Část čtvrtá aneb trošku s křížkem po funuse?
Ano, já lemra obecná nejlínější s blížícím se koncem roku dopisuji výzvu za dva roky předchozí. Nemám se čím chlubit, ale přece nenechám práci rozdělanou! Autorkou výzvy je Tatafa a já jí děkuji za skvělý a inspirativní nápad! Přemýšlíte nad výzvou na příští rok? Splnili jste tu letošní? Nebo na to kašlete a výzvy vůbec neřešíte?
PS: já to nestihnu, já to nestihnu šálalálalá!
PS: já to nestihnu, já to nestihnu šálalálalá!
31. Knihu na jeden zátah
Takových už moc není. Dávno pryč jsou doby, kdy jsem detektivku klidně o 400 stranách zhltla za odpoledne a večer. Teď i týden je výkon nad výkony, ale tak to prostě je a nemá cenu se nad tím pozastavovat. I když někteří to dělají a hučí do jiných, že kdyby chtěli, čas na čtení si najdou a bla bla bla. Čtení není závod, ani maraton. Alespoň pro mě ne - a zpět k tomuto bodu. Malá jednohubka plná bonmotů slavného detektiva. Co na tom, že od autorky Agathy Christie jsem zatím žádnou knihu nečetla. Tohle malé seznámení s Herculem Poirotem jsem si i přesto užila aneb Malé šedé buňky: Jak to vidí Poirot!
32. Kniha, která je starší než čtenář
Dobrý oříšek - takže hledáme knihu vydanou před rokem 1984... A ejhle, koho jsem to nenašla - úplnou náhodou mého oblíbeného Perryho Masona. Miluju jeho seriálové podání (v hlavní roli Raymond Burr). Dokonalost a velká nostalgie. I kniha. K dnešním detektivkám má daleko, přesto má své kouzlo a Erle Stanley Gardner mě vždycky potěší. Perry Mason je taková sázka na jistotu, která se může zdát nudná a usedlá, přesto umí překvapit. Toť vše k případu světélkujících prstů.
33. Kniha odehrávající se v budoucnosti
Jednoznačně Devět dní od Zuzany Strachotové a po Temných záblescích mé druhé postapo. Po novém roce vyjde druhý díl a už se na něj vážně těším. Sera a Lee už mi chybí a jsem zvědavá, co na ně bude čekat dál, protože jsme je opustili na počátku chaosu - kurník - nebere se tohle jako spoiler? Prostě bod splněn - jedeme dál!
34. Kniha, která má na Databázi knih méně než 500 hodnocení
Pod tento bod se dá schovat celá řada knih - k dnešnímu dni má kniha 226 hodnocení, čili bod splňuje i s dost velkým časovým odstupem. Aha, já vám ještě neodtajnila název! Slib mlčení. Autorka Linda Castillo a její první díl v sérii o Kate Burkholderové. Čím si mě získala? Podobně jako Chris Carter si nebere servítky a nešetří detaily. Ani těmi brutálními. Vše působí surově, syrově, drsně a tak dále a tak dále, tohle není recenze, sakra práce, jsem to ale trubka!
35. Oblíbená kniha rodičů/prarodičů
Vidíte, já vlastně nevím, jaká je babičky oblíbená kniha. Tedy spíš byla. Protože prakticky nevidí, je odkázaná na audioknihy a tam neskutečně miluje detektivky a hlavně pana Nesba. Mojí mamky už se zeptat nemůžu. Tedy, víte jak, můžu, ale neodpoví a s duchy mluvit neumím. Ovšem u svého táty jsem si jistá. Dětská kniha Hup a Hop. Tahle dvojka opičáčků má, alespoň myslím, i televizní večerníček. Pravda je, že kniha dostala dost zabrat a je v salátoidním stavu. Pár stránek dokonce chybí, ale podařilo se mi v antikvariátu sehnat to samé vydání a na to dám sakra pozor! Jak jste na tom se starými knihami vy?
