Animákový speciál!
Ano, není to úplně spisovně správně, ale rozbor podobného rázu necháme na jindy. Co vy a kreslené filmy? Koukáte? Nekoukáte? Přijdou vám infantilní? Nebaví vás? Nějaká inspirace a tipy či oblíbený kousek? Podělte se, budu jedině ráda. Na oplátku se podělím o ty své, které jsem viděla v posledním cca roce ;-)
Pro pořádek si na úvod připomeneme hodnotící žebříček/legendu:
100% och, ach, jejej, no to mě po*er na holý záda
90% výtečný bonbonek
80% vůbec to nebylo marné
70% něco málo mi tam drhlo
60% aj, tohle by chtělo dost promazat
50% ups, tady se mistr filmař dost utnul
40% proč mi tohle někdo dělá?
30% proč si tohle dělám já?
20% kam jsem dala rozum potažmo oči?
10% taková škoda materiálu, že by to snad mělo být trestné!
0% nebo nedokoukáno aneb se*u maggi v kostkách, protože tohle svět neviděl!
A můžeme jít na to! Totiž na ně!
1. Včelka Mája a medové hry (2018) (web)
Novinka loňského roku. Můžete namítat, že někdo przní klasiku, na které jsme jako děti vyrostly (myslím nás, narozené v osmdesátých letech a tak). Znělku nazpívanou Karlem Gottem snad v životě nezapomenu, přesto jsem novince dala šanci a víte co? Nebyla to taková hrůza? Ano, je to jinak kreslené. Je zvláštní vidět milované postavičky z jiného pohledu a v jiném příběhu, ale i tak jsem se bavila a film od té doby viděla snad pětkrát. Ideální kulisa na vaření nebo uklízení. Nemusí se u toho myslet, ani dávat přehnaně pozor. 70% a budu doufat, že se třeba ještě nějaký celovečerní film v tomto duchu objeví!
2. Balerína (2016) (web)
Na některé filmy narazím úplnou náhodou a o to příjemnějším překvapením pak je, jsou-li koukatelné. Balerína je další případ 70%. Má to své mouchy, ovšem i přednosti. Jako odpočinkový animovaný film s trochu zajímavější zápletkou rozhodně funguje. Baví, pohladí, potěší, možná i dojme. Má své klaďase i záporáky. Možná trochu čitelný závěr, přesto jsem ráda, pokud narazím na něco, co je vysoko nad průměrem a k čemu se chci několikrát vrátit.
3. Coco (2017) (web)
Existují filmy, o kterých minimálně slyšel každý, protože mají obrovskou 90%! Dokonalost. Ano, přišlo mi, že film dost hraje na city, ale jinak měl hloubku. Hudbu, úžasně střelenýho psa, nadpřirozeno, smích, dojetí, vtípky, padoucha, napětí, překvapení - jsem nadmíru spokojená!
reklamu a mediální podporu. Doslova vás masírují články a upoutávkami. Pak jsou ovšem filmy, jako body 1 a 2, o kterých tolik slyšet není a o to si je pak víc vychutnáte. Coco je případ číslo jedna. Psalo se o něm všude. Aby taky ne, když dostal Oskara (dokonce dva, cenu BAFTA a Golden Globe atd.). Jenže já se potom zaseknu a nechci se na film podívat, dokud ten humbuk trochu neopadne. A jak u mě dopadl Coco? Podržte se:
4. Obr Dobr (2016) (web)
Ještě než jsem měla krizi, přelouskala jsem knihu. Byla hodně zvláštní, ale zaujala. Roal Dahl je autor, od kterého bych si ráda ještě něco přečetla. Minimálně Karlíka a továrnu na čokoládu. Kdo taky nevěděl, že to napsal? Film mě rozhodně lákal, i když není animovaný kompletně, ale jde o kombinaci hraného a kresleného. Pár věcí je jinak než v knize, nicméně příběhu to neškodí. Já si ho užila. Spíš je pro větší děti a klidně dospělé. Zvláštní takovým zajímavým způsobem. Jestli to dělá atmosféra nebo samotný příběh, to nedokážu říct, ovšem nebudu se stydět za to, že mě oslovil, chytil a zaujal. Proto mu dávám opět 90%! Jsem na animované filmy hodnější než na ty klasické? Možná. Zřejmě mám od nich menší očekávání nebo jim hodně odpustím. rozhodně je to námět k zamyšlení.
A můžeme jít na to! Totiž na ně!
