Co na tom, že mě zaujal spíš druhý díl
Chtěla jsem to
prostě vzít hezky popořadě a ne jako vždycky, jak mi to přijde pod ruku. Ono to
zpravidla u románů pro ženy nemá vliv, neb bývá každý věnován jinému páru… a
teď pěkně kecám! Co taková Gabrielova trilogie? Hm? Vendulíno, radši nemudruj a
pusť se do recenze!
Zdroj obrázku klik
Originální název: En Enda Natt
Rok vydání v ČR: 2016
Rok vydání originálu: 2014
Počet stran: 384 (má čtečka ve formátu epub uvádí 467 stran J)
Žánr: román pro ženy
série: Nepřátelé a milenci díl první (zatím ze dvou?)
Vydal: Metafora
(web)
Překlad: Irena Lysáčková
Za poskytnutí
recenzního e-booku děkuji webu palmknihy.cz,
kde knihu můžete pořídit za 265,- Kč. Pokud dáváte přednost tištěné verzi, Heuréka
vám ráda napoví. Cena startuje na 265,- Kč u e-booku a 284,- Kč u klasické
knihy
Anotace z databazeknih.cz:
Přichází Důvěra je
nejcennější komodita… Švédský román o pomstě, intrikách ve světě byznysu a
zakázané lásce.
V nelítostném světě švédských financí se nevyzná nikdo lépe než David Hammar. I
přes svůj dělnický původ se vypracoval na pozici jednoho z nejbohatších
švédských finančníků. Nemilosrdný a nezastavitelný hráč už roky pase po
jediném, urvat pro sebe Investum, obchodní společnost aristokratické rodiny De
la Grip. K získání impéria potřebuje ještě poslední krok – přetáhnout na svou
stranu někoho z vysoce postavené rodiny. Nejvhodnější kandidátem se zdá být
Natalia.
Natalia De la Grip
je jednou z nejtalentovanějších firemních poradkyň švédského finančního světa.
Čeká se od ní, že se usadí a provdá za někoho ze svých společenských kruhů.
Natalia však vždy kráčela proti proudu a jejím jediným snem je dokázat svému
otci, nemilosrdnému patriarchovi, že dokáže víc než jen čekat doma na manžela.
Když ji pozve David na oběd, je nedůvěřivá, ale postupně podlehne jeho kouzlu.
Z jiskry, která mezi nimi přeskočí, vzplane vášnivý, nezapomenutelný večer.
Byla to ale jen
aféra na jednu noc nebo ne? Vztah mezi Davidem a Natalií je nemyslitelný,
protože jejich rodiny jsou nesmiřitelnými nepřáteli. Na světlo navíc vyjdou
tajemství, pohřbená hluboko v minulosti. Oba stojí před nelehkým rozhodnutím.
Je pro Davida přednější pomsta, nebo láska milované ženy? A zvolí Natalia
správně mezi pýchou a touhou svého srdce?
Nepřátelé a milenci jsou švédský román skvělé autorky s českými kořeny, jenž se
dočkal již mnoha překladů. Zahřeje a rozpálí jako oheň z krbu uprostřed chladné
švédské zimy.
Vendi, recenzent amatér:
Očekávání:
Jak začít – kasala jsem se u Hory,
jak je mým cílem pro nadcházející rok, zkoušet knihy z oblastí, které bych
jindy třeba obešla obloukem – Hluboký
hrob aneb teenagerské čtivo, Temné
záblesky a Devět
dní coby post apo a teď tohle a tím sleduji jako co? Autorka je Švédka. No,
zřejmě už nemůžu říct, že severské autory nečtu, i když má averze byla hlavně
k boomu detektivek. Takže očekávání? Román pro ženy. Co čekat od něj?
Plynoucí děj, trochu těch lechtivých scén, průměrné dialogy a aspoň maličko
smysluplný děj.
Skutečnost:
Zpravidla si říkám, že román pro ženy je pro mě taková sázka
na jistotu, když chci něco, co přečtu rychle a u čeho nemusím tak dávat pozor
jako u detektivek nebo thrillerů. Sekla jsem se nebo ne? Jdeme na můj poslední
dobou velmi oblíbený styl recenze a uvidíme:
Strana 22 – vypadá to na pomalejší a krkolomnější rozjezd.