36. Darovaná kniha
Knihomolové obecně rádi dostávají knihy coby dárky. I když to může být setsakramentsky ošemetné. Snadno se ztratí přehled, co ten či onen knihomol už má, co čte rád a podobně. Některé obchody či aplikace nabízí možnost vytvořit si seznam přání a tím výběr rodině dost usnadnit. U nás se dárky poslední dobou vůbec neřeší. Stanou se často věci, které vám dost přenastaví hodnoty, takže si víc vážím společně stráveného času bez hádek, konfliktů a ve zdraví. Přesto mohu tento bod splnit. K jedněm z dřívějších Vánoc jsem dostala knihu Filuta od Terryho Pratchetta. Trvalo, než na ni došla řada, ale rozhodně stála za to!
37. Kniha, jejíž první věta je otázkou
Pokouším se vzpomenout, který bod byl největším oříškem, ale není to v mých silách. Mohu ovšem říct, že tohle byl sakra horký adept! Nemůžu říct: Volba padla - spíš: Podařilo se mi zjistit, že... se vítězem stává Skóre od Elle Kennedy! Gratulujeme! Sean: Můžeme si promluvit? Tady máte první větu v knize jako důkaz!
38. Kniha přečtená za jediný den
U tohoto bodu záleží na tom, jak zdatní jste čtenáři a jaké jsou vaše časové možnosti. Někdo má
hodinu, jiný klidně šest. Proto je otázka, jak se vyjádřit a knihu o kolika stranách zvládnete v rámci toho jednoho hypotetického dne. Když se mi zadaří, mám hodinu. Pokud jsem fakt uspěšná, tak dvě a to jsou i chvíle, kdy třeba nemůžu spát nebo nespím uprostřed noci nějaký časový úsek. Můj limit je cca dvě stě stran a takových knih mnoho není. Vlastně bych se teď měla jít nejspíš stydět do kouta nebo zahrabat někam hluboko pod zem, ale já se přiznám - jsou to Harlekýnky. Brak, nuda a klišé největší. Jenže náhodou - není nad to si skvěle zanadávat nad naprostou absurditou děje, blbostí autorky a ještě větší blbostí čtenáře. Jenže... teď mi řekněte - co je horší? Koukat v rámci vyčištění mozku na seriály typu Ulice, Ordinace v růžové zahradě apod. nebo čtení brakových Harlekýnek? Já si myslím, že dvě deci (nebo víc), nohy hore a každý, co mu je milé. Respekt!
PS: foto není moje, půjčila jsem si ho zde
39. Kniha, ve které nejsou postavy lidé
Výhoda četby pro děti - ve velké části dětských knížek nejsou hlavní postavy lidé. Byla jednou koťata je pořádná dávka nostalgie. Kniha je ještě po mně a existuje i večerníček - stejnojmenný a já si nemůžu pomoct, ale kdykoli sáhnu po něčem jakoby "retro" z mého mládí nebo i po starším... jo, jsem na hlavu, už mám svoje roky! Takže všetečná a roztomilá koťátka jsou odpovědí na tento bod - škrtám a jdeme na další!
40. Kniha od autora z žebříčku 100 nejoblíbenějsích autorů na DK
Zaujímá místo číslo dva - vítězné zlato mu sebrala Rowlingová, i když on je prostě King! Jménem i postavením. Borec nad borce ten nejborcovatější. Ano, chápete, miluji knihy Stephena Kinga. Už od puberty. Pár let jsem dělala, že ho neznám, ale zase jsem se k němu vrátila a je to návrat velmi nadšený, spokojený a velice plodný. Tentokrát konkrétně s knihou Právo nálezce. Stephen bývá označován za krále hororů. Jenže tenhle pán má o dost širší záběr. Umí i thrillery, povídky a světě div se i detektivky. I když špetku hororu narve snad všude. Někde mezi thrillerem a detektivkou balancuje i tato kniha a u mě si vysloužila hned čtyři kachničky!
