Recenze - kolektiv autorů: Kronika smrti

Další úžasná antologie do sbírky!

Nebudu chodit kolem horké kaše – povídkové sbírky od nakladatelství Golden Dog jsou má láska. Zbožňuji je. Tentokrát je spojovacím tématem všech kousků smrt. Což nám ostatně napovídá už sám název. Sestavování se ujal Radoslav Kozák, který vybíral ze zástupu českých a slovenských hororových autorů. Z předchozích antologií (např. Jiný kraj, České temno, Jihočeský horor) už víme, že nám mají rozhodně co nabídnout. Proto není důvod otálet:

Během čtení Kroniky smrti došlo k zajímavému paradoxu: Natolik se mi jednotlivé kousky líbily, že jsem měla tendence si tyto krátké epizody šetřit. Knihu jsem měla na piedestalu a vychutnávala si ji po doušcích. Těch tu máme celkem 13 od 14 slovenských a českých autorů. Medailonky všech najdete v závěru. Velmi oceňuji nádhernou obálku, jakož i grafickou úpravu vizitek autorů. Michal Březina si vyhrál. Ke každé jednotlivé povídce potom máme ještě vždy černobílou éterickou ilustraci od Beáty Juritkové, která dokázala úchvatně vystihnout podstatu toho, co si pro nás autoři přichystali.

Povídky samotné mají pestrý záběr témat, věku hlavních hrdinů i forem smrti. Zemřít se totiž dá skutečně různě… sebevražda, autonehoda, napadení upírem, nákaza, rozsápání šelmou, prokletí, nemoc, vražda… Ani jedna z povídek nepostrádá údernost, temnotu a hororový nádech. V žádné neexistují hluchá místa. Nuda nehrozí!

Mám-li vybrat top trojku, potom by vypadala následovně (zvolené pořadí je čistě náhodné): Zuzana Droppová a její Karma, která nás vezme do mafiánského prostředí. S mocí roste chuť. A když máte vliv a dostatek prostředků, splníte si nejednu libůstku. Díky konexím se vyhnete trestu. Ovšem jednou se to celé dozajista podělá. Veronika Fiedlerová zabrousila v povídce Spolužáci do budoucnosti, kde žijí normální lidé s nelidmi (upíři, vědmy, vodníci,…). Úžasně vystavěný příběh o nespravedlivém trestu, pomstě a výčitkách s nadpřirozeným twistem. Nelly Černohorská mi pro změnu učarovala povídkou Bróňa Drtipěst. Někteří lidé jsou prostě nešťastní bez hlubšího důvodu a nenávist jimi prorůstá až do morků kostí, takže na světě zůstane i po jejich odchodu. Mrazivé a neuvěřitelně poutavé čtení!

Svůj prostor tedy dostaly mezilidské vztahy, monstra, obyčejné lidské vlastnosti, chorá mysl i nádech nadpřirozena. Jde o úžasný pelmel, který se skvěle čte, a každý si vybere kousky, které si oblíbí, i ty, které ho úplně neuchvátí. Namátkou: Mark E. Pocha (Gomenasaj) se držel docela při zdi. Honza Vojtíšek (Nenazřanec) to naopak rozbalil a nechutnosti dal zcela nový rozměr! Radoslav Kozák (Smyčka osudu) vám mrazivým nádechem způsobí pořádnou husí kůži a skvěle si vede i Petr Boček (Samorost), který nic nepřekombinovával a vyšlehl parádní duchařinu. Martin Štefko (Vždyť jsou to jen děti…) přišel s postapo příběhem, ze kterého zatrne, a chvíli jsem ho musela rozdýchávat.

Nemám jedinou výtku. Znovu jsem se na 268 stranách utvrdila v tom, že Golden Dog antologie umí na výbornou. I nadále jim zůstanu věrná a budu s nadšením propadat pestrému záběru stylů, který si můžu dávkovat jako večerníčky či chuťovky během dne. Ráda poznám nová jména a stejně tak si s chutí slupnu něco od autorů, které už znám.

 5*

Vydalo nakladatelství Golden Dog v roce 2024