knihovna – F. Kotleta: Příliš dlouhá swingers party

Flákota!

Protože mám teď se čtením trošku potíže, zvolila jsem kratší bonboniéru, která obsahovala pět menších bonbonků. Jo, nejdřív masíčko a potom dezert, hej! Fajn, přestanu šaškovat, únava mi vlezla na mozek a jsem jemně infantilní. Mé první seznámení s tímto autorem aneb jak mě Devět dní a  Temné záblesky přivedly k domácí tvorbě!

Zdroj obrázku klik

Kniha na:

Originální název: Příliš dlouhá swingers party (pokud tedy František neměl nějaké jiné pracovní označení)

Rok vydání v ČR: 2014

Rok vydání originálu: 2014

Počet stran: nastává jemný zmatek – každý web říká něco jiného – Databázeknih: 292, Palmknihy: 414, Československá bibliografická databáze: 288, vydavatel Epocha: 288 (má čtečka ve formátu epub uvádí 182 stran J čili jediný údaj, za který vám ručím J)

Žánr: fantasy, povídky

série: není – eventuálně jde brát jako první část série Tomáš Kosek, záleží na úhlu pohledu

Vydal:  Epocha (web)

Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji webu palmknihy.cz, kde knihu můžete pořídit za 179,- Kč. Pokud dáváte přednost tištěné verzi, Heuréka vám ráda napoví. Cena se pohybuje kolem 200,- Kč jak za elektronickou, tak klasickou formu.

Anotace z databazeknih.cz:

Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Spousty sexu. Ale taky akce a humoru. Jinak to František Kotleta ani neumí.

Vendi, recenzent amatér:

Očekávání:

Řekneme to asi takhle – kdo neslyšel o panu Kotletovi? Určitě vás pár je. Ale kdo čte časopis pro fanoušky fantasy Pevnost a neslyšel o Kotletovi? Tady už by se neměl hlásit nikdo. Vím, že je to… nebojím se říct cvok. Trochu extrémista. Lákal mě, ale zároveň jsem si nebyla jistá. Temné záblesky mi dodaly odvahu a já si řekla, že proč ne. Navíc s ani ne dvou set stránkovou povídkovou ochutnávkou? Tady není o čem!

Skutečnost:

Po panu Kotletovi jsem pokukovala už delší dobu, ale vždycky jsem si říkala, že se mi do toho nechce. Nemám chuť pouštět se do série, když nevím, zda mě první díl zaujme. A pak jsem narazila na povídkovou Příliš dlouhou swingers party. Pět samostatných příběhů dohromady čítajících sto osmdesát (beru v úvahu údaj své čtečky) stran? Ideální ochutnávková velikost a také možnost, jak si otestovat autorův styl a zjistit, zda bude či nebude vyhovovat.

„… Neměl jsem to daleko. V mém 1kk nebylo daleko vůbec nic. S dobrou vařečkou a trochou fantazie jsem mohl sedět na záchodě a přitom míchat guláš v hrnci…“

Povídka první: Děj odsýpá a je tak zajímavý, že se vám nechce ani jít čůrat. Šla bych se čtečkou, ale obávám se, že bych slítla ze schodů. I když náhrobek Při četbě Kotlety si zlámala vaz při pádu na schodišti zní vcelku originálně. Ač jsem možná měla obavy z těžkopádnosti, vulgarismů a vůbec takového toho klišé nabubřeného sprostého výraziva, jsem mile překvapena. Líbí se mi ta lehkost, vtipná a zábavná spojení, gradace děje a nucení usmívat se i u věcí, u kterých to není dvakrát vhodné.

Povídka druhá: Fór za fórkem, sarkasmus, napětí a detektivní pátrání okořeněné erotikou a magií? Kotleto, kdes byl celý můj život?

„…V baru U Červené žáby bylo šero prosycené tabákovým kouřem hustým jak středoškolačka, co si na školní výlet vyrazila bez podprsenky…“

Povídka třetí: Masíčko! Spojení magie a českého prostředí mě neskutečně baví. Pane Kotleto, budeme si muset velmi důvěrně pohovořit!

Povídka čtvrtá: Jestli tohle čte autor, moc se mu omlouvám. Vůbec se ho nesnažím balit, mé libido je po smrti, ale prostě… koleduje si o pořádný náklep paličkou na maso… kriste, kam na tohle chodím? Nemám psát seriózní recenzi? Zřejmě jsem se praštila do hlavy! Omlouvám se čtenářům. Já nic, to on! Tahle povídka je zřejmě nejkratší a přitom dobrá a napínavá, ocenila bych něco delšího. Jejda, Kotleta se mi dostal pod kůži!

„… Fascinující to rozhodně bylo. Ať už toho chlapa odkrágloval kdokoli, měl smysl pro drama. Na první signální bych řekl, že vrahem byl nějaký zvrácený umělec nebo scénický architekt. Soudil visel na stropě přibitý železnými hřeby v pozici, v níž měl ruce sepjaté nad hlavou a nohy spojené chodidly k sobě podobným způsobem…“

Povídka pátá: Tak jsem se namlsala a dál? Ale teď chvíli vážně – miluju vepřové! Kolikrát tohle asi autor slyšel?

Fajn, budu chvíli hodná a zkusím to shrnout nějak důstojně a bez legrácek. Kdo má rád detektivky, magii, artefakty, tajemství a nevadí mu erotický doplněk, sarkasmus, humor, nadsázka a špetka toho drsného koření, je na správném místě. Upřímně jsem zvědavá, jakou dynamiku má kniha jako celek, když není rozdělena na pět samostatných částí, které na sebe sice navazují z hlediska vývoje hlavní postavy a jejího postupu v ději. Skutečně mě to zajímá. Hodnotím tento bonbonek jako jedinečnou možnost ochutnat něco málo z tvorby tohoto pána a dávám pět z pěti, protože nemůžu jinak. Po pár průměrnějších kouscích jsem nadšená z něčeho, co je zvrhlé, akční, napínavé a přitom psané tak lehce, že i ve tři hodiny ráno vám to dává smysl a můžete se u toho smát.