Čtvrtá desítka je za námi a před námi by měla být poslední - jak se tak dívám do materiálů a poznámek před sebou. Pak už jen seznam témat, která jsem nesplnila. Ta budou, s největší pravděpodobností, výzvou pro rok příští. Co vy a výzvy? Držíte jen počet? Nebo výzvu na databázi knih? Nějakou jinou? Nejen knižní? Žádnou? Jsem zvědavá jako opice. U dalšího článku na viděnou!
32. Kniha, která je starší než čtenář
Dobrý oříšek - takže hledáme knihu vydanou před rokem 1984... A ejhle, koho jsem to nenašla - úplnou náhodou mého oblíbeného Perryho Masona. Miluju jeho seriálové podání (v hlavní roli Raymond Burr). Dokonalost a velká nostalgie. I kniha. K dnešním detektivkám má daleko, přesto má své kouzlo a Erle Stanley Gardner mě vždycky potěší. Perry Mason je taková sázka na jistotu, která se může zdát nudná a usedlá, přesto umí překvapit. Toť vše k případu světélkujících prstů.
33. Kniha odehrávající se v budoucnosti
Jednoznačně Devět dní od Zuzany Strachotové a po Temných záblescích mé druhé postapo. Po novém roce vyjde druhý díl a už se na něj vážně těším. Sera a Lee už mi chybí a jsem zvědavá, co na ně bude čekat dál, protože jsme je opustili na počátku chaosu - kurník - nebere se tohle jako spoiler? Prostě bod splněn - jedeme dál!
34. Kniha, která má na Databázi knih méně než 500 hodnocení
Pod tento bod se dá schovat celá řada knih - k dnešnímu dni má kniha 226 hodnocení, čili bod splňuje i s dost velkým časovým odstupem. Aha, já vám ještě neodtajnila název! Slib mlčení. Autorka Linda Castillo a její první díl v sérii o Kate Burkholderové. Čím si mě získala? Podobně jako Chris Carter si nebere servítky a nešetří detaily. Ani těmi brutálními. Vše působí surově, syrově, drsně a tak dále a tak dále, tohle není recenze, sakra práce, jsem to ale trubka!
35. Oblíbená kniha rodičů/prarodičů
Vidíte, já vlastně nevím, jaká je babičky oblíbená kniha. Tedy spíš byla. Protože prakticky nevidí, je odkázaná na audioknihy a tam neskutečně miluje detektivky a hlavně pana Nesba. Mojí mamky už se zeptat nemůžu. Tedy, víte jak, můžu, ale neodpoví a s duchy mluvit neumím. Ovšem u svého táty jsem si jistá. Dětská kniha Hup a Hop. Tahle dvojka opičáčků má, alespoň myslím, i televizní večerníček. Pravda je, že kniha dostala dost zabrat a je v salátoidním stavu. Pár stránek dokonce chybí, ale podařilo se mi v antikvariátu sehnat to samé vydání a na to dám sakra pozor! Jak jste na tom se starými knihami vy?
36. Darovaná kniha
Knihomolové obecně rádi dostávají knihy coby dárky. I když to může být setsakramentsky ošemetné. Snadno se ztratí přehled, co ten či onen knihomol už má, co čte rád a podobně. Některé obchody či aplikace nabízí možnost vytvořit si seznam přání a tím výběr rodině dost usnadnit. U nás se dárky poslední dobou vůbec neřeší. Stanou se často věci, které vám dost přenastaví hodnoty, takže si víc vážím společně stráveného času bez hádek, konfliktů a ve zdraví. Přesto mohu tento bod splnit. K jedněm z dřívějších Vánoc jsem dostala knihu Filuta od Terryho Pratchetta. Trvalo, než na ni došla řada, ale rozhodně stála za to!
