Recenze - P. Grant: Poslední svobodný miliardář

Sladké klišé jako hrom, ale funguje!

Co musí mít romance, aby vás zaujala? Co si budeme namlouvat, většina je jich na jedno brdo a podle stejného mustru. O úspěchu a oblíbenosti tak rozhodují detaily a omáčka, případně obálka či jméno autora. Konkurence je veliká, trh přesycený a čtenáři čím dál kritičtější.

Je to dědic multimiliardového impéria. Příšerný mrzout a škarohlíd. Největší vlk samotář pod sluncem. Misantrop je pro něj slabé slovo. Můj nový „přítel“ je chladný, odtažitý a své srdce si ostražitě chrání. A zároveň je nejlepší partií století. Aspoň soudě dle jeho bankovního účtu. Můj úkol je jasný. Udržet všechny vdavekchtivé nápadnice a intrikánské příbuzné daleko od Hayese Rutherforda, nevrlého dědice filmového impéria. A on mi na oplátku nezničí život kvůli jednomu malému nedorozumění.

A je to tady zase. Co? Nechutně bohatý hezounek bručoun s dokonalým úsměvem a náloží v kalhotách. Pippa Grant si na sebe upletla kardinální bič. Pokud chce zaujmout, má se co ohánět, neboť téma si zvolila naprosto průměrné – dohodnutý/předstíraný vztah. Jupí, to tady ještě nebylo. Sarkasmus, kdyby to někdo nepochopil.

K mému velkému údivu je však Poslední svobodný miliardář parádní. Oplývá totiž humorem, o který se stará nejen ústřední dvojice, ale i čtyřnohý kamarád, který slušně přicmrndává a děj dělá o hodně zábavnějším. Kapitoly se pravidelně střídají z pohledu Hayese i Begonie. Jsou kratší a čtivé.

Nebudu lhát, přijde moment, kdy začne příběh váznout a nepatrně ztrácet jiskru, takže by mu prospělo menší zkrácení. Dalším prohřeškem je prvek, který už je tak otravný, až to bolí. Ukažte mi romanci, kde se hlavní dvojka na určitý časový úsek v řádu dní či měsíců nerozejde. Moc prosím! To je tak k vzteku a často na škodu, že by z toho jeden brečel nebo vrzal zuby vzteky.

I Pippa Grant se tohoto přešlapu dopustila a fakticky nebyl nutný. Určitě by se našel způsob, jak to obejít a postavy nasměrovat tam, kde je chtěla a potřebovala mít. A ne, není to spoiler, neb je to v romancích prostě pravidlem. Bože, vždyť i v mé milované lovestory Jih proti Severu tento prvek je. Jenže čím je častější a opakovanější, tím se z něj spíš stává záležitost vnímaná negativně až otravně.

Poslední svobodný miliardář, i přes tyto dvě výtky, bavil. Ptáte-li se na erotiku, je tu, ale nijak důkladně rozpitvaná či v nadměrném množství. Spíš jakoby mimoděk, jemně a vcelku s grácií a bez vulgarismů. Hlavní roli hraje humor, krásná chemie mezi postavami a potřeštěné psisko, které příběh neuvěřitelně oživuje a doplňuje. Jde o velmi milé překvapení, které udělalo radost, i když k tomu rozhodně nemělo předpoklady.

PS: Pro příště by to ovšem chtělo zapracovat na korektuře, protože těch chyb a překlepů bylo až povážlivě moc.

Vydalo nakladatelství MOBA v lednu 2024