knihovna – S. King: Právo nálezce
Aktuálně jedu 23. den hospitalizace a řeknu vám… obdivuji
každého, kdo v nemocnici dokáže číst. Mně to začalo jít až předevčírem.
Ale díky za to, protože se mi konečně podařilo dorazit knihu, kterou jsem tu
měla k recenzi hříšně dlouho. Ovšem znáte ono pořekadlo člověk míní...
Přestaneme okecávat a vrhneme se na další kousek od mého velmi oblíbeného
autora. Jak si vedl se svou loňskou novinkou?
zdroj obrázku - klik
Originální název: Finders Keepers
Rok vydání v ČR: 2015
Rok vydání originálu: 2015
Počet stran: 336
(moje čtečka ve formátu epub píše 464 stránek ☺)
Žánr: thriller, detektivka
série: Bill Hodges,
díl 2.
Vydal: Beta
s.r.o. – Pavel Dobrovský
Překlad: Linda Bartošková
Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji webu palmknihy.cz . Pořídit ji
tam můžete za 239,- Kč nebo se podívat po klasické knize jako takové, kde se
cena pohybuje v rozmezí 210,- až 350,- Kč bez poštovného. Heuréka vám napoví.
Anotace z databazeknih.cz:
Kniha o tom, jakou moc má vyprávění příběhů a jak literatura
utváří život.
John Rothstein je věhlasný spisovatel, avšak léta už nic nepublikoval, a navíc
se začal věnovat reklamě. A jeho věrný čtenář Morris Bellamy zuří. Spisovatele
nakonec zabije a vyloupí mu sejf s rukopisy nevydaných knih. Kořist si ukryje,
ale pak se ocitne ve vězení kvůli jinému zločinu. Po několika desítkách let
najde schovaný lup malý chlapec, ale Morris Bellamy se pokladu za žádnou cenu
nechce vzdát…
V hlavních rolích mistrně napsaného románu se objeví nesourodá trojice pátračů
z Kingovy detektivky Pan Mercedes.
Vendi, recenzent amatér:
Očekávání:
King – chápete? Tady se prostě neubráním očekávání jisté
kvality a laťky, kterou si autor umí udržet. Stephen King psát umí, o tom
nepochybuji. I to byl jeden z důvodů, proč jsem po jeho loňské novince
sáhla.
Skutečnost:
Protože podmínky na čtení byly, jaké byly, nemám odstopováno,
za jak dlouho jsem příběh zdolala. Odhadem se to bude blížit k šesti
hodinám. Zarazilo mě, že klasická kniha má avizovanou délku 336 stránek a
e-book ve formátu epub, který se ke mně dostal, hlásal 464, což dělá nemalý
rozdíl.
Další věcí, na kterou narážím častěji, je zařazení knihy
podle žánru. Právo nálezce není v žádném případě horor, jak je uvedeno na
webu palmknih, nýbrž detektivní thriller.
„…Měl jsem si s sebou
vzít knížku, pomyslí si, ale pak ho napadne: Ne – chlap s mapou vypadá kdovíproč
normálně, ale chlap s knížkou ve starém náklaďáku by nejspíš vypadal jako
potencionální pedofil…“
Výtka číslo tři bude směřovat k samotnému autorovi.
Kingu, Kingu… chlapče zlatý. Ty to umíš, ale nerada přiznávám, že v tomto
případě nemohu pět jen slova chvály, až se mi od pusy bude prášit. Ne. Je mi
líto. Příběh byl dobrý, bez debaty. Skvěle postavený i vypracovaný, jenže se
poměrně často objevovala slabá místa, která nudila, uspávala a ani trochu
nelákala k dalšímu čtení. Je možné, že takový problém mám jen já, ale
opravdu se nemůžu zbavit pocitu, že kniha chvílemi lehce klopýtá.
Co ovšem mistr hororu umí, jsou nejen horory, neboť, jak
jsem zmínila v úvodu, tato kniha hororem není. Mluvit chci o atmosféře.
Když už mineme vycpávky a utahané části děje, dojdeme k místům, kdy hltáme
řádku za řádkou a s napětím čekáme, co přijde. Jeden by řekl, že King
bude předvídatelný jako jiní autoři, jenže opak je pravdou. Nikdy nemůžete
vědět, co se semele a jak to celé dopadne! Moment překvapení je jedna
z mnoha věcí, kterými tento spisovatel rozhodně vládne.
„…Je to prostě můj
názor, chápete, a názory jsou jako dírky v zadku: má je každý…“
Z toho důvodu dávám 4 kachničky, přestože mám pár
výhrad. Za dvě ovšem autor sám nemůže. A opravdu se musím zamyslet nad nutností
zavést poloviční kachničky, neb v takovém případě by Právo nálezce dostalo
hodnocení 3,5. Má obliba Stephena Kinga nijak neklesla a myslím si, že příběh
Petera Sauberse a Morrise Bellamyho se může důstojně zařadit na poličku mezi
další autorova díla.
PS: Co se týče skutečnosti, že kniha volně navazuje na
příběh Pan Mercedes, tak s tím si případný potencionální čtenář hlavu
lámat nemusí. Knihu jsem četla kdysi dávno, nepamatuji si z ní zhola nic,
možná jen matné střípky a nikterak mi to nevadilo ;-)
King jako autor detektivního thrilleru je pro mne mnohem lákavější, nežli ten hororový - uznávám, že na tom poli je jedním z velmistrů, ale já horory až tak dvakrát nemusím.... takže tahle kniha by mne nalákala spíš... Matně uvažuji p tom, zda se na tvém pohledu nepodepsalo i místo, kde jsi většinu, ne-li celou knihu četla...nakolik ti tak výrazně vystoupila slabá, nudná a "utahaná" nebo "táhnoucí se" místa. Je fakt, že čas od času se jim zřejmě nevyhnou ani machři.... a když jinak dokážou překvapovat až do samého konce.... a pak jako bonbónek přihodí ještě jeden zvrat navrch - nu, klobouk dolů. Podobně kouzlit umí jen málo spisovatelů.
OdpovědětVymazatI pan King je jen člověk a má tudíž právo na slabou chvilku....ale to se pohybuji v rovině teorie. Detailněji se případně vyjádřím, až se ke zmiňované knize dohrabu a přečtu ji.... v tuto chvíli díky za tip... a za poloviční kachničky hlasuji všemi zaječími tlapkami.... :-))
Tak on má Stephen poměrně širší pole záběru - umí horory, thrillery a občas fušuje i do sci-fi. A stejně jako jiní autoři má lepší díla i ta horší - třeba takový Lunapark, sbírka povídek Všechno je definitivní nebo tady zmiňovaná kniha Právo nálezce, tak ani jedna z nich do kategorie horor nespadá. Musím říct, že Lunapark a Nálezce patří k těm opravdu lepším, které mě bavily hodně. Možná je to i tím, že jsem s Kingem začínala v pubertě a teď jsem už přece jenom o dost starší a jeho knihy vnímám jinak :) a pokud se opravdu pustíš do čtení, zajímal by mě rozhodně tvůj názor a pohled na věc ;-)
Vymazat