recept - cuketové zelí
Ano, už je to tak v září jsem vyzkoušela zavařování. Velmi amatérsky a pozvolna, ovšem co jiného z tou nadílkou cuket mě nenapadlo. Takže... cuketové zelí. Zní vám to divně? Jo, taky jsem se cukala a pro jistotu zkusila jen tři sklenice. Není ani konec října a už mi zbývá jen jedna! O čem to svědčí? Že se co? Ujalo!
Předem se omlouvám za nedostatečnou fotodokumentaci. Při přesunu fotek v telefonu do složky s recepty mi prostě někam zmizely. Mrchy!
Bez přepočtu (pochopíte o kousek níže):
♣ 5 kg cukety
♣ 1 kg cibule (rada - doporučuji cibuli vynechat. Má totiž tendence se kazit. Jak cibuli dodat později se dozvíte v receptu samotném)
♣ 1/2 litru octa (používám bzenecký)
♣ 1/4 litru oleje (vzala jsem slunečnicový)
♣ 6 lžic cukru
♣ 4 lžíce soli
Přepočteno pro variantu 3 sklenice od okurek:
♥ 1800 gramů cukety
♥ 400 gramů cibule, ale viz výše - raději jsem vynechala
♥ 180 ml octa (používám bzenecký)
♥ 90 ml oleje (vzala jsem slunečnicový)
♥ 2 lžíce cukru
♥ 1 lžíce soli
♥ a přidala jsem čajovou lžičku celého kmínu
Začneme tím, že cuketu omyjeme, vydlabeme a oloupeme. Poté nastrouháme na hrubé části struhadla do mísy, posolíme, promícháme a necháme cca hodinku odstát.
Nic neslévejte nebo tak, nechte v míse a přidejte zbytek ingrediencí. Můžete ochutnat a případně dochutit nebo (jako jsem to udělala já) se držet receptu s tím, že případné dochucení a doladění proběhne až těsně před podáváním.
Plníme do sklenic - přibližně max 1,5 cm pod okraj! A zavíčkujeme :)
A jak to udělala jihočeská kachna, když má sice stoletý zavařovací hrnec, ale nemá k němu teploměr? Inu - chvíli gůglila a pak použila následující postup:
Hrnec odpovídající velikosti na tři sklenice od okurek tak, aby se navzájem nedotýkaly. Mokrá utěrka na dno. Na utěrku sklenice. Ty zalít do 3/4 vlažnou vodou a postavit nad plamen. Jakmile se začnou objevovat první bublinky, dát na ten nejmenší hořák (mám plynový sporák), stáhnout na minimum a udržovat 20 minut s minimem bublinek čili jakoby na hraně vaření. Chvíli se mi to dokonce i vařilo. Po dvaceti minutách jsem sporák vypnula a sklenice nechala ve vodě. Nemám takové to cosi na vyndavání a namočit chňapku se mi nechtělo. Když zchladly tak, že šly vyndat rukou, opatrně jsem je přemístila na utěrku na linku a nechala vychladnout úplně. Potom putují do špajzu, kde je tma a chlad.
Po měsíci jsme okoštovali první. Ani táta a ani babička nepoznali, že nejde o zelí kyselé, nýbrž o cuketu. Jak zelí připravuji? Konzervu jsem otevřela, očuchala (jestli se chytla a není zelí zkažené - nebylo. Ani penicilin se nikde netvořil), vyklopila do hrnce, přiklopila pokličkou a začala ohřívat. V kastrůlku vedle jsem na sádle osmažila (skoro do hněda) cibulku. Ze zelí se nechá vyvařit většina vody, pak se ochutná, případně dochutí (maličko jsme doslazovala, asi půl lžičkou cukru) a na závěr se vmíchá osmažená cibulka. Tradá! Je hotovo! A jestli se příští rok urodí cukety, tak bude těch sklenic podstatně víc!
Páni, z tebe se stává profi kuchařka! :)
OdpovědětVymazatAle může to být dobrota, posledně jsem podle tebe pekla cuketový perník a to bylo žraso!
Hehé - do profí mám sakra daleko, ale víš jak nouze naučila Dalibora housti? Tak mě naučila otáčet se v kuchyni a semo tamo z toho vzejde i překvápko! :D jů - tak to jsem ráda! ♥
Vymazat