neděle 2. srpna 2015

Interview se Snapem - díl 7.


Čeká nás, pardon - naše hrdiny, ráno po první "společné" noci. Jaké bude? A co přinese další den? Jedno je jasné, klid bude pro tuto dvojici zřejmě slovo, které hned tak nepoznají. Proč? Protože autorka je sadistka ;-)


párování: Severus Snape/Hermiona Grangerová - Snamionka
počet kapitol: zatím jedenáct sepsáno, celkem tak 15?
počet slov: bude doplněno, jakmile dokončím ;-)
betace: Wixie 
rating: zatím ne, s největší pravděpodobností bude na jednu nebo dvě kapitolky
shrnutí: Hermiona Grangerová klesla poměrně hluboko. Šlo by to i níž, ale zatím se drží. Jak to dopadne, když se kvůli práci setká se Severusem Snapem, aby nakonec zjistila, že pomoc člověk najde tam, kde ji nejméně čeká? O dalším ani nemluvě...

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu.


***část sedmá***


Ráno se vzbudila a Severus už byl pryč. Odešla do své koupelny,  aby se vysprchovala, převlékla a v duchu se zároveň snažila uklidnit. Zdály se jí naprosto příšerné sny. I když použitý přívlastek není tak úplně správný. Nebyly příšerné, spíš děsivě nemravné. Ne, že by se jí už někdy podobné věci nezdály, jen obvykle nehrál hlavní a dominantní roli Snape.

“Dobré ráno,” pozdravil nečekaně zdvořile a bez jízlivosti. “Dovolil bych si navrhnout malou změnu. Vy vaříte obědy, já večeře a snídaně, případné svačiny si každý připraví dle vlastní chuti,” nadhodil. Odmítal být služka. A pokud ano, vybere si svou frustraci jinak. I když… časem si ji vybere s největší pravděpodobností i tak. Proč chodit jinam, má-li rozptýlení na dosah?

“Dobré ráno,” odpověděla, jak jí slušnost radila. “Vlastně to zní vcelku logicky,” pokrčila rameny.

“Výborně, domluveno,” postavil před ni na stůl kávu a rozešel se ke dveřím. “Málem bych zapomněl. Až se najíte, mám pro vás připravenou další zásilku a také by nebylo od věci dokoupit zásoby. Počkám na vás v laboratoři,” řekl a odešel.

Hermiona se zdržela jakéhokoli komentáře, v klidu si připravila toast s marmeládou a pustila se do něj. Pokud to jen trochu šlo, snažila se žít jako mudla. Nebylo dobré spoléhat na kouzla ve všech činnostech. Navíc tak vyrostla. A občas bylo prima chovat se… obyčejně. Poslední dobou myslela na rodiče velmi často. Možná by mohla… poprosit o pomoc. Ale Snape by se jí spíš vysmál. Protáhla si záda, protože matrace profesora Snapea byla na její vkus moc tvrdá, a zamířila za svým společníkem pro příslušné instrukce. Princip byl stejný jako posledně. Vyměnit balíček, tentokrát umístěný pod keřem v zoologické zahradě vedle pavilonu opic, za ten od Severuse a na zpáteční cestě se stavit na trhu pro zeleninu, ovoce, maso a pár dalších nezbytností, které docházely. Výměna se obešla bez nečekaných zvratů a nákup byl příjemnou změnou. Hermionu by nenapadlo, že jí budou chybět lidé, ale když se prodírala davem, nasávala vůně prodávaného zboží, zaplavil její tělo příjemný pocit. Ztrácela se mezi množstvím lidí, nebyla tolik na ráně. Nemusela číhat a být neustále ve střehu, aby mohla vrátit narážku, urážku nebo popíchnutí. Zrovna se chystala zakousnout do voňavé nektarinky, když ji přepadl pocit, že je sledována. Takové to neidentifikovatelné děsivé mrazení na zátylku. U stánku s mořskými plody se nenápadně otočila, ale její pohled nenarazil na nic neobvyklého. Rozhodla se ještě chvíli spývat s davem, než zamíří na místo vhodné k přemístění. Stranou od hlavního proudu lidí  zmenšila tašku s nákupem, aby cestou “domů” nedošel úhony. Mlýn stál na svém místě. A proč by nestál, že? Nemá nohy, aby odešel nebo se přesunul. Zvedla poklop, zašeptala: “Lumos,” a šla pomalu dolů. Nechápala, proč nemůže jít normálně předními dveřmi, když už viděla přes maskovací kouzla, ale hádejte se s někým, kdo je větší, starší, zkušenější a… děsivější. V domě bylo pozoruhodné ticho. Ne takové to typické pro staré domy, kdy sem tam zazní nějaké lupnutí, prasknutí, šustnut, jak pracuje stárnoucí dřevo nebo jiný materiál. Ale děsivé, mrazivé ticho, při kterém vám tuhne krev v žilách… klid před bouří tomu říkají.

“Profesore, jsem zpátky,” zavolala, jenže odpověď žádná. Zvětšila nákup na původní velikost, vyndala balíček určený svému hostiteli a zamířila do pracovny. Chtěla otevřít dveře, jenže to šlo jen o pár centrimetrů, než do něčeho narazily. Evidentně to bylo měkké. Nahlédla škvírkou a na zemi spatřila Snapeovo bezvládně ležící tělo. Do laboratoře vedl ještě jeden vchod  z obývacího pokoje. Musela proběhnout prakticky celým domem, nebylo ovšem zbytí. “Profesore,” opatrně do něj strčila. Odložila balíček, zakouzlila diagnostické kouzlo, které nic nezjistilo. No výborně! vzdychla v duchu. “Severusi,” zatřásla s ním méně šetrně. “Zatraceně, Snape!” zvýšila hlas a drcla do něj pořádně.

