pro cácorku, ale i pro mě a třeba se konečně naučím stromy poznávat. Alespoň některé!

Anička a Honzík jsou dvojčata. Kromě mámy a táty mají taky prima babičku a dědečka s kouzelnou holí špacírkou. Ta je složená ze dřeva různých stromů. Zpočátku oba sourozenci o stromech mnoho nevědí, než jim ale o nich začne dědeček vyprávět. I vy se můžete zaposlouchat do příběhů, které Honzík a Anička s dědou a občas i s babičkou v lese a na zahradě zažili. Kniha má děti nejen pobavit krásným vyprávěním, ale také je poučit o tom, jak vypadá který strom, kde roste, jaké má listy, jaké roční období předznamenává a v čem je pro nás užitečný. V rozpoznávání stromů dětem pomáhají názorné ilustrace a jednoduché otázky, díky nimž si budou moci jednoduše ověřit, jestli si nově nabyté vědomosti zapamatovaly.

Začneme čísly: 104 stránek rozdělila Vladimíra Ottomanská do 10 kapitol, ve kterých nám prostřednictvím ilustrací Evy Chupíkové a příběhu jedné rodinky pomůže získat informace (a zafixovat si je) o celkem 10 stromech – 2 jehličnanech a 8 listnáčích!

Cílovou skupinou jsou děti od pěti let a pro ty zvolila autorka naprosto perfektní způsob sdělení. Na úvod každé kapitolky najdeme ilustrovaný přehled charakteristiky daného stromu  - jeho vzhled bez listů, listy, plody, případně květ + čtyři základní informace. Dalo by se říct, že jde o jakousi encyklopedickou část. Poté následuje příběh, který na sebe po jednotlivých kapitolách navazuje, je tedy vhodné číst ho popořadě – ku příkladu i proto, že se časově pohybujeme chronologicky od podzimu, přes zimu, jaro a léto zase k podzimu.

Na závěr každé kapitoly, ve které na děti čeká nejedno dobrodružství v přírodě a i nějaké to ponaučení či moudro, jsou vždy čtyři otázky, na nichž můžeme společně otestovat, zda jsme při čtení všichni dávali pozor a co jsme si zapamatovali. Odpovědi nemusíte lovit zpětně v textu, jsou u otázek vypsané. Ajedna otázka je vždy kreativní a slouží k zamyšlení.

Co napoví stromoví učí malé zvědavce nenásilnou cestou, která je pro děti nejlepší, nejsrozumitelnější a nejpřínosnější – ukázkou v praxi. Nudnou a strohou teorii, které si dítka dost užijí v hodinách přírodovědy, zabalila Vladimíra Ottomanská do realisticky laděného příběhu s jemnými pohádkovými prvky. Korunu nasazují něžné ilustrace Evy Chupíkové, kterým nemám naprosto co vytknout.

Vezměte děti do lesa či parku – ať už jako sourozenci, rodiče, prarodiče, učitelé či v rámci nějakého kroužku – a poznávejte spolu s nimi. Každý si podle mě lépe věci vštípí a zapamatuje, když k nim má reálný obrázek či konkrétní skutečný vjem a teorii je tak možné spojit s něčím hmatatelným. Poklona a poděkování za publikaci, která vzdělává hravou formou.

Rok vydání: 2022

Počet stran: 104

V případě zájmu vás tento kousek vyjde na krásných 254,- Kč a nevím, jaký názor na to máte vy, ale já rozhodně podporuji nakupování přímo u vydavatelů – tudy do eshopu!

Vladimíra Ottomanská vystudovala předškolní a speciální pedagogiku a také FTVS v Praze. Řadu let působila jako učitelka MŠ a v současné době je ředitelkou MŠ Ottománek. V Portále vyšly její knihy Když se řekne ROZCVIČKA a Rok stromů.
Eva Chupíková se od roku 2010 věnuje výhradně knižní ilustraci, autorským knihám a digitální grafice. S nakladatelstvím Portál spolupracuje pravidelně na mnoha dětských knihách. V roce 2010 získala její ilustrátorská prvotina k titulu Daniely Krolupperové Zákeřné keře ocenění Sukovy studijní knihovny.