1. Včelka Mája a medové hry (2018) (web)
Novinka loňského roku. Můžete namítat, že někdo przní klasiku, na které jsme jako děti vyrostly (myslím nás, narozené v osmdesátých letech a tak). Znělku nazpívanou Karlem Gottem snad v životě nezapomenu, přesto jsem novince dala šanci a víte co? Nebyla to taková hrůza? Ano, je to jinak kreslené. Je zvláštní vidět milované postavičky z jiného pohledu a v jiném příběhu, ale i tak jsem se bavila a film od té doby viděla snad pětkrát. Ideální kulisa na vaření nebo uklízení. Nemusí se u toho myslet, ani dávat přehnaně pozor. 70% a budu doufat, že se třeba ještě nějaký celovečerní film v tomto duchu objeví!
2. Balerína (2016) (web)
Na některé filmy narazím úplnou náhodou a o to příjemnějším překvapením pak je, jsou-li koukatelné. Balerína je další případ 70%. Má to své mouchy, ovšem i přednosti. Jako odpočinkový animovaný film s trochu zajímavější zápletkou rozhodně funguje. Baví, pohladí, potěší, možná i dojme. Má své klaďase i záporáky. Možná trochu čitelný závěr, přesto jsem ráda, pokud narazím na něco, co je vysoko nad průměrem a k čemu se chci několikrát vrátit.
3. Coco (2017) (web)
Existují filmy, o kterých minimálně slyšel každý, protože mají obrovskou 90%! Dokonalost. Ano, přišlo mi, že film dost hraje na city, ale jinak měl hloubku. Hudbu, úžasně střelenýho psa, nadpřirozeno, smích, dojetí, vtípky, padoucha, napětí, překvapení - jsem nadmíru spokojená!
reklamu a mediální podporu. Doslova vás masírují články a upoutávkami. Pak jsou ovšem filmy, jako body 1 a 2, o kterých tolik slyšet není a o to si je pak víc vychutnáte. Coco je případ číslo jedna. Psalo se o něm všude. Aby taky ne, když dostal Oskara (dokonce dva, cenu BAFTA a Golden Globe atd.). Jenže já se potom zaseknu a nechci se na film podívat, dokud ten humbuk trochu neopadne. A jak u mě dopadl Coco? Podržte se:
4. Obr Dobr (2016) (web)
Ještě než jsem měla krizi, přelouskala jsem knihu. Byla hodně zvláštní, ale zaujala. Roal Dahl je autor, od kterého bych si ráda ještě něco přečetla. Minimálně Karlíka a továrnu na čokoládu. Kdo taky nevěděl, že to napsal? Film mě rozhodně lákal, i když není animovaný kompletně, ale jde o kombinaci hraného a kresleného. Pár věcí je jinak než v knize, nicméně příběhu to neškodí. Já si ho užila. Spíš je pro větší děti a klidně dospělé. Zvláštní takovým zajímavým způsobem. Jestli to dělá atmosféra nebo samotný příběh, to nedokážu říct, ovšem nebudu se stydět za to, že mě oslovil, chytil a zaujal. Proto mu dávám opět 90%! Jsem na animované filmy hodnější než na ty klasické? Možná. Zřejmě mám od nich menší očekávání nebo jim hodně odpustím. rozhodně je to námět k zamyšlení.
Viděla jsem poslední dva, Obr Dobr se mi moc líbil, ovšem Coco byla pecka. Matýsek na něm byl se školou v kině a pořád o tom básnil, až jsem mu koupila k Vánocům DVD. Co si budeme nalhávat, ke konci to byl doják jako sviňa, knedlík v krku jsem měla větší než tenisák :D. Co se mi na filmu moc líbilo, byla ta barevnost a nahlédnutí do oslav "Dušiček" jiné země. A ta se mi moc líbílo, je úžasné, že svátek v jejich podání není ponurý, jako u nás, je v něm pieta, ale ne tak smutná...
OdpovědětVymazatObr Dobr bavil, ale asi se mi knížka líbila trošku víc :) A souhlasím - Coco naprosto ohromil. Dneska jsem si ho pouštěla k vaření a miluju Danta :D Jo? Hurá, nejsem jediná, koho ten konec dostal - já řvala jak želva - fakt! A přesně, jak říkáš - úplně odlišná mentalita a pojetí svátku a je mi tedy mnohem bližší... je to oslava vzpomínek a rodiny a kořenů, u nás je to spíš povinnost jít na hřbitov, aby tě zbytek rodiny a sousedi nepomluvili. To je dost na hlavu!
VymazatPřesně! :)
VymazatZnam jen Coco a Obr Dobr, toho jsem moc nepochopila, konec se mi az tak moc nelibil. Ale Coco byl skvely :-)
OdpovědětVymazatVidíš, jak jsem četla knížku, tak jsem se nad tím koncem moc nepozastavovala - on je oproti předloze maličko pozměněný a taky uspěchaný - knížka je skvělá jednohubka :)
VymazatViděla jsem Balerinu a Coco a oboje se mi líbilo :)
OdpovědětVymazatTak uvidíme, jak se shodneme nebo jak se trefím u dalšího článku s filmy :)
Vymazat