Už nikdy víc nebudu pít - ADVENT 2015 - část osmá

Osazenstvo nám mizí neznámo kam, Albus by měl mít nahnáno a naši hrdinové mají také, protože to není samo sebou! Situace začíná být skutečně bezvýchodná a bomba začíná tikat :)

Počet kapitol: 11-13

Obsazení: Albus Brumbál, Severus Snape, Hermiona Grangerová, Lucius Malfoy, Raymond Reddington, Elizabeth Keen, Vendi, Nadin, Wixie, Liz, Janinka

Rating: Neblázněte - NE
Betace: Wixie ♥

Klíčová slova: mišmaš, všehochuť, předsváteční úlet, lék na shon, prostě ať je nějaká legrace!

Veškerá práva ohledně tématu HP náleží J.K.Rowling, za vše ostatní je odpovědná má mysl v těsné spolupráci s mou fantazií. Píšu pro zábavu, čtenářky a ne pro zisk. Bez souhlasu autorky platí zákaz kopírování textu i obrázků.

VIII.

Raymond se už už nadechoval k nějaké poznámce, dotazu či něčemu podobnému, ale zarazil se v polovině s pusou otevřenou. Nezmizel on, ani ten druhý týpek, nýbrž Lizzie, což ho vyděsilo podstatně víc.

“Pardon,” vyhrkla šokovaná Elizabeth, když vrazila na chodbě do krabice, byť nebylo komu se omlouvat, neb se tu nikdo nenacházel.

“Mami, na chodbě je cizí ženská!” zavřískl chlapec, kterého z pokojíku vylákal hluk, a zpoza rohu se vzápětí vyloupl druhý.

“Nekecá, fakt tu je! Mami!” přidal se ke svému dvojčeti. Nadin měla plné ruce práce s přípravou večeře a v duchu ji napadlo, že dneska půjdou ti dva spát bez zákusku, jestli okamžitě nepřestanou vyvádět. Vykoukla z kuchyně, aby je srovnala a zarazila se.

“Já se omlouvám,” svěsila ramena Liz. Co měla říct víc? Očividně narušila podvečerní idylku a vůbec netušila, kde je. “Nerada ruším, ale máte ponětí, kde se právě teď nacházím?” vychrlila ze sebe. Ray i ten profesor Shape nebo jak se jmenoval, se vrátili poměrně rychle. Snad tu ani ona nezůstane příliš dlouho. Těžko by dokázala svou přítomnost vysvětlit. Nemluvě o fakt, že netušila, kde se nachází. Mohla být klidně na druhé polovině zeměkoule.

“Jak jste se dostala dovnitř?” zeptala se duchapřítomně brunetka, protože to ji zajímalo ze všeho nejvíc. Očividnou podobnost s agentkou z jednoho seriálu se rozhodla ignorovat.  

“Dlouhý příběh,” vzdychla Elizabeth a k ničemu dalšímu se nedostala. Zase zmizela. Nevrátila se ovšem ke zbývajícím třem členům, čekala na ni jen Hermiona.  

“Vypařili se před pár vteřinami,” vzdychla Nebelvírka a byla ráda, že tu není sama. “Mrzí mě, že jste v tom také zatažení,” omluvila se za něco, za co vlastně nemohla. Neprosila se Albuse o zásah nebo cokoli podobného.

“To nic, alespoň se tu nestřílí,” usmála se povzbudivě Lizzie. Co říct víc? Už s Redem vyvázli z větších průšvihů. “Spíš by mě zajímalo, jak se z toho dostaneme. Ten váš stařík nebo jak mu říkáte, co je vlastně zač?” tázala se.

“On to určitě myslel dobře, ale je prostě už starý a zřejmě to úplně nepromyslel do detailů. Nechápu, proč to sem přeneslo i vás a proč všichni na přeskáčku mizíme. Nedává to smysl,” posadila se Hermiona zmoženě na židli.

“Nedává? Já bych řekl, že dává,” zašklebil se Severus a oklepal si z ramene jehličí.

“Proboha, kde jste byli?” zarazila se Liz a pomáhala Raymondovi očistit zaneřáděnou košili i vestu od hlíny, mechu a kde čeho dalšího.

“Ale, hodilo nás to do bažin uprostřed něčeho, co dost dobře připomínalo skotská blata,” zasmál se oslovený. “Příště bych se docela rád objevil někde v baru. Panák by bodl,” dodal s úsměvem. „Nebo na pláži, z té zimy mi začínají tuhnout kolena,“ postěžoval si ještě.

“Sám si panák,” rýpla si do něj Lizzie. Chabá známka, že humor je zatím ještě neopouštěl. „Ale, ale, snad mi nestárnete, pane Reddingtone?“ objala ho a políbila.

„Mrško,“ pleskl ji přes zadeček a zhluboka se nadechl. Na podobné kousky už vážně neměl věk, ale když se k němu takhle lísá? No tak to samozřejmě snese!

“Ať měl Albus v plánu cokoli, tohle je dost šílené i podle jeho měřítek,” dokončil Severus svou očistu. “A coby snaha o sblížení nás dvou se to absolutně míjí účinkem,” doplnil pro úplnost směrem k Hermioně.