Strana 42 – už od začátku se objevují standardní klišé. On
má plán. Ona je zvědavá. Dali si oběd a už se nechtějí v životě vidět,
v tom mají jasno - oba, přesto jeden druhému vrtá v hlavě. No, o čem
by to potom jinak dalších 400 stran bylo? Je úplně jasné, že se ještě potkají a
dost pravděpodobně nezůstane jen u toho. Přesto se mi líbí (stejně jako tomu
bylo u Turbulence),
že autorka zapracovala i na hloubce příběhu a číhá na nás jakési tajemství na
obou stranách. To dodává dramatičnost a takovou tu touhu číst dál, protože
jinak zatím pořádná nuda.
„…“Co byste udělal,
kdybyste nedělal to, co teď?“ zeptala se ale místo toho.
„Asi bych se vydal na
lodi kolem světa. Sekl bych s internetem, četl knížky.“ Usmál se. „Možná
bych se naučil vařit.“
„Vy neumíte vařit?“
předvedla hraný úžas Natalia.
„Vy jo?“ zeptal se
s pozdviženým obočím.
„Před pár dny jsem
otevřela sklenici okurek, počítá se to?“…“
Strana 83 –
mám podobný problém jako u knihy Hora
mezi námi… autorka zapomněla na koření. Sakra, kde je nějaká slánka?! Já si
snad ty stránky solí vážně posypu. Děj je prokládaný ještě dvěma dalšími páry –
jen zlehýnka. S jedním se setkáme ve druhém díle a s tím dalším?
Nemám tušení, neb se mi nepodařilo najít, že by třetí kniha byla – ani
v originále. Zajímalo by mě, zda co do suchosti je na vině překlad, či je
taková i původně.
Strana 110 – že by to byl tygr? Totiž přihořívá… Totiž, že
by se konečně začalo něco dít? Nebere se tohle trošku jako spoilerování?
Strana 130 – Hoří! Tak jo, budu upřímná a nebudeme si mazat
medík… kdekoli… o tyhle scény zpravidla jde. O jaké? O erotické přece! Z tohoto
hlediska hodnotím jako lepší průměr. Žádné
zbytečné rozmazání, detaily jakž takž, nic pornografického ani pohoršujícího.
Znám lepší, i mnohem horší. Decentně popisné, prozatím na 6,5 z 10.
Strana 145 – Konečně to přichází! Volejte sláva a tři dny se
radujte – čtivost je tu! Ovšem tedy skoro za první třetinou knihy, spíš lehce
k polovině? To tedy… nic moc.
Strana 180 – Po dlouhé době se mi stalo, že v daném žánru
– román pro ženy – si nejsem úplně jistá koncem. Skoro mám nutkání na něj
obrátit a přelousknout pár řádek, ale odolávám. Po počátečních rozpacích je
příběh slušně rozehrán a já začínám být neskutečně zvědavá a napnutá natolik,
že zapomínám na psaní poznámek!
„…Vždyť víte, jak to je.
Člověk je dobrý jen natolik, nakolik se mu povedl jeho poslední obchod. Buď je
na cestě vzhůru, nebo na cestě pryč…“
Nemohla se do toho autorka obout už na začátku? Muselo to
být tak plytké a nudné a otravné? Jsem rozmazlená od Cartera a dalších nebo
přehnaně kritická? Nezdá se mi. Čekat na rozjezd příběhu sto padesát stránek mi
nepřijde jako zrovna dvakrát pozitivní faktor pro knihu a upřímně nemám chuť
číst druhý díl, přestože to byl právě ten, který mne k autorce přitáhl. I
ten obal je celý takový pofiderní a vůbec se mi nelíbí. Anotace zněla více než
slibně, avšak po přečtení poslední stránky si říkám… hm, tak jo, dobrý to bylo…
průměrný… tak za tři kachničky a popojedeme!
To mi připomíná mojí babičku - ty jsi měl na vysvědčení trojku? Ale to je taky krásná známka, vždyť se u ní píše dobrý :D.
OdpovědětVymazatAle jo - v dnešní době kdejakého braku je trojka vlastně celkem uspokojivý výsledek :D jen je jich teď nějak moc! :D to se krásně hodí, zrovna jsem u tebe psala komentář k nule/jedničce :D
VymazatSkvělá recenze :) Pěně jsem se u ní pobavila a aspoň vím co od knihy čekat :) Mám ji totiž rezervovanou v knihovně, tak snad to bude příjemná oddechovka :)
OdpovědětVymazatJé, děkuji!
VymazatOddechovka to určitě je a budu moc zvědavá, zda se shodneme, či nikoli ;-)