“Grangerová?” probíral se jen hodně neochotně.

“Máte tu snad víc společnic?” vyjela na něj. Čím to, že kdykoli na ni promluvil, měla chuť mu něco odseknout. Provokoval ji už jen tím, že vůbec dýchal. Proč?

“Merline, jen to ne, vy vydáte za tři,” ušklíbl se a pomalu se pokoušel posadit. Navzdory chuti kopnout ho pod koleno, nebo o kousek výš, ho Hermiona opatrně podpírala.

“Fajn vědět,” pokrčila rameny a pro danou chvíli jeho rýpání ignorovala. “Co jste tu vyváděl?”

“Vařil lektvar pro Malfoye, jste si skutečně jistá, že jste panna?” seděl v tureckém sedu, ztěžka oddechoval a vypadal otřeseně, přesto se choval jako… Snape.

“Samozřejmě, že jsem si jistá! Chcete potvrzení od gynekologa?” vyjela na něj ostře. Vstala, položila jeho zásilku na stůl a přemýšlela, jestli ho něčím přetáhne nebo prostě třískne dveřmi a půjde vybalit nákup.

“Od koho?” podíval se na ni nechápavě.

“Od gynekologa, to je doktor přes…” hledala vhodné označení.

“To byl vtip, Grangerová. Vím, kdo je gynekolog,” pomalu se zvedal na nohy a přidržoval se desky stolu, čistě pro jistotu. Všechno ho bolelo. “Jde mi o tohle,” ukázal na prasklý kotlík. “Přidal jsem do lektvaru panenskou krev, vaši krev, a celé to explodovalo.  Tedy ne úplně explodovalo, spíš se zvedla tlaková vlna, která mě vymrštila na dveře a víc nevím,” vysvětlil ve zkratce.

“Takže za to může moje krev? Nespletl jste něco v postupu? Nesáhl jste po jiné krvi? Jak vás mám asi přesvědčit, že jsem skutečně…” už ji nebavilo, jak neustále poukazuje na to, že on je zkušený a ona ne.

“Moc způsobů není, ale věřím vám. Jste tak vyděšená, kdykoli se k vám přiblížím, že prostě musíte být panna,” ušklíbl se. Stále nechápal, co se vlastně událo. “A věřte tomu nebo ne, já chyby nedělám!” dodal nakonec přísně.

“To povídejte bouli na své hlavě a prasklému kotlíku, já jdu uklidit zásoby,” odměnila ho kyselým úšklebkem a zamířila do kuchyně.

“A co ten balíček?” zavolal za ní, protože si ho nevšiml.

“Hledej, šmudlo, hledej,” zazněla z dálky drzá odpověď. Severus nevěřícně zakroutil hlavou a musel se usmát. Možná byla neposkvrněná v oblasti sexu, ovšem v drzosti a provokaci mu byla rovnocenným soupeřem.

11 komentářů:

  1. Odměná! :D
    Výměna názorů proběhla dle očekávání, ale čekám napjatě, jak vysvětlíš ten výbuch kotlíku... Že by kontaminace krve smrtí? Jako že ve válce Mia musela vraždit? Vzájemná nekompatibilita krve těch dvou? :D těším se na další kapitolu!
    Liz

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hm... což já, ale jak to vysvětlí Severus :D Bude trvat, než příčinu odhalí a... pšt! :D
      Hypotéza s vražděním je zajímavá :) Ale spíš bych za tím hledala něco mnohem jednoduššího - uvidítě ;-)
      Díky moc, kapitolka bude v neděli :) dali jsme si s betou jeden týden pauzu :)

      Smazat
  2. Jsem moc zvědavá, jak zdůvodníš ten výbuch kotlíku. Díky za další kapitolu a těším se opět v neděli :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentík, příště prosím podepsat ♥

      Smazat
  3. Padajú tu dohady, prečo je Hermionina krv taká výbušná... Hm... lebo je taká jej majiteľka? :-D To asi nebude dôvod.
    Takže uvidíme, až nám to sama napíšeš.
    Nebudem Ti sľubovať nedeľu, lebo... no ja Ti neviem
    Ďakujem za kapitolku, vendi, teším sa na ďalšiu.
    nad

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mně se líbí, jak se to točí kolem té krve, ale příčin může být přece víc :D
      Dočkáte se - i když, zatím jsem u dvanácté kapitolky a Severus má poněkud jiné starosti :D
      Však víme, času málo, práce hodně a do toho děti a domácnost, miláčku, ani já jsem v neděli nebyla, takže třeba tuto :D
      ♥ díky

      Smazat
  4. Přečetla jsem čtyři kapitoly zpětně a musím přiznat, že jsem se královsky bavila. Obzvláště Hledej, Šmudlo, hledej mě dostalo do kolen, páč tohle doma dost často používáme :-D.
    Těším se na další neděli! :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jé - Janinka je zpět! To je radosti v jihočeském rybníce! :D
      Hledej, Šmudlo, hledej je prostě klasika, která ze mě vypadla naprosto automaticky :D
      V neděli na viděnou ♥

      Smazat
  5. Tak tentokrát jsem se bavila kralovsky a hrdinové jsou uveritelni, jsem zvědavá jak dopadne kotlikova záhada :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mám radost, že se mi to podařilo pojmout ke spokojenosti mé i čtenářů :)

      Smazat
  6. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětSmazat

Každý komentář velmi potěší, i kdyby to byl obyčejný smajlík. Díky za Váš čas :)