37. Kniha, jejíž první věta je otázkou
Pokouším se vzpomenout, který bod byl největším oříškem, ale není to v mých silách. Mohu ovšem říct, že tohle byl sakra horký adept! Nemůžu říct: Volba padla - spíš: Podařilo se mi zjistit, že... se vítězem stává Skóre od Elle Kennedy! Gratulujeme! Sean: Můžeme si promluvit? Tady máte první větu v knize jako důkaz!
38. Kniha přečtená za jediný den
U tohoto bodu záleží na tom, jak zdatní jste čtenáři a jaké jsou vaše časové možnosti. Někdo má
hodinu, jiný klidně šest. Proto je otázka, jak se vyjádřit a knihu o kolika stranách zvládnete v rámci toho jednoho hypotetického dne. Když se mi zadaří, mám hodinu. Pokud jsem fakt uspěšná, tak dvě a to jsou i chvíle, kdy třeba nemůžu spát nebo nespím uprostřed noci nějaký časový úsek. Můj limit je cca dvě stě stran a takových knih mnoho není. Vlastně bych se teď měla jít nejspíš stydět do kouta nebo zahrabat někam hluboko pod zem, ale já se přiznám - jsou to Harlekýnky. Brak, nuda a klišé největší. Jenže náhodou - není nad to si skvěle zanadávat nad naprostou absurditou děje, blbostí autorky a ještě větší blbostí čtenáře. Jenže... teď mi řekněte - co je horší? Koukat v rámci vyčištění mozku na seriály typu Ulice, Ordinace v růžové zahradě apod. nebo čtení brakových Harlekýnek? Já si myslím, že dvě deci (nebo víc), nohy hore a každý, co mu je milé. Respekt!
PS: foto není moje, půjčila jsem si ho zde
39. Kniha, ve které nejsou postavy lidé
Výhoda četby pro děti - ve velké části dětských knížek nejsou hlavní postavy lidé. Byla jednou koťata je pořádná dávka nostalgie. Kniha je ještě po mně a existuje i večerníček - stejnojmenný a já si nemůžu pomoct, ale kdykoli sáhnu po něčem jakoby "retro" z mého mládí nebo i po starším... jo, jsem na hlavu, už mám svoje roky! Takže všetečná a roztomilá koťátka jsou odpovědí na tento bod - škrtám a jdeme na další!
40. Kniha od autora z žebříčku 100 nejoblíbenějsích autorů na DK
Zaujímá místo číslo dva - vítězné zlato mu sebrala Rowlingová, i když on je prostě King! Jménem i postavením. Borec nad borce ten nejborcovatější. Ano, chápete, miluji knihy Stephena Kinga. Už od puberty. Pár let jsem dělala, že ho neznám, ale zase jsem se k němu vrátila a je to návrat velmi nadšený, spokojený a velice plodný. Tentokrát konkrétně s knihou Právo nálezce. Stephen bývá označován za krále hororů. Jenže tenhle pán má o dost širší záběr. Umí i thrillery, povídky a světě div se i detektivky. I když špetku hororu narve snad všude. Někde mezi thrillerem a detektivkou balancuje i tato kniha a u mě si vysloužila hned čtyři kachničky!
Čtvrtá desítka je za námi a před námi by měla být poslední - jak se tak dívám do materiálů a poznámek před sebou. Pak už jen seznam témat, která jsem nesplnila. Ta budou, s největší pravděpodobností, výzvou pro rok příští. Co vy a výzvy? Držíte jen počet? Nebo výzvu na databázi knih? Nějakou jinou? Nejen knižní? Žádnou? Jsem zvědavá jako opice. U dalšího článku na viděnou!
Právě jsem prodělala malý infarkt, TY, takový čtenář a knihomol, jsi nikdy nic nečetla od Agathy? Já se picnu! :D
OdpovědětVymazatJe to strašný - hrozně se stydím, ale je to vážně tak :D hlavně se nepicej! :D
Vymazat